Shijian-21
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Družice VZLUSAT-2, která vyfotila „první české vesmírné selfie,“ shořela v atmosféře. VZLU AEROSPACE zpřístupňuje část dat, která pořídila. VZLUSAT-2 naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě.
Společnost Varda Space Industries 28. listopadu oznámila, že její pátá mise s názvem W-5 dosáhla oběžné dráhy po startu z vesmírné základny Vandenberg Space Force Base na palubě sdílené lodi Transporter-15 společnosti SpaceX.
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Evropská kosmická agentura a litevský vesmírný startup Astrolight staví první optickou pozemní stanici (OGS) v Kangerlussuaqu v Grónsku, aby posílily pozemní komunikaci a pomohly chránit před rušením signálu nebo pirátstvím.
Náš eshop
Články

Málokterá profese klade tak vysoké nároky na zdraví svých vykonavatelů jako kosmonautika. Kosmonauti a astronauti jsou téměř bezchybnými exempláři druhu Homo Sapiens Sapiens a málokoho by napadlo, že mohou mít také obyčejné lidské bolístky a zdravotní potíže. Sami muži a ženy, kteří mají skafandr jako svůj pracovní oděv, tomuto mýtu od počátku pilotovaného kosmického výzkumu pomáhali svým nedůvěřivým postojem vůči bílým plášťům. Nejspíše za to může fakt, že první kosmonauti a astronauti byli vybírání z řad pilotů, pro které bylo létání způsobem života, drogou, kterou ovšem lékaři mohli (a také to dělali) během jediného okamžiku definitivně odebrat a vyslovit obávané slovo – „uzemněn“. Mnoho adeptů na křeslo v kabině kosmické lodi si proto i během výběrových řízení neslo svá „malá tajemství“. Ale ani když kosmonauti prošli výběrem a výcvikem, nezůstali imunními vůči zdravotním problémům všeho druhu. Někdy se jednalo o maličkost, jindy ale musely být přerušeny mise a následoval urychlený návrat na Zem. Tento miniseriál se pokusí popsat právě tyto situace. Rozhodně nepokrývá úplně všechny případy zdravotních anomálií a úrazů, které se staly před

Naši čtenáři jsou v anketách velmi aktivní – před měsícem jsme spouštěli anketu, kde jsme se ptali, kterou kosmickou agenturu máte nejraději. Na závěr jsme přidali dodatek, že anketa poběží několik týdnů, dokud se nenasbírá alespoň 500 hlasů. No vida – čtenáři mohli hlasovat od 6. září a teď už máme 700 Vašich názorů. Je tedy na čase obměnit anketní otázku. Dnes se Vás zeptáme, který nepravidelný seriál vycházející na našem blogu máte nejraději. Kromě toho rozebereme i výsledky ankety minulé.

V době kdy vznikal tento článek, měl svou premiéru scifi film, natočený na motivy knihy Andyho Weira – Marťan, ve kterém režisér Ridley Scott vypráví dramatický příběh o záchraně astronauta Marka Watneyho, který zůstal opuštěný na planetě Mars. Jenže snadná není ani záchrana kosmonauta z oběžné dráhy, která je ve výšce „pouhých“ cca 360 km nad Zemí…

Když se řekne New Horizons, každému se vybaví Pluto, někteří doplní, že tahle sonda snímkovala i největší měsíc Charon. Ale co zbylé měsíce? I na ně sonda pohlédla svými kamerami, ale jelikož jde o malá tělesa, která navíc obíhají relativně daleko od Pluta, bylo už předem jasné, že není možné pořídit mimořádně detailní fotky. Sonda proto zaměřila svou hlavní pozornost na Pluto a Charon. V dnešním článku Vám přinášíme doposud nejlepší snímky tří malých měsíců, které jsou momentálně k dispozici (na náhledové fotce ještě navíc vidíme odděleně měsíc Nix). Je možné, že se časem dočkáme ještě lepších snímků s více detaily, ale nemělo by jít o nic přelomového. Možná si říkáte, kam se poděl Kerberos. Tento měsíček sonda fotila ze všech nejméně a zatím jsme se nedočkali jeho fotek.

Právě uplynulý týden by se z pohledu kosmonautiky dal označit za vizuální. Tisíce nepublikovaných snímků z programu Apollo, modrá atmosféra kolem Pluta a další obrázky startujícího Atlasu V na nás podnikly vizuální frontový útok. Avšak Kosmotýdeník vám představí i další události. Podíváme se, jak pokračuje vývoj malého raketoplánu Dream Chaser. V soukromém sektoru zůstaneme při zprávě o postupu přípravy lodi Cygnus, která poprvé poletí ve vylepšené variantě. Zavítáme i do Číny, kde byly vyneseny čtyři technologické družice. Nebude chybět ani snímek týdne a další doprovodné informace. Přeji vám příjemnou neděli a dobré čtení aktuálního vydání Kosmotýdeníku.

