ESA
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.
Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.
Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.
Americké vesmírné síly a Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) podepsaly 21. května memorandum o dohodě, jehož cílem je vyjasnit jejich role při poskytování vesmírných zpravodajských informací vojenským velitelům.
Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Články
Námořní základna Pensacola má ve výcviku pilotů dlouhou tradici. Vznikla v roce 1914 a stala se obřím centrem leteckého výcviku a legendární líhní špičkových pilotů. Za prvních čtyřicet let fungování její brány opustilo přes 55 000 novopečených aviatiků a nyní, v červnu 1953, se měl k houfu zelenáčů přidat i John Watts Young. Jenže tady byl malý detail: torpédoborec USS Laws, na kterém se momentálně nacházel, měl do přístavu v San Diegu namířeno až za několik měsíců. Young si ale rychle poradil – přece v Koreji neuvízne teď, když se mu měl splnit dávný sen o létání! Jedním námořním letounem na základnu Cubi Point na Filipínách, druhým vojenským letadlem pak do San Francisca. Odtud už se mohl domů, do Orlanda dostat mnohem snadněji. V Orlandu se po dlouhé době setkal se svým otcem, který byl určitě na svého syna hrdý – koneckonců John kráčel v jeho námořnických šlépějích. Z Orlanda je to do Pensacoly asi 750 kilometrů, a ty bez problémů zvládla stará Fordka Johnova otce. V červnu 1953 konečně prošel John Young branami Naval Air
„Dnes jsem se zde v Johnsově vesmírném středisku poprvé setkala s POGO – Partial Gravity Simulator (simulátor částečné gravitace, pozn. redakce). Simulace stavu beztíže během výcviku není jednoduchá a každý jednotlivý způsob má své klady a zápory. Samozřejmě nemůžeme jen tak vypnout gravitaci a ani nevíme, jak zastínit gravitační pole tak, jako to dokážeme s polem elektromagnetickým. Takže v tomto směru jsme tak nějak omezeni.
„Minule jsem do deníku psala poslední předstartovní zápisek, o kterém jsem tvrdila, že může být předposlední. Právě jsem se o něco dříve probudila z plánovaného pětihodinového spánku a není žádný důvod pokoušet se znovu usnout. Takže tady mě máte, ještě se s vámi podělím o několik předstartovních myšlenek. Zhruba za 40 minut se objeví doktoři, aby začali s množstvím hygienických operací. Před letem do vesmíru budu tak čistá jako nikdy v životě, a to jak navenek tak uvnitř (pokud vám to došlo, nehodlám v tomto jít do žádných detailů).
Další týdenní souhrn toho nejzajímavějšího, co se stalo v kosmonautice je pro vás připraven. První výprava nás zavede na palubu Mezinárodní kosmické stanice, kde krom doplnění posádky vyzkoušeli i dva nové přístroje. V další velké zprávě se podíváme na dění okolo společnosti SpaceX, která dále upřesnila svoji vizi fungování znovupoužitelných raket. Na závěr samozřejmě nebude scházet ani souhrn menších zpráv. Přejeme vám příjemnou neděli a dobré čtení.
Na našem portálu Vám čas od času přinášíme zajímavé pohledy na naši rodnou planetu. Určitě znáte například seriál krásy modré planety, který se zaměřuje na fotografie, ale jsou tu i samostatné články, ve kterých najdete poutavá videa. Dnešní krátký článek bude také zaměřený na krásu Zermě, jen se budeme dívat z trochu většího nadhledu. Geostacionární dráha je kouzelná v tom, že rychlost oběhu satelitu kolem Země je tu shodná s rychlostí otáčení Země. Ze snímků družice na této dráze proto může vzniknout působivý časosběr. Dnešní video pochází z ruské družice Elektro–L1 v upravených barvách viditelného a infračerveného spektra.
Dva neviditelné pásy, které svým tvarem připomínají typickou americkou koblihu, se nazývají van Allenovy radiační pásy. Slovo radiační se v jejich názvu objevuje proto, že obsahují velké množství nabitých částic. Družice Van Allen Probes, dříve nazývané RBSP, vypuštěné v srpnu 2012, se nyní postaraly o další zajímavý objev v této málo prozkoumané lokalitě. Z jejich měření vyšlo najevo, že kolem pásů je téměř neproniknutelná bariéra. Samozřejmě je neproniknutelná pouze pro subatomární částice. Brání například silně nabitým elektronům aby dosáhly naší planety.
Včerejšek měl pro obyvatele USA velký význam. Tradičně na čtvrtý listopadový čtvrtek totiž připadá oslava Dne díkůvzdání. Nás, Středoevropany, nechává tradice oslavující úrodnou půdu spojená s pečením nadívaného krocana v klidu, nicméně díky tomuto svátku se můžeme dozvědět něco zajímavého. NASA totiž vytvořila sedmiminutové video věnované tomu, jak probíhá oslava tohoto významného severoamerického dne na Mezinárodní vesmírné stanici. Součástí videa jsou i málokdy vídané záběry na hodující astronauty – nejen na aktuální posádku, ale i z minulých expedic.
Srpnový start dvou družic evropského navigačního systému Galileo nedopadl dobře. Vinou chyby v horním stupni rakety Sojuz skončily satelity na špatné oběžné dráze. Na tomto umístění jsou družice k navigaci nepoužitelné a navíc často prolétávají přes van Allenovy pásy, kde jejich elektroniku ničí zvýšené množství nabitých částic. Je proto potřeba jednat a zkusit ze vzniklé situace nějak vybruslit a zachránit, co se dá. O plánech, které by přicházely v úvahu jsme Vás informovali již v průběhu října v tomto článku. Čas opět trochu pokročil a pozemní inženýři přikročili od slov k činům. Dnes se proto podíváme na posun v celé záležitosti.
O záměru firmy SpaceX, která chce znovupoužívat první stupně svých raket jsme na našem blogu psali už několikrát. Naposledy jsme se tomuto tématu věnovali na konci července. SpaceX od té doby nezahálela a pustila se do stavby velkého mořského pontonu, na který nechá přistávat první stupně raket Falcon. Prám má rozměry téměř 100 x 50 metrů a díky aktivnímu systému řízení a stabilizaci by měl zůstat stabilní i při třímetrových vlnách.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.