Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Články
Nový ruský kosmodrom Vostočnyj se během svého budování utápěl a stále utápí v řadě problémů od nedostatku financování přes zpožďování naplánovaných termínů výstavby až po rušení nejedné startovací rampy. Ani dnes po uvedení východního kosmodromu do provozu není všem problémům konec a před kosmodromem ještě stojí řada překážek. Před několika dny se odsud navíc uskutečnil start rakety Sojuz 2-1b s horním stupněm Fregat, který bohužel vinou chybného programového vybavení Fregatu skončil nezdarem. Přesto všechno se jedná o zbrusu nový a nejmodernější ruský kosmodrom, který v sobě nese nemalý potenciál. Zapomeňme tedy na chvíli na jeho útrapy a podívejme se na něj tedy z té lepší stránky. V tomto článku se budete moci pokochat nebývale zdařilými fotografiemi kosmodromu zářícího novotou, jeho technického zázemí i raketou Sojuz, která v posledních týdnech procházela přípravami na start. A nejen to! Čeká na Vás také slušná dávka informací a zajímavostí o Vostočném.
Družice SBIRS GEO-4, tedy čtvrtý zástupce sítě geostacionárních družic, které hlídají, zda na světě nedošlo k odpálení nebezpečné rakety, dorazila na Mys Canaveral, kde se začne chystat na lednový start na raketě Atlas V. Svou cenou 1,2 miliardy dolarů se řadí mezi nejdražší (a významem mezi nejdůležitější) družice. O transport se postaral letoun C-5 Galaxy, který 31. října vzlétl z kalifornské základny Moffett Federal Air Field. Družice systému SBIRS v reálném čase monitorují nejen velké mezikontinentální střely, ale od chvíle, kdy je družice aktivována, dokáže detekovat i malé rakety včetně dělostřeleckých operací proti americkým a spojeneckým silám například v Iráku, Sýrii či Afghánistánu, přičemž jednotky mají k těmto údajům okamžitý přístup.
V úterý 28. listopadu se z nového kosmodromu Vostočnyj uskutečnil start rakety Sojuz 2-1b s meteorologickou družicí Meteor M2-1 spolu s dalšími 18 malými družicemi jakožto sekundárním nákladem. Jednalo se teprve o druhý start v historii Vostočného a jeho přímý přenos jsme Vám zprostředkovali v krátkém článku. Několik hodin nato jsme Vás bohužel museli informovat, že tento start nebyl úspěšný a známé okolnosti jsme poskytli v aktuálním zpravodajství. Dnes se na celý problém podíváme trochu blíže. V tomto článku probereme průběh úterního startu rakety Sojuz, zrekapitulujeme reakce a prohlášení relevantních zdrojů ohledně příčiny neúspěchu, a také si poněkud podrobněji popíšeme náklad, který byl během vynášení nenávratně ztracen.
Na jihoamerickém kosmodromu v Kourou, který využívají evropské rakety, v posledních měsících roste nová odpalovací rampa. Z ní by měly startovat nové evropské rakety Ariane 6, přičemž premiérový start je plánován na červenec roku 2020. Do té doby je ale potřeba udělat ještě hodně práce, což je vidět i na videu, které přináší dnešní krátký článek. V záznamu jsou použité i záběry z dronu, takže divák získá pěkný přehled o stavu prací. Z ptačí perspektivy je navíc už dobře vidět základní tvar nové rampy.
Zatímco poslední start Falconu 9 v roce 2014 se odehrál už v září, hned zkraje roku 2015 firma SpaceX nasadila mnohem smělejší tempo a po následujících šest měsíců startovala s průměrnou frekvencí jedné mise za měsíc. A nejen to! Hned s prvním startem v roce 2015 Falcon 9 přistoupil k prvním ostrým pokusům o přistání na autonomní plovoucí plošině ASDS. Zdálo se, že ten rok bude pro fanoušky kosmonautiky plný žní. Ne všechno však šlo tak, jak bylo v plánu, a firma SpaceX zažila i hořké časy způsobené prvním fatálním selháním Falconu 9, při němž byla zničena zásobovací loď Dragon i důležitá součást Mezinárodní vesmírné stanice, která jím byla vynášena. Pojďme si tedy rozebrat nejdůležitější momenty SpaceX v roce 2015 a vše si opět shrnout do přehledných grafů a tabulek.
Společnost Virgin Orbit se před pár dny na Facebooku pochlubila prvním dokončeným exemplářem rakety LauncherOne, byť zatím bez jakéhokoliv nákladu, aerodynamického krytu a stabilizačních křídel. Tento kus navíc již opustil výrobní areál a míří na zkoušky. Nepoletí tedy do vesmíru, ale použije se pro testování tankovacích procesů i pro nácvik sestavování celého nosiče. Zástupci firmy však přiznávají, že do ostrého provozu ještě zbývá dlouhá cesta. Přesto je již z některých náznaků vidět, že se kola dávají pomalu do pohybu.
Když jsme Vám na začátku listopadu přinesli článek o kamerách pro nový americký rover, který v roce 2020 vyrazí k Marsu, slibovali jsme, že se časem na jednotlivé kamery podíváme trochu detailněji. V dnešním článku rozebereme kamery, které nebudou využitelné pro vědecký výzkum, přesto jsou pro celou misi velmi důležité. Řeč bude o kamerách, které mají monitorovat sestup celé sestavy vstříc povrchu Marsu a také kamerám, které využijí plánovači tras. Za pár týdnů bychom na tento článek chtěli navázat dalším dílem, který se má věnovat vědeckým kamerám.
Dnes v 6:41 našeho času odstartovala z kosmodromu Vostočnyj raketa Sojuz 2.1b s hydrometeorologickou družicí Meteor M 2-1. Teprve druhý start z tohoto kosmodromu na Dálném východě probíhal podle plánu, ale jen do závěrečné fáze, kdy se měl horní stupeň Fregat postarat o usazení nákladu na dráze s perigeem ve výšce 789 km a apogeem 829 km vysoko při sklonu vůči rovníku 98,57°. Jenže 2700 kilogramů těžká družice se z oběžné dráhy neozvala a do řídícího střediska nepřicházely telemetrické údaje.
Společnost Boeing pokračuje v postupném vývoji hned tří exemplářů své pilotované lodi Starliner. Právě v útrobách jedné z nich poletí i astronauti na zkušební misi vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Do té doby je ale potřeba udělat ještě mnoho práce a splnit několik důležitých milníků. Jedním z nich je třeba kontrola návrhu certifikace (DCR – Design Certification Review). Společně s lodí Dragon 2 od SpaceX bude mít Starliner za úkol vrátit Spojeným státům nezávislost z hlediska pilotovaných kosmických letů. O tu Američané na několik let přišli v roce 2011, kdy se z oběžné dráhy vrátil raketoplán Atlantis a mise STS-135 skončila stejně jako tři dekády trvající provoz raketoplánů. Soukromé lodě nyní mají za úkol dostat americké astronauty na ISS a zase zpátky.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.