20. dubna 2019
Znělo to jako skvělý nápad – k centrálnímu stupni nosné rakety připojíme různý počet urychlovacích bloků, které s ním mají podobnou konstrukci a tím získáme raketu schopnou vynášet široké spektrum nákladů při zachování jednotné výroby. Tak by se dal ve stručnosti shrnout projekt ruské rakety Angara. Její verze Angara 3 s dvojicí urychlovacích bloků (tedy podobně jako to známe od Falconu Heavy či Delty IV Heavy) měla svými parametry cílit na náklady, které jsou moc těžké pro lehkou verzi Angara 1 (centrální stupeň bez pomocných bloků), ale pro těžkou Angaru 5 (čtyři urychlovací bloky na centrálním stupni) byly moc lehké. Angara 3 měla podle plánů ze začátku nového tisíciletí nahradit ukrajinské rakety Zenit. Nyní se však nad touto verzí pomalu, ale zřejmě jistě zavírá voda, aniž by přešla do skutečné výrobní fáze.
Model Angary 3 z roku 2001.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com
V některých dokumentech se kromě tradičního označení Angara 3 můžete setkat i s označením Angara Medium. Jedná se však o stejný nosič se startovní hmotností 478 tun. Trojice základních stavebních bloků (alias URM-1) doplněná o horní stupeň měla při startu z kosmodromu Pleseck zvládnout vynést na nízkou oběžnou dráhu až 14 tun těžký náklad. Velkou výhodou všech raket z této rodiny je, že sází na nejedovaté pohonné látky – jejich motory (RD-191 na prvním stupni/postranních blocích a RD-0124A na horním stupni) spalují směs zkapalněného kyslíku a leteckého petroleje.
Aby mohla doručovat náklady za nízkou oběžnou dráhu Země, měla být Angara 3 vybavena horním stupněm Briz-M nebo Fregat. Pak by mohla obsloužit malé komunikační družice (do 2,5 tuny) mířící na dráhu přechodovou ke geostacionární, ale mohla by vynášet i trochu těžší náklady na střední oběžnou dráhu, kam míří především navigační družice.
Na začátku roku 2005 počítala Chruničevova konstrukční kancelář s tím, že by uvažovaná Angara 3 mohla sloužit i jako nosič pilotované kosmické lodě, kterou firma chtěla navrhnout a nabídnout Roskosmosu. Případná pilotovaná verze by pak nesla označení Angara A3M. Jenže z plánů sešlo. Jak se zvyšovala hmotnost kosmické lodě, zacílila konstrukční kancelář spíše na silnější verzi – Angaru 5P. Ta by si díky větší nosnosti poradila s těžší lodí mnohem snáze i s potřebnou rezervou.
Umělecká představa verze Angara A3M
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com
Na počátku třetího tisíciletí bylo v propagačních materiálech Chruničevovy kanceláře uvedeno, že Angara 3 poprvé poletí v roce 2003, případně o rok později. Většina prací se však zastavila kvůli nedostatku financí, který přišel v dalších letech. V roce 2014 se Angara poprvé dostala na startovní rampu – konkrétně šlo o verze Angara 1 a Angara 5 – mohlo se tedy zdát, že se blýská na lepší časy. Jenže ani ruská kosmická agentura ani tamní ministerstvo obrany nedokázaly vytipovat žádné vhodné náklady pro Angaru 3, ačkoliv papírově této variantě vyhovovalo nemalé množství armádních případně civilních družic.
Ve stejné době ztratil Roskosmos vinou Ukrajinské krize přístup k raketám Zenit – zdálo se tedy, že Angara 3 je zachráněna. Otevřela se jí cesta, protože měla původně Zenity nahradit. Však také v dubnu 2015 Dmitrij Rogozin z pozice vicepremiéra pro zbrojní program a kosmonautiku prohlásil, že došlo k náhradě raket Zenit za nosiče Angara 3. V dalších letech se proto střední varianta nové rakety objevovala na propagačních materiálech a její modely byly vystavovány na nejrůznějších akcích, výstavách a prezentacích.
Podle některých zdrojů se dokonce svého času uvažovalo i o možnosti spojit osud této rakety s plovoucí plošinou SeaLaunch, ze které startovaly právě Zenity. Už prvotní zběžné studie však prokázaly, že Angara 3 je moc široká na to, aby se vešla do těsných limitů plovoucího kosmodromu. Zatímco Zenit se obejde bez servisní věže, Angara 3 o výšce 45,8 metru by ji potřebovala – doplnit tuto konstrukci na SeaLaunch by něco stálo a přineslo by to s sebou i technologické výzvy.