Vodu potkáváme na každém kroku a tak ji často pohříchu bereme jako obyčejnou věc, nad kterou se není potřeba nijak pozastavovat, protože je pro nás samozřejmá. Ne, nebojte se, náš portál se nezačíná stáčet ekologickým směrem, úvodní věta chtěla jen nastínit, že když se na známou věc podíváme ve stavu beztíže (nebo přesněji mikrogravitace), vypadá najednou úplně jinak. Vodě ve stavu beztíže už bylo věnováno mnoho videí (na úvodní fotce André Kuipers) – experimentoval s ní třeba i Chris Hadfield, ale video od Scotta Kellyho, které Vám ukážeme nyní je zajímavé hned z několika důvodů – jednak bylo natočeno v ultravysokém rozlišení 4K a navíc v něm uvidíte vodní kuličku v hodně velkých detailech. Spatříte, jak probíhá barvení takové vody, nebo jak se v takové kouli chová vložená šumivá tableta. „Prachobyčejná voda“ vám pak najednou začne připadat mnohem zajímavější.

Sonda New Horizons a Pluto nás nepřestávají překvapovat – variaci na tuhle větu jsme psali už mnohokrát, ale co jiného máme dělat, když nás každý týden odborníci zapojení do projektu zásobují tak zajímavými informacemi. Aktuální dávka novinek se věnuje objevu vodního ledu na trpasličí planetě a také barevnému tónu atmosféry. Opět si neodpustím poznámku, že ještě před pár měsíci jsme Pluto znali pouze jako tečku o několika málo bodech. Plným právem proto můžeme o aktuálním období mluvit jako o vědecké sklizni. V minulých hodinách se veřejnost seznámila s prvními barevnými snímky atmosféry, nebo spíše přesněji mlženého oparu nad Plutem. Fotky ze sondy New Horizons ukazují, že tento plynný obal má poměrně intenzivní namodralou barvu. „Kdo by býval čekal, že v Kuiperově pásu uvidíme modrou oblohu? Je to úžasné!“ nešetřil chválou Alan Stern.

V pátek 24. července dorazily na evropský kosmodrom v Guyanském kosmickém středisku dva satelity navigačního systému Galileo s čísly 9 a 10, aby podstoupily finální přípravy na svůj start. Jelikož celému systému předcházelo několik prototypů a čtyři testovací exempláře, devítka a desítka jsou pátým a šestým plně operačním satelitem. Stavba dalších čtrnácti kusů v současnosti probíhá v OHB v Německu. Po závěrečných testech byly koncem srpna nádrže Galilea 9 a 10 naplněny hydrazinem a poté byly oba satelity připojeny k hornímu stupni Fregat. Následovalo uzavření do aerodynamického krytu, převoz na startovní rampu a připojení k raketě Sojuz ST-B. Velmi časného rána 11. září pak Sojuz úspěšně odstartoval a Fregat oba satelity správně umístil na plánovanou dráhu s apogeem ve výšce 23 500 kilometrů. Po úspěšném spuštění a otestování systémů byly oba satelity předány řídícímu centru Galilea. Nejvyšší představitelé mise označili start i uvedení na oběžnou dráhu jako učebnicové a doposud nejhladší ze všech. V našem dnešním článku Vám přinášíme časosběrné 4K video, ve kterém se můžete podívat na celou přípravu obou satelitů, jejich převoz a připojení k raketě i jejich start.

Text našeho nadpisu není náhodný, právě naopak. Včera ve 14:49 našeho času odstartovala z rampy SLC-3E na kosmodromu Vandenberg na západě Spojených států raketa Atlas V. Jejím úkolem bylo dopravit na oběžnou dráhu misi NROL-55, jejíž logo vidíte na levé straně. Obraz kováře, který zrovna kuje meč obklopuje latinský nápis „sustentantes bellatores de caelis“, což můžeme přeložit právě jako „Podporujeme nebeské bojovníky“. Náklad patří do kategorie tajných, přesto jsme se stejně jako dříve pokusili poodhalit roušku tajemství a zjistit o nákladu nějaké bližší informace. Stejně jako u minulých článků, které se věnovaly možnému určení misí označených zkratkou NROL, musím hned na začátku poznamenat, že informací není mnoho a v některých částech se proto nevyhneme spekulacím. Ve výsledku bychom se však měli dostat velmi blízko určení nově vypuštěného nákladu, který spadá pod národní průzkumný úřad (NRO = National Reconnaissance Office).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na

Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou

Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue

Tento týden byl veskrze kosmický. Startovaly Falcony 9, Atlas V, ale hlavně New Glenn! Nový silný nosič od Blue Origin bude hlavním tématem Kosmotýdeníku. Zajímavý

Co nám přinesl uplynulý týden v kosmonautice? To si přečtete v Kosmotýdeníku, který si jako hlavní téma vzal evropskou vizi podrobněji zkoumat hmyz v kosmickém

Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a je proto ideální chvíle si shrnout kosmonautické dění. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zabývá úspěšným startem čínské pilotované mise
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.

Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká

Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout

I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu

V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,

Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.