sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Portal Space Systems

Společnost Portal Space Systems získala 17,5 milionu dolarů v počátečním kole investic, které umožní podniku vyvinout a předvést vysoce ovladatelnou družici Supernova využívající sluneční světlo k pohonu tepelného pohonného systému.

Haven-1

Společnost Vast oznámila 3. dubna, že podepsala dohodu s NASA o provedení environmentálního testování modulu vesmírné stanice Haven-1 v testovacím zařízení Neila Armstronga v Ohiu.

SpinLaunch

Společnost SpinLaunch 3. dubna oznámila, že podepsala smlouvu v hodnotě 122,5 milionu eur s výrobcem malých družic Kongsberg NanoAvionics na výrobu 280 družic pro konstelaci zvanou Meridian Space.

Jared Isaacman

Obchodní výbor Senátu USA uspořádá příští týden potvrzovací slyšení, které má potvrdit Jareda Isaacmana jako nového administrátora NASA. Slyšení, plánované na 9. dubna bude také zvažovat nominaci Olivie Trustyové na členku Federal Communications Commission.

Exail

Společnost Exail, zabývající se vesmírnou komunikací, oznamuje spuštění Spacelink-PCE emulátoru nejnovější generace. Spacelink-PCE je navržený tak, aby přesně replikoval kanál šíření vln mezi družicí a pozemní stanicí. Umožňuje tak testovat, optimalizovat a ověřovat výkon a spolehlivost družicových komunikačních systémů.

Slingshot Aerospace

Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.

Články

Posádka neuskutečněné mise STS-62A

Kritické momenty kosmonautiky 21. díl

Na kosmodromu Vandenberg v Kalifornii se na svou misi STS-62A připravovala posádka raketoplánu Discovery. Měl to být první start raketoplánu z tohoto kosmodromu, jehož využití skýtalo nové možnosti. Vzhledem ke svému umístění byl vhodný pro starty na polární dráhy, díky čemuž si ruce mnuli hlavně vojáci. Znamenalo to totiž, že raketoplány svým pozorovacím vybavením pokryjí kompletní povrch Země. Poprvé se měl odsud shuttle vznést 15. července 1986. Dnes astronauti měli na programu návštěvu jedné z laboratoří, kde byly připravovány některé z experimentů, který s sebou povezou na orbit. Teď ale svůj tréning o pár minut odložili, seděli kolem televize, sledovali jeden ze zpravodajských kanálů a čekali na start sedmičky svých kolegů, pro které nadešel jejich velký den.

Opičí astronaut v náruči vědce

Kosmotýdeník 20. díl (27.1. – 2.2. 2013)

Ve dvacátém díle Kosmotýdeníku se podíváme na Íránský vesmírný program a na vyslání opičího astronauta na sub-orbitální dráhu. Dále si představíme systém COSPAS-SARSAT, který se zabývá vyhledáváním lidí při záchranných operacích. Do dnešního dne zachránil mezinárodní systém více než 31 tisíc lidských životů. A na konec uctíme památku astronautů, kteří zahynuli na palubě kosmické lodi Apollo a na palubě raketoplánů Columbia a Challenger.

4. Kozmická Strojovňa – Rakety 60. rokov

Šesťdesiate roky minulého storočia by sa dali charakterizovať ako zlatý vek dobývania vesmíru. Počas tohto obdobia zaznamenal vývoj raketovej techniky úžasný skok dopredu. Veď, uznajte sami. Pred pár rokmi vypustili. Sovieti do vesmíru prvú družicu a už o štyri roky letel do vesmíru aj človek. Navyše sa aj vrátil živý a zdravý späť na Zem. Aj dnes sa považuje pilotovaná kozmonautika sa výkladnú skriňu štátu. A to už prešlo dobrých päťdesiat rokov. A aby toho nebolo málo, v tomto období sa konala aj prvá vesmírna prechádzka, prvý krát sa na orbite spojili dve telesá a čerešničku na torte boli misie Apollo v rámci ktorých sa po Mesiaci prechádzali prvý ľudia. V tomto období sa toho udialo skutočne veľa. Ale dnes nebudem opisovať priebeh letov či technické parametre prvých vesmírnych lodí. V tomto diely nájdete takmer všetky kozmické rakety, ktoré vznikli šesťdesiatych rokoch 20. storočia.

Maratónsky beh po Marse (druhá časť)

Pred dvoma týždňami vyšiel prvý diel tohto miniseriálu zaoberajúci sa dvoma najúspešnejšími robotmi kozmonautiky. Skončil sa v relatívne napätej situácii.
Spirit bol na úpätí hory počas začínajúceho sa zimného obdobia, navyše s poriadne zanesenými solárnymi panelmi. Vďaka tomu dodávali iba polovičné množstvo energie. A aby toho nebolo málo, jedno zo šiestich kolies vozítka začalo prejavovať známky opotrebenia. Elektromotor na pravom prednom kolese odoberal viac prúdu a tak hrozilo, že sa jeho ložisko zadrie. Na druhej strane Marsu bolo vozítko Opportunity vo veľmi vážnej situácii. Na ceste ku kráteru Victoria totiž zapadlo do jemného prachu a nemohlo sa pohnúť.