Model rakety Angara 3 z roku 2008.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com
Web russianspaceweb.com s odkazem na zdroje z průmyslu navíc uvádí, že konstrukce Angary 3 je mnohem složitější než by se mohlo zdát. Zdaleka nejde jen o to, že se z Angary 5 odeberou dva bloky. Podle jednoho příspěvku na fóru portálu Novosti Kosmonavtiki měla Angara 3 vyžadovat odlišný návrh pneumatických, hydraulických a dalších potrubí, ale i jiné vedení palubní kabeláže. Výsledkem toho bylo, že se při vývoji varianty Angara 3 nemohlo přejít k opakovanému vydání konkrétní projektové dokumentace. Muselo by se začít od začátku a se značnými změnami původních plánů, které byly vydány pro Angaru 5. Jak drahé a časově náročné by tyto změny byly, se těžko odhaduje, ale podle všeho se realita nedostala ani tak daleko, aby to bylo potřeba řešit.
1. dubna letošního roku navštívil Dmitrij Rogozin Chruničevovu kancelář, tentokrát již jako šéf Roskosmosu. Jeho slova následně zmínila odložení Angary 3 někam do pozadí. Její parametry se totiž překrývají s těmi, kterými se honosí raketa Sojuz 5, jejíž vývoj byl oficiálně spuštěn v roce 2017. Je to možná trochu paradoxní, protože v současné době má Angara 3 k realizaci blíže než Sojuz 5, který se teprve nedávno dostal na rýsovací prkna a nemá žádnou výrobní linku.
Oproti tomu rodina raket Angara se po mnoha letech strádání konečně dostává do fáze sériové výroby a má připravené výrobní zázemí i startovní rampu. Jaký však bude osud střední verze Angara 3? To dnes nikdo neví. Ačkoliv tento článek může působit jako requiem na rozloučenou, stále ještě může jistá malá naděje existovat. V minulých letech už ruské plány několikrát zažily otočení plánů využívání nosných raket o 180°. Dokud k tomu však nedojde, můžeme verzi Angara 3 považovat za odepsanou.
Zdroje informací:
http://www.russianspaceweb.com/
Zdroje obrázků:
http://www.russianspaceweb.com/images/rockets/angara/angara3/angara3_iso_1.jpg
http://www.russianspaceweb.com/images/angara3_scale_2.jpg
http://www.russianspaceweb.com/images/angara3m_2.jpg
http://www.russianspaceweb.com/images/rockets/angara/angara3/angara3_2.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Někteří stále jen kritizují Ruský vesmírný program, ale nebýt Elona Muska a jeho SpaceX, tak ani Američané by si zrovna moc nepískali. Jak už bylo řečeno, ani u te SLS stále není úplně jasno. Jinak díky Dušane za skvělý článek. Angary A3 je škoda, ale Irtyš (Sojuz 5) bude lepší raketa. Kromě toho ji může využít společnost S7 Space na mořském kosmodromu Sea Launch.
Díky za pochvalu, ale mám menší připomínku k té první části. V USA nejde jen o SpaceX. Jsou tu i jiné firmy, které připravují na další roky nové nosiče. Za všechny Vulcan a New Glenn.
Ano to máš samozřejmě pravdu, zmínil jsem jen zatím největšího hráče.
Opravdu? Já ve vašem příspěvku vidím větu „nebýt Elona Muska a jeho SpaceX, tak ani Američané by si zrovna moc nepískali.“ Z té mi teda vůbec nevyplývá, že byste bral v potaz ostatní úspěšné firmy, či dokonce nepilotovaný program.
On argument ve stylu „no ale kdyby Američané neměli tuhle firmu…“ je opravdu trapný.
Naprosto ignorujete fakt, že zatímco ruské plány nepřekročí fázi powerpointových prezentací, Američané ty své realizují (let Orionu, výroba a montáž dílů SLS, atd., když zůstanu jen u pilotovaných letů)
To že zcela ignorujete celý zbytek amerického kosmického programu a spláchnete to konstatováním, že „Američané na tom už pár let o moc lépe nejsou“ je pak naprosto výmluvné.
Mě ale nejde o to, kolik toho kdo dokázal.
Je mi jasné, že jsou Američané dál než Rusko.
Vadí mi to, že když se někdo neustále strefuje do Rusů tak je to v pořádku, ale když někdo řekne něco na adresu Američanů, tak je hned označen za trolla. To je celé. Končím s touto debatou.
