sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Portal Space Systems

Společnost Portal Space Systems získala 17,5 milionu dolarů v počátečním kole investic, které umožní podniku vyvinout a předvést vysoce ovladatelnou družici Supernova využívající sluneční světlo k pohonu tepelného pohonného systému.

Haven-1

Společnost Vast oznámila 3. dubna, že podepsala dohodu s NASA o provedení environmentálního testování modulu vesmírné stanice Haven-1 v testovacím zařízení Neila Armstronga v Ohiu.

SpinLaunch

Společnost SpinLaunch 3. dubna oznámila, že podepsala smlouvu v hodnotě 122,5 milionu eur s výrobcem malých družic Kongsberg NanoAvionics na výrobu 280 družic pro konstelaci zvanou Meridian Space.

Jared Isaacman

Obchodní výbor Senátu USA uspořádá příští týden potvrzovací slyšení, které má potvrdit Jareda Isaacmana jako nového administrátora NASA. Slyšení, plánované na 9. dubna bude také zvažovat nominaci Olivie Trustyové na členku Federal Communications Commission.

Exail

Společnost Exail, zabývající se vesmírnou komunikací, oznamuje spuštění Spacelink-PCE emulátoru nejnovější generace. Spacelink-PCE je navržený tak, aby přesně replikoval kanál šíření vln mezi družicí a pozemní stanicí. Umožňuje tak testovat, optimalizovat a ověřovat výkon a spolehlivost družicových komunikačních systémů.

Slingshot Aerospace

Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.

Články

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (33.díl)

V minulém díle jsme se začali věnovat programu X-37 a jeho předchůdci X-40. Jedná se o stroj, který je dodnes „živý“. Znamená to vlastně, že prošel kompletním vývojem, a nakonec se dostal do aktivní služby, ve které zůstal do dnešních dní. Dnes už je X-37 pod jiným provozovatelem, konkrétně USAF, což znamená, že mise X-37 nejsou rozhodně veřejné. Naposledy jsme probrali složitý začátek celého programu, vlastně dvou programů, X-40 a X-37, které se postupně protnuly, aby nakonec pokračoval jen jeden z nich. U X-37 byla hlavní myšlenkou podpora vývoje RLV (Reusable Launch Vehicle) prostředků, jako je X-34 a X-33. Sám X-33 byl dokonce využit v úvahách o použití pro vynášení X-40 v rámci dvoustupňové konfigurace. V tomto posledním díle série x-planes se budeme věnovat dalšímu osudu X-37.

ŽIVĚ A ČESKY: Tři komentované přenosy během osmi hodin!

Všechny ponocovače dnes čeká opravdu velká výzva, jelikož se sešly hned čtyři starty během osmi hodin, což je situace, která se moc často nestává. Jako první je v plánu start Falconu 9 na misi USSF-124, při níž má být vyneseno celkem šest družic, které budou sloužit pro monitorování balistických a hypersonických střel. Při druhém startu se opět můžeme těšit na Falcon 9, který tentokrát poletí s další várkou dvaadvaceti družic Starlink. Napotřetí nás čeká start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-26, která na ISS dopraví přibližně 2 518 kilogramů zásob včetně vody, dusíku, potravin, oblečení a vědeckých experimentů. Jako poslední je znovu v plánu start odloženého Falconu 9 s lunárním landerem Nova-C od firmy Intuitive Machines, který byl v dnešních ranních hodinách odložen kvůli nevyhovujícím teplotám metanu před zahájením tankování.

Laserový experiment na Deep Space Network

Hybridní anténa sítě Deep Space Network (DSN), schopná přijímat jak rádiové frekvence, tak i optické signály infračerveného laseru, dokázala zachytit a dekódovat laserovou zprávu ze zařízení DSOC, která se nachází na sondě Psyche. Tento experiment ukazuje možnosti dalšího vývoje antén sítě DSN, přes které s pomocí rádiových vln komunikují kosmické sondy. Ukázalo se, že by existující technologii bylo možné dodatečně využít i pro optickou (nebo chcete-li laserovou) komunikaci. Nahuštěním více dat do přenosu otevře laserová komunikace nové možnosti průzkumu a zároveň podpoří síť DSN při rostoucí poptávce po ní.

ŽIVĚ A ČESKY: Intuitive Machines a jejich cesta k Měsíci

Na Svatého Valentýna čeká všechny milovníky kosmonautiky další z řady zajímavých misí. Řeč je konkrétně o startu Falconu 9 s lunárním landerem Nova-C od firmy Intuitive Machines. Ten vznikl v rámci programu Commercial Lunar Payload Services agentury NASA. Na tuto misi se vydá lander pojmenovaný Odysseus. Dokáže na Měsíc dopravit až 130 kilogramů nákladu, přičemž tentokrát se na jeho palubě bude nacházet šest přístrojů, z nichž pět bude nějakým způsobem spojeno s přistáním. Například RFMG je palivoměr, který je sestrojen pro určování množství paliva v prostředí s nízkou gravitací. LRA je koutový odražeč, díky kterému se bude moci přesně určit místo přistání. LN-1 má zase demonstrovat autonomní navigaci. Jediný vědecký přístroj na palubě je ROSLES, který se zaměří na studium fotoelektronového obalu nad měsíčním regolitem.

