Štítek ‘Angara’

Angara 3 skončila na rýsovacích prknech

Znělo to jako skvělý nápad – k centrálnímu stupni nosné rakety připojíme různý počet urychlovacích bloků, které s ním mají podobnou konstrukci a tím získáme raketu schopnou vynášet široké spektrum nákladů při zachování jednotné výroby. Tak by se dal ve stručnosti shrnout projekt ruské rakety Angara. Její verze Angara 3 s dvojicí urychlovacích bloků (tedy podobně jako to známe od Falconu Heavy či Delty IV Heavy) měla svými parametry cílit na náklady, které jsou moc těžké pro lehkou verzi Angara 1 (centrální stupeň bez pomocných bloků), ale pro těžkou Angaru 5 (čtyři urychlovací bloky na centrálním stupni)  byly moc lehké. Angara 3 měla podle plánů ze začátku nového tisíciletí nahradit ukrajinské rakety Zenit. Nyní se však nad touto verzí pomalu, ale zřejmě jistě zavírá voda, aniž by přešla do skutečné výrobní fáze.

Roskosmos zrušil dohodu na stavbu rampy raket Angara

Nová rodina ruských raket čelí dalšímu problému – tentokrát je spojen se stavbou startovní rampy na kosmodromu Vostočnyj. Absence této rampy představuje pro ruské naděje na návrat na komerční trh nosičů významnou překážku. Státní korporace Roskosmos totiž zrušila dohodu s firmou PSO Kazaň, která měla stavbu zajistit. Kontrakt na vývoj druhé fáze nového kosmodromu obsahující i rampu pro rakety Angara byl přitom po mnoha odkladech podepsán vloni na podzim. Zástupce premiéra, Jurij Borisov, který má v ruské vládě na starosti kosmický a obranný program, oznámil tuto novinku 23. ledna po schůzce s premiérem Dmitrijem Medveděvem, kde se řešily finanční problémy Roskosmosu. Medveděv zmínil právě Vostočnyj jako příklad špatného managementu. Pouze pět z devatenácti zařízení byly na Vostočném oficiálně dokončeny v rámci první fáze před uzávěrkou. Setkání za zavřenými dveřmi skončilo vystoupením Borisova před novináře. Zástupce premiéra oznámil, že zrušení kontraktu na rampu raket Angara přinese nejméně půlroční zpoždění, ve výsledku by se celkové dokončení mohlo odložit i o dva roky.

Další zpoždění v jízdním řádu FKP

Pomineme-li starty k Mezinárodní vesmírné stanici, bylo na loňský rok v rámci Federálního kosmického programu Ruské federace plánováno šest kosmických startů. Toto číslo nezahrnuje všechny ruské kosmické mise, ale pouze ty, které jsou financovány ze státního rozpočtu skrze Státní korporaci pro kosmické aktivity „Roskosmos“. Po skončení roku můžeme rekapitulovat, že z těchto šesti se uskutečnily dva. V únoru vynesla raket Sojuz-2.1a s horním stupněm Fregat-M z kosmodromu Vostočnyj dvojici družic Kanopus-V č. 3 a 4. Stejná konfigurace vynesla v prosinci družice s pořadovými čísly 5 a 6.

Příprava dalších startů rakety Angara-A5

V současné době probíhají ve Státním kosmickém vědeckovýrobním středisku M. V. Chruničeva v Moskvě testy dokončených stupňů rakety Angara-A5 pro její druhý zkušební let. Náměstek generálního ředitele pro výrobu Roman Chochlov uvedl pro tiskovou zprávu z 14. listopadu, že v plánu střediska je sestavit raketu a zajistit její připravenost k odeslání na kosmodrom Pleseck v dubnu 2019. Rozhodnutí o odeslání rakety na kosmodrom a stanovení termínu startu je v kompetenci ministerstva obrany a bude přijato na základě výsledků testů.

Stavba rampy pro Angaru na Vostočném začala

Po několika odkladech vydala ruská kosmická agentura Roskosmos 3. října dohodu o vývoji nové startovní rampy pro nosiče rodiny Angara na novém ruském kosmodromu Vostočnyj. Po většinu roku byly práce omezeny jen na likvidaci stromů na místě budoucí rampy. Na Vostočném zatím stojí jen jedna rampa, která je určena pro obsluhu raket Sojuz. Komplex pro rakety Angara by měl vznikat několik let a po dokončení by odsud měly létat rakety s modulární konstrukcí, které si v uplynulých letech prošly vzestupy a pády z hlediska výhledů na budoucnost. Nyní se však zdá, že by tyto rakety měly létat častěji než doposud.