Aby se diskuse náhodou neubrala směrem k dohadování, tak připomenu poslední známý status 1. exempláře SLS a 2. exempláře Angary-A5. Snad budou obě strany spokojeny.
Podle plánu z 1. dubna je v závodě MAF v New Orleans plánováno na 15. května spojení přední sestavy centrálního stupně SLS s vodíkovou nádrží. Cílové datum pro připojení posledního velkého segmentu centrálního stupně – motorové sekce – je konec července.
Podle tiskové zprávy z loňského listopadu měla být Angara-A5 sestavena v závodě GKNPC im. M. V. Chruničeva v Moskvě tak, aby byla v dubnu 2019 zajištěna připravenost k odeslání na kosmodrom Pleseck. Aktuálnější informace nejsou (prošel jsem stránky Chruničeva i Roskosmosu).
Ještě dodávám, že z některých komentářu je tady cítit rusofobie, pramenící hlavně z politiky, to do kosmonautiky nepatří. To je můj názor.
Do Rusů se na tomhle webu nikod netrefuje, natož pořád. Jejich kosmický program je v hluboké krizi a tady k tomu zaznívají jen objektivní fakta. Že to pro ruskou kosmonutiku vyznívá nelichotivě není záměr diskutujících, ale důsledek reálného stavu.
Naopak ve vašich komentářích k americkému programu žádná fakta nevidím (mají jenom SpaceX, plány pořád odsouvají…). A když nejsou argumenty, nastupují obvinění z rusofobie a politikaření.
Porovnávať NASA s Roskosmosom, alebo SpaceX so S7 Space, to chce riadny kus predstavivosti.
Ja ale nejsem ten kdo tady chce něco porovnávat. Jen nechápu proč má někdo potřebu, u každého článku týkajícího se ruské kosmonautiky, kritizovat vše co udělali a neudělali. Je mi jasné, že jsem šťouchnul do vosího hnízda, když řeknu že Američané na tom už pár let o moc lépe nejsou
Objektivně je potřeba uznat, že americká kosmonautika je skutečně o parník před ostatními a Rusům už v tom pomyslném žebříčku nepatří ani druhá příčka. To není kritika Rusů, to je objektivní konstatování faktů.
To nezpochybňuji, je ale třeba taky uznat, že NASA má také zatím jen velkolepé plány, ale výsledky se jen odkládají a odkládají na neurčito, podobně jako u Rusů.
Je tady jeden neskutečně podstatný rozdíl, na který se nesmí zapomínat – množství vědeckých sond po celé Sluneční soustavě mluví zcela jasnou řečí, kdo na tom jak je.
Přesně tak. Vědeckých družic už vysílají tak jednu – dvě za rok a zrovna tak i mílo vojenských, třeba proti USA. Samozřejmě, mají Proton s Brizem a Sojuz z Fregatem, což jsou pořád dobré kombinace. Ale věda dostává na … no jo. A zázraky se asi nestanou.
Viete diskutovať s vami je to isté ako presviedčať niekoho , že američania na Mesiaci boli, kým on si stále melíe to svoje, že neboli. Takže to vzdávam.
Myslím že jste můj příspěvek vůbec nepochopil, píšete tam něco o srovnání SpaceX a S7 Space, přitom sem nic takového netvrdil. Nevím proč jste na můj příspěvek reagoval, když neumíte číst co jsem psal. A nenechte se zmást, věřím že Američané na Měsíci opravdu byli.
to Roman: Spíš než obviňovat ostatní z nepochopení Vašich komentářů, byste měl konečně zapojit sebereflexi a přiznat si, že vaše názory jsou značně neobjektivní a zaujaté. Aneb tvrdit, že „NASA má také jen velkolepé plány, ale výsledky se jen odkládají a odkládají na neurčito,“ může napsat jen někdo, kdo buď záměrně dezinformuje, nebo si nechce přiznat objektivní realitu.
Dobře, omlouvám se, asi jsem to trochu přehnal, uznávám. Jen mi prostě přijde, že te kritiky na rusy je někdy víc než je třeba.
Současné Rusko je slabý odvar bývalého SSSR. Ztratili západní státy a Kavkaz, což byl celkem civilizovaný prostor. Rusové zůstali prakticky sami se sibiřskými nárůdky. Přihlédme-li k masivnímu zbrojení není kde brát. Na to jak jsou okleštěni se ještě docela dobře drží. Svět ale na ně nečeká, ani technologicky ani ekonomicky, dokonce i Indie staví kosmickou loď modernější než Sojuz.
