SMILE
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.
Společnost Intuitive Machines se dohodla na koupi společnosti, která provozuje pozemní komunikační stanice ve Spojených státech a Velké Británii, aby pomohla s vybudováním lunární komunikační sítě.
Výbor pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů 13. května předložil návrh zákona o výdajích, který zamítá mnoho škrtů pro NASA navržených administrativou. Udržuje tak rozpočet NASA na stejné úrovni.
Společnost Varda Space Industries podepsala svou první významnou dohodu s farmaceutickou společností o vývoji vylepšených léků v prostředí mikrogravitace.
Společnost Northrop Grumman adaptuje technologie vyvinuté pro vesmírný dalekohled Jamese Webba do menšího navigačního systému zaměřeného na středně velké družice.
Náš eshop
Články
Známe to i z běžného života – když se nějaká technologie rozvíjí, tak se většinou tolik nehledí na předpisy, které ostatně povětšinou nestíhají reagovat na nový směr, takže často chybí bezpečnostní směrnice. Proto naši předkové mohli nakoupit benzin pro první automobily třeba v zelinářství a nikomu to nepřišlo divné. Stejné to bylo i v kosmonautice, která je dnes skrz naskrz prošpikována zákazy, limity a nařízeními, jejichž hlavním úkolem je dosažení co největší bezpečnosti. Je to logické – NASA ani jiné kosmické agentury nechtějí, aby jejich rakety explodovaly, nebo dokonce aby v nich umírali lidé. Na druhou stranu je rozvoj často brzděný spoustou nařízení a nekonečných zkoušek, které jednak oddalují realizaci a kromě toho celý program výrazně prodražují. Pojďme se tedy podívat do historie na pět momentů, které by dneska neměly šanci projít, protože jejich bezpečnostní list by množstvím červené barvy připomínal opravený diktát napsaný analfabetem.
Americká kosmická agentura je v nezáviděníhodné pozici. Zákonodárci před několika týdny neschválili rozpočet pro NASA v požadované výši a nejvíce se škrtalo v položkách určených pro soukromé firmy SpaceX a Boeing, které mají za pár let ve svých lodích Crew Dragon a CST-100 vozit americké astronauty na ISS. Kosmická agentura opakovaně upozorňovala, že se sníženým objemem financí nebude možné dostát předem daným termínům, ale nikdo to evidentně neřešil. NASA proto musela vzít řešení problému do vlastních rukou a nakoupila dalších šest míst v ruských lodích Sojuz.
O některých kosmických sondách se píší články skoro samy a lidé velmi snadno pochopí účel té které družice či vozítka. Stačí říct, že Curiosity pátrá na Marsu po důkazech, zda tu dříve byly podmínky vhodné pro život, nebo že sonda Rosetta prozkoumává kometu 67P, aby zjistila, jak vypadal nepřetvořený materiál z doby, kdy se tvořila Sluneční soustava, a čtenář má jasno. Jenže co když nás čeká sonda, která má pomoci prozkoumat gravitační vlny? To jde o poznání složitěji, ale i přesto se o to v dnešním článku pokusíme.
Pamatujete si, jak jsme na našem blogu zhruba před měsícem psali o sérii videí, která každý měsíce rekapitulují vědecké výzkumy, které se dělají na Mezinárodní vesmírné stanici? Před pár hodinami vyšel pětadvacetiminutový srpnový díl, který má jako hlavní téma cestu na Mars. Ve videu se diváci dozví, jak může výzkum na ISS pomoci s přípravou tohoto mimořádně smělého plánu. Nejde jen o roční pobyt Kellyho a Kornijenka. V pořadu se navíc dočkáme i povedených záběrů z pozemních testů jednotlivých dílů rakety SLS.
Nestává se to moc často, aby se nějaká kosmická mise dostala do povědomí široké veřejnosti. Podaří se to jen těm nejpřelomovějším misím. Jedním z důkazů, že veřejnost o projektu ví, je, že se motivy mise začínají objevovat ve vtipech. Je to jedna z nejstarších pouček všech bavičů – aby se lidé vtipu smáli, musí vědět, o čem vtip je. Existence vtipných obrázků s motivem New Horizons sice může někoho urážet a považovat je za zesměšnění celého úspěchu. Ve skutečnosti je to ale opačně. Kromě toho, že plní výše zmíněnou funkci senzoru, který ukazuje, jak moc lidé misi znají, může pomáhat i s její popularizací. K obrázkům se totiž dostanou i ti, kdo běžně nečtou vědecké časopisy. Jelikož je stripů, memů a obecně vtipných obrázků s motivem New Horizons a Pluta hodně, rozhodli jsme se udělat odlehčený článek s dvaceti vybranými obrázky.
Pokud se nic nepokazí, usedne italský astronaut v květnu 2017 do sedadla lodi Sojuz, která jej dopraví na pětiměsíční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Tady bude členem 52. a 53. expedice. Půjde o třetí dlouhodobou misi, která spadá do barterové dohody mezi NASA a italskou kosmickou agenturou ASI, která dostala na ISS Také Lucu Parmitana a Samanthu Cristoforetti. Nespoli byl v kosmu již dvakrát. Poprvé se sice jednalo jen o krátkodobou cestu, když v roce 2007 letěl na misi STS-120, která dovezla na stanici modul Node-2.
Vítám Vás, u nového seriálu, který se bude věnovat kosmické lodi Sojuz. Tento stroj určený původně k cestám na Měsíc, už létá vesmírem téměř 50 let. Za to dobu bylo vymyšleno nespočet variant a modifikací, které opustily (nebo také ne) zemskou atmosféru. Pojďme se společně podívat, na historii tohoto impozantního stroje, který stál u úspěchů, ale i porážek sovětského a ruského kosmického programu, na poslední dílo génia Sergeje Koroljova.
„Dnes strávím šest hodin v simulátoru Sojuzu! Vlastně ve dvou různých simulátorech. První z nich můžete vidět na fotografii níže. V tomto typu simulátoru procvičujeme všechny fáze letu. Mimochodem, na fotografii můžete také vidět, že je tam poklop, který ve skutečnosti na reálných lodích Sojuz neexistuje. Na startovní rampě, když je loď připojená k raketě, musíte nejdříve vlézt do orbitálního modulu a z něj dolů do návratového modulu. Pro každodenní práci by to ale bylo trochu nemotorné a proto ty dvířka navíc.
„Dnes jsem opět zpátky za ovládacími prvky Sojuzu a čeká mě manuální připojení k Mezinárodní vesmírné stanici. To je vždycky výborný způsob jak zakončit výcvikový den! Jak nejspíš víte, pokud vše probíhá tak jak má, Sojuz se k vesmírné stanici připojuje automaticky. Náš výcvik v manuálním dokování pokrývá dva typy situací, které mohou nastat: závada řídícího počítače nebo závada systému Kurs, což jsou antény (na Sojuzu i na stanici), které poskytují počítači nezbytné informace o relativní pozici a rychlosti Sojuzu vzhledem k ISS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
