Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Články
Ještě před několika měsíci se Delta IV Heavy mohla pyšnit titulem nejsilnějšího nosiče současnosti. Z trůnu ji sice sesadil Falcon Heavy, ovšem to téhle raketě z jejího šarmu a atraktivního startu neubírá vůbec nic. Tento třítrupý nosič nestartuje moc často a proto se na každý start kosmonautická veřejnost právem těší. Pomalu, ale jistě se nám blíží další start této rakety, která má navíc do vesmíru dopravit velmi atraktivní náklad – vědeckou sondu Parker Solar Probe, která se bez přehánění dotkne Slunce. Start je momentálně plánován na 31. července.
Ještě než se do článku začtete, chtěl bych jen podotknout, že jsem zprvu váhal, zda se do jeho sepsání pustit. Na začátku března jsme totiž vydali článek, který sliboval na duben kanonádu Falconů – dočkat jsme se mohli v ideálním případě pěti startů ze tří různých ramp. Realita však byla jiná – viděli jsme dva starty a oba byly z jedné rampy. Mějme proto na paměti, že i tento článek, který se zaměří na očekávané starty v květnu, vychází z aktuálních plánů a že do všeho mohou zasáhnout odklady. Pokud by se tedy všechno povedlo, mohli bychom v květnu sledovat tři starty Falconů ze tří ramp a dvakrát by se použil již jednou využitý stupeň.
Teleskop TESS zažehl včera své motory, aby protáhl svou oběžnou dráhu blíže k Měsíci, kolem kterého má 17. května proletět, aby využil jeho gravitace k dosažení unikátní vysoké oběžné dráhy. K zážehu došlo ve chvíli, kdy teleskop prolétal tzv. perigeem, tedy nejnižším bodem protáhlé oběžné dráhy. Nosná raketa Falcon 9 doručila cenný náklad na dráhu s nejvyšším bodem ve výšce 270 000 a nejnižším 250 km vysoko. Vůbec první zkouška trysek přišla už v sobotu, kdy TESS vytáhnul nejnižší bod do výšky 2 250 km.
Prvenství zmíněné v nadpisu článku není přehnané. Evropská sonda Gaia totiž svými pozorováními vytvořila vůbec největší hvězdný katalog dosavadní historie. Jeho součástí jsou mimořádně přesná měření téměř 1,7 miliardy hvězd, která odhalila dříve neznámé detaily spojené s naší Galaxií. Na tiskové konferenci v Berlíně při příležitosti konání letecké a kosmické výstavy byly včera představené objevy založené na 22 měsíců dlouhém sledování vesmíru. V nasbíraných datech jsou velmi přesné údaje o pozicích, vzdálenostech a pohybech velkého množství hvězd, ale i asteroidů ve Sluneční soustavě, nebo dokonce i o hvězdách mimo naši Galaxii.
Evropský environmentální satelit Sentinel 3B bude studovat především pozemské oceány. Na oběžné dráze se připojí ke svému dvojčeti, Sentinelu 3A, který startoval už před více než dvěma roky. Náš živě a česky komentovaný přenos bychom chtěli spustit přesto, že nosná raketa Rokot odstartuje z ruské vojenské základny Pleseck. Tamní technika není příliš připravena na vysílání na internet, takže není jisté, jakou bude mít přenos kvalitu. ESA však na svém webu uvádí, že přímý přenos pojede. Nezbývá tedy, než si přát, aby to vyšlo.
Rakety používají široké spektrum různých motorů, které spalují nejrůznější druhy paliva – od pevných směsí, přes kyslík s vodíkem, kyslík s leteckým petrolejem, nebo nově metan s kyslíkem. Když se ale podíváme na možnosti pohonu družic ve vesmíru, zjistíme, že zdejší nabídka je poměrně chudá, protože se v drtivé většině případů používají deriváty hydrazinu. Což o to, omezená nabídka nemusí být vždy na škodu, ale mnohem horší je, že hydrazin je opravdu nebezpečný jak pro pozemní obsluhu, tak pro životní prostředí. Naštěstí však již několik let probíhá snaha o nalezení alternativy, která bude nejen bezpečnější, ale také účinnější. Družice, která novou směs otestuje, by mohla letět do vesmíru ještě letos na palubě Falconu Heavy.
Evropská kosmická agentura má v programu americké lodi Orion významný úkol – postavit servisní modul, který bude lodi dodávat energii, vodu, či vzduch. Nyní přišel významný posun vpřed, protože na své místo už byly umístěny všechny palivové nádrže a testují se i solární panely. V harmonogramu do startu nepilotované mise EM-1 v roce 2019 však stále zbývá ještě mnoho důležitých kroků. Odeslání hotového servisního modulu do Spojených států je zatím plánováno na léto. V USA pak servisní modul podstoupí další zkoušky a nakonec se dočká spojení s návratovou kabinou a dalším hardwarem.
Při pohledu na známé sondy, které zlepšily naše znalosti o kosmických objektech, si můžeme všimnout jednoho společného rysu – ať už se podíváme na Voyagery, Galileo, či Cassini, ve všech případech se bavíme o stroji, jehož rozměry jsou více či méně srovnatelné s menším autobusem. V minulých letech však značný boom prodělala rodina malých družic. Především takzvané cubesaty otevřely cestu do vesmíru mnohem širšímu spektru zákazníků. Družice, jejichž hmotnost (i cena) jsou zlomkové oproti velkým projektům se mnohem více zaměřují na testování nových technologií. Zatím však tyto krychličky a kvádry kroužily pouze kolem Země. To se však již za pár týdnů změní.
Po půlroční rutině na palubě Mezinárodní vesmírné stanice plné vědecké práce a údržby čeká na astronauty návrat v lodi Sojuz na jejich rodnou planetu. Cesta dolů bývá mnohem kratší než cesta nahoru. To ale neznamená, že by se při ní nic nedělo, nebo že by snad byla nudná. Právě naopak! Přistání Sojuzu je ještě intenzivnější a divočejší zážitek, než jeho start. Přesvědčte se o tom sami ve videu, které jsme pro vás otitulkovali. Uvidíte podrobný popis každého úkonu od nástupu do Sojuzu, přes jeho odpojení od stanice, rozdělení jednotlivých sekcí a sestup atmosférou, až po závěrečné přistání na padáku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.