SMILE
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.
Společnost Intuitive Machines se dohodla na koupi společnosti, která provozuje pozemní komunikační stanice ve Spojených státech a Velké Británii, aby pomohla s vybudováním lunární komunikační sítě.
Výbor pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů 13. května předložil návrh zákona o výdajích, který zamítá mnoho škrtů pro NASA navržených administrativou. Udržuje tak rozpočet NASA na stejné úrovni.
Společnost Varda Space Industries podepsala svou první významnou dohodu s farmaceutickou společností o vývoji vylepšených léků v prostředí mikrogravitace.
Společnost Northrop Grumman adaptuje technologie vyvinuté pro vesmírný dalekohled Jamese Webba do menšího navigačního systému zaměřeného na středně velké družice.
Náš eshop
Články
Týden se sešel s týdnem a je na čase připomenout si největší události uplynulých sedmi dnů. Přichází proto nejstarší seriál na našem blogu – Kosmotýdeník, který má právě tohle na starosti. Hlavní událostí týdne bylo vypuštění nové americké vědecké sondy SMAP, která bude měřit vlhkost půdy. Nevynecháme ani informace o známé zpěvačce Sarah Brightman, která se chystá na svůj výlet na ISS. Aktuální díl zakončíme novinkami okolo sondy DSCOVR, která se v průběhu února vydá do vesmíru na palubě rakety Falcon 9 v1.1. Tento týden byl ale chudý na krátké zprávy, takže tentokrát na konci článku nenajdete tradiční rubriku Kosmonautické mini-zprávy.
V dnešním příspěvku se pokusím stručně objasnit pozadí závodů v oblasti vypouštění armády satelitů poskytujících levné internetové připojení. A to prostřednictvím zajímavé osobnosti, která figuruje již nějakou dobu v této oblasti a pokouší se poskytnout internet šířený vzduchem oblastem, kde není možné vést připojení přes dráty. Tou osobu je veřejnosti ne příliš známý Greg Wyler (45).
V České republice se po mnoha holých týdnech vrátil sníh. Ovšem tento poprašek se nedá srovnat s tím, čemu v posledních dnech čelí východní pobřeží Spojených států, kde byl běžný chod do značné míry omezen přívaly sněhu. Ačkoliv se nejhorší obavy nakonec nenaplnily, přesto se hlavně život v New Yorku výrazně proměnil. Stav ohrožení vyhlásily státy Connecticut, New Jersey, Rhode Island, New York, Massachusetts a New Hampshire. Astronaut Terry Virts využil 28. ledna toho, že ISS přelétala právě nad východním pobřežím a nafotil časosběrný dokument, který zachycuje podmínky od Washingtonu D.C., přes Baltimore, New York až k Bostonu.
Vidět několik set kilometrů pod sebou plout mraky a nad hlavou mít jen vesmírnou temnotu – takovým zážitkem se může chlubit jen pár set lidí na celém světě. Náš seriál Krásy modré planety se snaží všem čtenářům našeho portálu alespoň částečně zprostředkovat dojmy, které astronauti denně zažívají. Při pohledu na krásné fotky se ani nemůžeme divit jejich slovům, že pohled na Zemi se nikdy neokouká. Také dnes je pro Vás připraveno 20 fotografií od Samanthy Cristoforetti, která pobývá na ISS. U snímků najdete také její originální komentář.
Už jen pár desítek minut zbývá do chvíle, kdy se na Vandenbergově základně zažehnou motory rakety Delta II. Na polární oběžnou dráhu míří satelit SMAP, který bude monitorovat globální změny ve vlhkosti půdy. V našem dnešním článku jsme pro Vás připravili živý přenos z celého startu. K zážehu by podle plánu mělo dojít v 15:20 našeho času. Pokud byste se chtěli dozvědět bližší informace o samotné družici, přečtěte si tento článek. Pokud vás zajímá, jak bude probíhat start, můžete číst tento článek.
Pokud všechno půjde podle plánu, zažehnou se dnes v 15:20 našeho času motory rakety Delta II. Ta má z kalifornského kosmodromu Vandenberg na oběžnou dráhu dopravit vědeckou družici SMAP (Soil Moisture Active/Passive), která má za úkol monitorovat globální rozdíly ve vlhkosti půdy a změny této hodnoty v průběhu času. Jelikož jsme se tomuto satelitu detailně věnovali v jednom z minulých článků, dnes zaměříme svou pozornost na samotný startovní manévr.
Raketa Falcon Heavy zatím ještě na startovní rampě nestál, přesto se můžeme podívat na jeho start. Jde samozřejmě o počítačovou animaci. Autoři si na ní dali opravdu záležet, takže modely vypadají hodně důvěryhodně. V posledních letech jsme byli odkázáni pouze na animaci v nízkém rozlišení, nové video ale všem spraví chuť. Prohlédnout si můžeme nejen samotný start, ale i přistání postranních bloků i centrálního stupně. Právě v této fázi je ale video trochu rozporuplné. Není totiž jisté, jak to SpaceX plánuje udělat s centrálním stupněm – podle videa se zdá, že by měl přistát vedle urychlovacích bloků, ale podle jiných teorií by měla následovat spíše zastávka na lodi v Atlantiku. Nechme ale tyto detaily zatím stranou – reálný provoz ukáže, jak to ve skutečnosti bude.
O evropské sondě Rosetta se v posledních týdnech příliš nemluví. Někdo by si mohl myslet, že je to známka nějakých problémů, ale spíše to svědčí o opaku. Sonda pracuje podle plánu a má za sebou všechny klíčové momenty, které se mohly zvrtnout. Nyní přichází dlouhodobá fáze vědeckých experimentů, která lofgicky není tolik mediálně vděčná. Čas od času ale týmy kolem sondy uvolní nový balík vědeckých dat. Dnes se tedy podíváme na to,co Rosetta, která stále obíhá kolem jádra, objevila. Ve speciálním vydání časopisu Science totiž vyšlo shrnutí sedmi z jedenácti palubních přístrojů.
Bouřka v lidech vzbuzuje rozdílné pocity. Někdo se při úderech hromů klepe strachy pod postelí, jiný jen užasle sleduje mocnou ukázku přírodních sil. Ale i ti, kdo bouřku, blesky a hromy nemají rádi, si přijdou na své, pokud je od elektrických výbojů v atmosféře dělí několik set kilometrů téměř dokonalého vakua. Astronauti na ISS pořizují fotky noční Země pomocí evropské kamery Nightpod. S nočními fotkami je ale potíž – blesk nám na takovou vzdálenost nepomůže a při prodloužení expozičního času by byl snímek rozmazaný kvůli otáčení Země. Kamera Nightpod je tedy pohyblivá a během snímkování svým pohybem eliminuje rotaci Země. Snímky jsou pak skvěle ostré.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