Každá nová loď bude modernější než Sojuz, to je snad jasné každému. Jenže Sojuz už létal v době, kdy se Indové teprve plácali v blátě.
Často se lehce ironizuje Elon Musk a jeho tzv. časový koeficient. Myslím, že kdyby někdo chtěl vyčíslit Rogozinův koeficient, musel by opustit reálnou časovou osu a přejít do oblasti imaginárních čísel.
(To jen tak pro zasmání.)
..pobavilo 🙂
Rusové stále žijí z pověsti kosmické velmoci z doby před padesáti lety a tuto iluzi udržují velkolepými plány jejichž realizaci pružně posouvají a mění podle momentální situace. Ve skutečnosti jsou na vedlejší, dokonce bych řekl slepé koleji na níž jejich dýchavičné stroje padesát let staré, současnému tempu nestačí. Jejich doba ale pomalu a jistě končí, jakmile budou mít USA kosmickou loď pro posádku budou Sojuzy a Progresy k smíchu.
Rusové pružně mění podle momentální situace i historii. Ve čtvrtek 11. dubna Rogozin řekl, že Angaru-A3 nikdo nikdy neplánoval, protože existoval Zenit, a jakmile Zenit nebyl, bylo přijato rozhodnutí vytvořit Sojuz-5. Čímž popřel svá dřívější vyjádření…
Zdroj:
https://tass.ru/kosmos/6324939
Who controls the past, controls the future.
jdi už s tou fašistickou ideologií někam… třeba se všechno k dobrému otočí brzo právě na Ukrajině, to by bylo vůbec nejlepší; US/NASA taky každou chvíli mění plány podle peněz, ale jak komentoval kolega výše, docela jim nevadí, že dluží na koho se podívají …
Prosím, neútočte na ostatní diskutující a netitulujte je podobnými zobecňujícími nálepkami. Pro atmosféru v diskusi to není dobré. Děkuji za pochopení.
Já bych Dugi podobný trolling rovnou banoval …
Jsem bohužel hodně měkký a vždy se vše snažím nejprve vyřešit domluvou. Nechci, aby se o našem webu říkalo, že se tu banuje za názory, byť tohle je situace, kde se nedá zavděčit všem.
Já vím, ale tohle bylo hodně za hranou a hledal bych za tím trola z východu, ale pokud se už neozve, tak je to ok
Ano, souhlasím s tím, že to bylo hodně za čarou. Uvidíme, jak bude pán diskutovat dál.
petrsida: No vy by jste si s ním mohl skoro podat ruce. Tak se taky mírněte.
Petrsida nenapsal nic špatného a mírnit se nemusí. Pán si takové označení vysloužil sám. Jak se kdo vyjadřuje, takové mínění si o něm dělají ostatní.
Petr Šída> A trolla „ze západu“, který nastartoval, celé tohle vlákno, jste si nějak nevšiml, pane „cenzore“?
To oslovení na konci jste si mohl odpustit. Na komentář pana Aloise již reagoval Jiří Hošek a tím jsem celou situaci považoval za vyřešenou.
Od klávesnice sa to hodnotí ľahko. Problémom je,že dlhodobé plánovanie je pre kozmické lety nutnosťou. Z toho dôvodu aj komunistické 5 rocnice boli vyhodnejsie ako turbulencie demokratických plánovačov, odhliadnuc pritom na finančnú stránku, ktorá je zlomová z časov pre rozpadom ZSSR. Antara je krásna, ale čiastočne u mna vyvoláva dojem SLS. Proste príliš dlho trvá jej zavedenie a tým sa jej použitie predražuje. Len masová výroba by mohla znížiť náklady na jej cenu, kedže ide o starý koncept bez znovupouzitelnosti. To že pri modulárnej konštrukcii „pozabudli“ na ľahšie verzie je neospravedlniteľný fakt. Sojuz 5 s návrhmi supermarkety by tomu mal predísť. Navyše doba ukazuje že aj znovupouzitelnost má svoje miesto v kozmonautike a tak prešľapovanie pri konvenčných projektoch je celkom na mieste. Tažko sa buduje národná hrdosť so štandardnou raketou, parametre ktorej nijak nepresahujú parametre už používaných, nehovoriac o tom že to stojí aj na obhajeni financií na jej vývoj
Hold ťažká doba pre staré struktury
😉 o výhodnosti komunistických pětiletek svědčí rozpad SSSR, technická vyspělost a životní úroveň zemí socialistického tábora na konci jejich existence v závěru 80. let.