Konec mise STS-51L

Kritické momenty kosmonautiky 20. díl

Barbara Morgan stála na jedné z tribun a myslí jí prokmitávaly protichůdné pocity. Jedním byl pocit zklamání. Dostala se svému snu na dosah, ten poslední, nejdůležitější krok však nebude moci udělat- takový je úděl náhradníků. Zároveň měla radost i za svou kamarádku a kolegyni Christu McAuliffe, která dostala příležitost stát se první učitelkou, která bude svou hodinu vést během mise STS-51L z paluby raketoplánu, 280 kilometrů nad zemí. Existuje záběr na Barbaru Morgan během startu této mise. Vypadá na něm nadšeně a svými výkřiky „Go, Christa!“ a „Good bye, Christa!“ povzbuzuje svou šťastnější kolegyni, která několik kilometrů od ní prožívá poslední momenty před startem na palubě raketoplánu Challenger. Pak se na obzoru objeví dým a plameny a z nich jako bájný Fénix stoupá Challenger ke svému desátému letu za brány atmosféry. Teprve po dlouhé chvíli dolehne k tribuně rachot motorů a Barbara střídavě stojí v úžasu a pak zase tleská a křičí, jakoby chtěla svým nadšením pomoci raketoplánu na oběžnou dráhu. Zhruba minutu a půl po začátku záznamu je vidět, jak Barbara znejistí. Ještě jednou zaraženě

Těžba na asteroidu

Kosmotýdeník 19. díl (20. 1. – 26. 1. 2013)

V novém díle Kosmotýdeníku se podíváme na to, jak bude vypadat těžba hornin na asteroidech v tomto desetiletí. Firma Deep Space Industries plánuje vyslat lehké sondy FireFly, které pouze proletí kolem daného objektu a zjistí, zde je těleso vhodné pro těžbu. Další, těžší sonda DragonFly bude mít za úkol nabrat až 150ti kilogramový náklad a dopravit ho zpět na Zemi. Rover Opportunity oslavil již devět let na povrchu Marsu. Jeho dlouhá cesta však nebyla bez problémů. Ke startu se připravuje družice IRIS, která bude zkoumat propojení Země-Slunce. Teleskop vynese raketa Pegasus XL. V článku si tuto raketu představíme.

3 Kozmická Strojovňa – Budúcnosť (?)

Raz za čas sa aj v seriály s informačnou tematikou musí vyskytnúť odľahčená téma. Špekulácie, postrehy, predpovede, jednoducho sci-fi. Preto sa netreba diviť, že aj v Kozmickej Strojovni sa čas od času vyskytne diel nie úplne korektný, ktorý snáď ani nemá veľa spoločné s duchom celého projektu. Aj keď mojim cieľom je informovať čitateľa o vesmírnych technológiách, jednoducho musím natieniť aj nejakú teoretickú cestu, ktorou sa kozmonautika bude uberať. V tomto článku nie sú len moje úvahy. Čarpal som hlavne z knihy Karla Pacnera, „Mestá v kozme“. Berte preto prosím celý tento diel s nadhľadom. Je určený hlavne na pobavenie/oddych.

spheres zdroj:nasa.gov

SPHERES – chytré koule na ISS

V roce 1999 profesor David Miller na MIT (Massachusetts Institute of Technology) pustil na první hodině studentům pasáž ze Star Wars, kde je Luke Skywalker obklopen vznášejícími se droidy. Pak jim zadal úkol, při kterém se měli pokusit něco podobného vytvořit sami.
Studenti MIT s podporou vojenské agentury DARPA a NASA vytvořili samostatné roboty velikosti volleyballového míče, které uměly manévrovat v prostředí mikrogravitace a vzájemně spolu komunikovat. Navíc měly i senzory snímající intenzitu světla a zvuku. Testy se prováděly na letounu, který pomocí letu po parabolické dráze simuluje prostředí beztíže. Roboty byly nazvány SPHERES (koule).

Kritické momenty kosmonautiky 19. díl

Představme si jedince, který se pro jediný moment vzdá téměř veškerého dosavadního života. Dobrovolně podstupuje mnohdy tvrdé testy a zkoušky. Neustálé udržování kondice spolu s obrovským kvantem informací, které musí zpracovat a zapamatovat si. Nekonečný trénink dovedností, které jsou pro ostatní smrtelníky na pomezí sci-fi a magie. A hlavně čekání. Rok, dva… Často na onen moment čeká i více než deset let. A nikde není jistota, že se dočká- mnozí jejich kolegové odešli po dlouhých letech tvrdé dřiny, aniž by jejich okamžik nastal. Jakýkoli úraz, zhoršení zdravotního stavu, nedostačující úroveň vědomostí a dokonce i nedostatek zaujetí pro věc může obrátit všechny ambice během okamžiku v prach. Ale potom ten okamžik nastane- je jmenován. V ten moment je svému snu blíže, než kdy předtím. Ale neznamená to, že by jeho úsilí polevilo- naopak, ještě se znásobí. Vždyť tato cesta přece vede k okamžiku, na který tak dlouho čekal a jemuž tak mnoho obětoval a podřídil. A pak, jednoho rána (nebo také odpoledne, či večera), jej probudí lehké potřesení ramenem a on ví, že ten okamžik je konečně

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.