Rakety Proton bojují o přežití

Ještě před několika lety by si nikdo nedokázal představit kosmonautiku bez raket Proton, tažného koně ruské kosmonautiky. Ale situace na trhu s raketovými nosiči se v posledních letech drasticky mění. Nedávná dlouhá pauza způsobená nedostatky ve výrobě tak může předznamenat konec těchto raket. S tím, jak razantně poklesl počet startů raket Proton, zbarvují se finanční ukazatele jeho výrobce stále více do červena. Situace je poměrně vážná, protože Chruničevova konstrukční kancelář přišla v loňském roce o 23 miliard rublů (cca. 8 miliard Kč) a požádala o státní podporu v hodnotě 30 miliard rublů (10,5 miliardy Kč). Před pár dny Dmitrij Rogozin, šéf Roskosmosu, potvrdil probíhající snahu o napravení finanční situace Chruničevovy kanceláře a zároveň oznámil plány na urychlení prací vedoucích k přesunu startovní zátěže z Protonů na rakety z rodiny Angara.

Rusové chtějí oprášit starý projekt znovupoužitelnosti

Kdo by neznal legendární raketu Eněrgija. Do vesmíru sice letěla jen dvakrát, ale plány původně počítaly s jejím dalším vývojem. Kromě pekelně výkonné varianty Vulkán jsme se měli dočkat i dalších zajímavostí. Souběžně s tradičními urychlovacími bloky probíhal i vývoje jejich pokročilé verze. Bloky označované jako Bajkal navíc měly být znovupoužitelné. Po konci provozu raket Eněrgija se objevily plány na využití systému Bajkal na raketách Angara. Nejnovější informace hovoří o možnosti stavby úplně nové rakety, kde by Bajkal nefiguroval jako urychlovací stupeň, ale rovnou jako hlavní pohonná jednotka.

Ruský Federální kosmický program v roce 2018

V rámci Federálního kosmického programu Ruské federace by se v letošním roce mohlo uskutečnit až dvanáct kosmických startů. Toto číslo nezahrnuje všechny ruské kosmické mise, ale pouze ty, které jsou financovány ze státního rozpočtu skrze Státní korporaci pro kosmické aktivity „Roskosmos“. Dnešní článek, stejně jako předchozí, se tedy netýká vojenských satelitů, družic globálního navigačního systému GLONASS či komerčních kosmických startů, ať pro zahraniční zákazníky či ruské, jakým je třeba komunikační operátor Gazprom Space Systems.

Rok ve víru změn

V dubnu 2017 provedl Roskosmos historicky již druhou, tentokrát však dost překvapivou, změnu v nosiči pro plánovanou novou kosmickou loď Federaci. Angaru-5P, která po dvou dekádách trvajícím vývoji v roce 2014 konečně absolvovala ostré testovací lety a jejíž regulérní výroba se rozjížděla v novém výrobním závodě PO Poljot v Omsku, nahradil Sojuz 5. Změna o to překvapivější, že se jednalo o zcela nový nosič, který zatím existoval pouze v plánech a představách konstruktérů. Kam dospělo toto rozhodnutí v závěru letošního roku? Jaké jsou jeho možné dopady na ruský pilotovaný program? Základní informace vám nabídnou následující řádky.

Další let rakety Angara A5 už příští rok?

Raketa Angara A5.

Do nové rodiny raket Angara vkládali Rusové velké naděje – díky své modularitě totiž tyto nosiče mohly nahradit hned několik momentálně používaných raket a pokrýt široké spektrum nákladů od lehkých po těžké. V roce 2014 došlo k letovým zkouškám lehké (Angara 1.2) i těžké (Angara A5) verze a vše se zdálo na dobré cestě. Rakety absolvovaly testovací lety a k misím pro platící zákazníky už byl jen kousek. Druhý let Angary A5 měl přijít v roce 2016, jenže k němu nedošlo. Problémy při výrobě způsobily nečekaný odklad startu o několik let, takže na druhý start těžké Angary stále čekáme. Nyní se však zdá, že se výrobní mechanismus dostal do pohybu a startu bychom se mohli dočkat v příštím roce.