Současný marasmus ruské kosmonautiky a tedy taky turbulence programu Angara jsou přímým dědictvím těchto pětiletek… 😉
Myslel som len oblasť kozmonautiky a tam aj napriek všetkým osobným pocitom musím uznať, že vykonali veľký a záslužný kus práce. Mir je toho jasný dôkaz. prave rozpadom nastal koniec sľubných technológii – Energia, Buran. Proste je to tak ako to je a v dôsledku politických deviacii výskum a pokrok je obtiaznejsi o tom niet pochýb. Tak to bolo, je a Bohužiaľ aj bude…
zaměňujete příčiny a následky, ten rozpad nebyl příčina, ale důsledek totálního kolapsu ekonomiky
kosmonautika si jela setrvačností až do něj kvůli důležitosti, o to větší pak pád nastal
nepokladam sa za ekonomického odborníka, viem len že ZSSR malo na konci svojej existencie vesmírny výskum rozbehnutý
Všetko čo som mal na mysli bolo, že aj krátkodobé ciele v kozmonautike sú pre súčasnú ekonomiku a politiku (4rocne obdobia) dlhé a neefektívne. V čase vyslania rakety či družice sa už komentuje, prečo nebola dokonalejšia, lenže ono to tak nefunguje a je potreba kontinuálneho rozvoja a investícii.
A čo som ešte zvýraznil je fakt, že SpaceX ako aj BlueOrigin menia pravidla ktoré boli dlho akceptované …
(Poprosím nemiešať do všetkého ideologizuje a politiku.)
Mluvíte mi z duše. Jen bych doplnil, že Rusům silně dýchá na paty Čína. A myslím, že by byla daleko užitečnější a důvěrnější partner v mezinárodní spolupráci než-li Rusko (nehodnotím a ani nechci hodnotit politické konsekvence).
Osobně se mi tohle rozhodnutí zdá logické. Sojuz 5 na 99% bude a jak bylo napsáno, v takovém případě je Angara A3 zbytečná. A když k tomu připočítáme ty rozsáhlé změny, které A3 potřebuje, tak tím můžou Rusové ušetřit peníze, které nemají. Co mi ale nejde do hlavy je, proč už se s touhle variantou nepočítalo od prvopočátku, kdy se vychloubali, jak modulární raketa to bude?? Ale pravděpodobně je bude důvod stále stejný.. prachy. Jinak mezi námi, oni ty peníze nemaj ani Amíci, ale ty se zase nebojej se neustále zadlužovat.
Je to proste podle me skoda. Hotova raketa, myslenka modularnosti je podle me fakt nosna. Technologicky nejvyspelejsi ruska raketa. Aspon ze se zruseni tyka jen verze A3. A pro ty dalsi to neznamena nic. Hlavne angare preju dostatek nakladu, at si konecne zalita.
Hezky clanek, diky za nej.
Rádo se stalo. Ten konec se zdá nevyhnutelný, ale kdo ví, zda nepřijde další změna směru a s ní spojené oživení tohoto projektu.
Nejako sa neviem rozhodnut, ci by to bolo dobre, alebo zle.
No, podobná rozhodnutí se činí také v zájmu udržení výrobních programů pro druhou či třetí konstrukční kancelář. Říká se tomu „nedávat všechna vejce do jednoho košíku“. Může, a také bohužel ochází k problémům např. v provozu, masovým závadám či problémům v činnosti výrobce. Samozřejmě, táká se to ii logistiky. I v Rusku může podnik zkrachovat. Vsadit vše na Angaru je proto pro zemi typu Ruska nemožné. Jak je vidět, i budování Vostočného byl prozíravý krok. Po snahách Kazachstánu ukončit smlouvu s Ruskem dostane asi i on nový impuls.
Ruský kosmický program na diverzifikaci nemá kapacitu. Představa, že budou schopni vyrábět řadu zcela odlišných nosičů- Sojuz, Angara, Sojuz 5 a cokoliv dalšího, pomíjí jejich možnosti.
A nejde jen o výrobní kapacity. Problém Angary je, že pro ni Rusové nemají náklad. Na komerčním trhu se nechytá a ruský kosmický program je víc než skromný. K čemu by jim tedy paleta nosičů byla?
Kazachstán Rusy s Bajkonurem jen škadlí. I proto (ale nejen) si tam bude Rusy držet co nejdéle, viz loňská návštěva Putina a její závěr, že Vostočný bude spadat pod Bajkonur.
Nad rozvojem samotného Vostočného se ostatně vznáší velký otazník…
V čele Kazachstánu už nestojí loňský Nazarbajev. A jeho vývoj je opravdu nejistý. Takže, Vostočnyj má zelenou.