Modulu HALO zatím chybí koncové stěny

Gateway (únor 2024)

V minulém dílu jsme informovali o odkladu vynesení modulů HALO a PPE z října 2025 na pozdější datum. Důvodem je poskytnutí dodatečného času výrobcům obou modulů. HALO a PPE mají být vyneseny společně nosnou raketou Falcon Heavy a na oběžné dráze Měsíce se mají stát základem kosmické stanice Gateway. I nový termín startu má mít dostatečný předstih před misí Artemis 4, plánovanou na září 2028.

Zřejmě testovací první stupeň rakety New Glenn

Maketa rakety New Glenn na rampě

Na konci roku 2021 firma Blue Origin předpokládala, že si v prosinci 2022 připíše splněný milník v podobě makety rakety New Glenn na startovní rampě. K tomu však nedošlo ani v avizovaném termínu, ani v průběhu celého roku 2023. Dočkali jsme se až v noci na dnešek, tedy zhruba o 14 měsíců později, než se čekalo. Zpoždění zřejmě souvisí s maximální koncentrací firmy na dodávky motorů BE-4 pro raketu Vulcan. Ta si na začátku ledna připsala svůj první start (rovnou úspěšná), takže se Blue Origin může začít opět více věnovat projektu vlastního nosiče New Glenn.

XPoSat: Tajemství rentgenových paprsků

Vesmír je plný tajemství a úžasných jevů a my máme obrovské štěstí, že máme dostatečně velký mozek, který nám umožnuje zkoumat a odhalovat pravdy o samotné podstatě života. Je to ve skutečnosti velmi pozoruhodné, jak něco tak malého zkoumá doslova nekonečný vesmír. Jak je to možné? Zejména díky robotickým průzkumníkům, kteří to díky svému důmyslnému designu umožnují. Další dálkovou observatoří pro průzkum vesmíru je právě XPoSat, která nám může být skvělým příkladem, jak vlastně probíhá naše snaha o porozumění kosmu. Kdo by to řekl, že něco tak (ne)obyčejného jako světlo je jedním z hlavních zdrojů našeho porozumění vesmíru. Je to v podstatě elektromagnetické záření, které má různé vlnové délky a frekvence. Na základě těchto charakteristik je kategorizujeme a označujeme kombinací jako elektromagnetické spektrum. Součástí této škály je i rentgenové záření, které spadá do kategorie vlnových délek 0,01-10 nm (nanometr). Každý z Vás jistě někdy slyšel o rentgenu. Tedy přístroji, který dokáže odhalit každou zlomenou kost v těle. Ti znalejší vědí, že za objevením tzv. paprsků X stojí Wilhelm Conrad Röntgen. Stalo se tak

Druhý let SuperHeavy Starship z ptačí perspektivy

Videí a fotek z mise IFT-2, tedy druhého integrovaného letu rakety SuperHeavy s lodí Starship, ke kterému došlo vloni 18. listopadu, vzniklo mnoho a čtenáři našeho webu je jistě dobře znají. Záznamy od SpaceX a nejrůznějších pozorovatelů v okolí však měla doplnit také videa od agentury NASA. Ta totiž před startem celého 120 metrů vysokého kolosu poslala do vzduchu svůj letoun WB-57 s výkonnou kamerou, který měl let SuperHeavy Starship natočit. Videa se však na veřejnost dostala až nedávno a nejdete je na této adrese v rubrice Videos. Lehce zamrzí asi jen dvě věci. Videa jsou jednak „pouze“ ve FullHD rozlišení a na záběrech chybí atraktivní proces hot-stagingu, tedy odpojení Starship od SuperHeavy se zapálenými motory Raptor. Kdo ví, třeba se časem dočkáme i těchto záběrů. Sluší se ještě poznamenat, že se jedná o hrubé záběry, které obsahují i některé nepovedené (třeba nezaostřené) pasáže. Na internetu však najdete i zpracované verze videí, ze kterých autoři nepovedená místa vystřihli, složili sestřihy z více klipů a nebo provedli softwarovou stabilizaci záběrů. Hier ein von mir stabilisierter Ausschnitt des Clips

Kosmotýdeník 595 (5.2. – 11.2.)

Rok 2024 přináší jednu zajímavou kosmonautickou událost za druhou a tak i v dalším týdnu budeme mít v pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí posledních sedmi dní o čem psát. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal stav přípravy rakety Ariane 6 na její první misi. Pro Evropu se jedná o naprosto klíčový nosič. V dalším tématu se zaměříme i na návrat komerční mise Axiom-3, která úspěšně skončila v pátek přistáním u břehů Floridy. Čeká nás také pohled na přípravu startu dalšího lunárního landeru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.