sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (GPSIII-SV10)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Boeing

Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů, kteří mění tvar trhu s obrannými a kosmickými technologiemi.

Tchaj-wan

Generální ředitel tchajwanské kosmické agentury vyzval ostatní země, aby se spojily v rámci společné komunikační konstelace, která by odpovídala rozsahu a rostoucímu strategickému významu sítí, jako je Starlink.

New Glenn

Při třetím letu rakety New Glenn, společnosti Blue Origin, došlo k poruše druhého stupně, jejíž náklad se nedostal na finální oběžnou dráhu, což společnosti způsobilo potíže ve snaze zvýšit počet letů.

Čína

Čína provedla testy setkávání a přiblížení prototypu nákladní kosmické lodi Qingzhou a družice, což je krok směrem k nízkonákladové orbitální infrastruktuře.

TakeMe2Space

Indický startup TakeMe2Space, který v lednu oznámil počáteční kolo investic ve výši 5 milionů dolarů, se snaží získat 55 milionů dolarů na vybudování orbitálního datového centra o výkonu 50 kilowattů.

NorthStar Earth and Space

Společnost NorthStar Earth and Space plánuje získat finanční prostředky na rozšíření sítě vesmírných senzorů, které využívá v oblasti situačního povědomí o vesmíru (SSA), a to fúzí se společností Viking Acquisition Corp.

NASA

Několik amerických senátorů žádá rozpočtové orgány o navýšení financování robotického průzkumu Marsu, které provádí NASA, protože se obává vážných a nevratných škod, pokud by financování nebylo obnoveno.

Náš eshop

Články

Kosmotýdeník 291 (9.4. – 15.4.)

Jak těžké může být nahrát aktualizaci systému do fungující a osvědčené sondy někde u Marsu? Jak už to v kosmonautice bývá, jedná se o extrémně náročný projekt, ve kterém jde o úplně všechno. To je v kostce hlavní téma aktuálního Kosmotýdeníku, ve kterém se podíváme, jak si evropští technici poradili s novým softwarovým vybavením sondy Mars Express. To, zda se jim to podařilo, však zjistíme nejdříve v úterý. V dalších tématech Kosmotýdeníku se podíváme na čínský i indický start, přípravy na start Falconu 9 a nevynecháme tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ: Atlas V zamíří přímo na geostacionární dráhu

Nejsilnější konfigurace Atlasu V s pěti urychlovacími bloky na tuhé palivo stojí již od včerejška na floridské rampě číslo 41. Pod jejím pětimetrovým aerodynamickým krytem se ukrývají hned dvě družice – CBAS, který bude zajišťovat armádní komunikaci, letí na horní pozici a pod ní najdeme experimentální platformu EAGLE. Ta by měla ve vesmíru uvolnit malou družici pro zkoušky nových technologií. Díky silnému nosiči se družice nedostanou jen na dráhu přechodovou ke geostacionární, odkud by se musely na finální dráhu dopravit samy. Atlas se postará o jejich přímé doručení rovnou na geostacionární dráhu. Start mise souhrnně označované AFSPC-11 je momentálně naplánován na zítřek v 1:13 našeho času a v tomto článku můžete celý přenos sledovat živě.

Utajený miniraketoplán objeven po 218 dnech od startu

Kolem Země kroužil téměř půl roku, než jej veřejnost objevila a identifikovala. Lovci družic zjistili, že miniraketoplán X-37 na misi OTV-5 krouží kolem Země po dráze ve výšce 355 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 54,5°. Právě sklon dráhy vůči rovníku je oproti minulým misím tohoto miniraketoplánu mnohem vyšší a jde o jeden z faktorů, proč se stroj vypuštěný vloni v září na Falconu 9 tak dlouho nedařilo objevit.

Takto by mohl vypadat Falcon 9 Block 5 na startovní rampě 39A.

Stupeň Falconu 9 dorazil na Floridu – je to Block 5?

Do premiéry finální verze rakety Falcon 9 zbývají už jen týdny. První bangladéšskou telekomunikační družici, která bude fungovat na geostacionární dráze, Bangabandhu-1, vynese první exemplář Falconu 9 s označením Block 5. Tato finální verze má nabídnout vyšší tah a pár dalších vylepšení, ale především umožní opravdu jednoduchou znovupoužitelnost. Tady už nepůjde „jen“ o dvě použití, ale minimálně o deset startů každého stupně. Stručně řečeno – SpaceX v ní zúročí všechny poznatky, které nasbírala během posledních měsíců a let, kdy s několika prvními stupni přistála a opakovaně je použila. Na premiéru Blocku 5 se fanoušci kosmonautiky hodně těší a proto je první stupeň s výrobním číslem 46 bedlivě sledován. Právě on má totiž letět na misi Bangabandhu-1. Když se přesouval z výrobního závodu v kalifornském Hawthorne na základnu McGregor, nikdo ještě nevěděl, že je to on. Jakmile jej však firma vztyčila na testovacím stanovišti, bylo vše jasné. Block 5 totiž díky černému mezistupni z kompozitních materiálů není možné zaměnit s dřívějšími verzemi Falconů.

Nevídaný pohled na Jupiter

Odborníci, kteří se podílí na analýze dat ze sondy Juno předevčírem představili video vytvořené z infračervených snímků Jupiteru. Ale pozor, není to jen tak obyčejné video. Těšit se můžete na trojrozměrné pohledy na hustě vedle sebe posázené cyklóny a anticyklóny, které víří v polárních oblastech krále Sluneční soustavy. Vědci díky jiným snímkům poprvé detailně spatřili „dynamo“, které vytváří magnetické pole. Tyto objevy a mnoho dalších byly prezentovány předevčírem ve Vídni na European Geosciences Union General Assembly.

YurisNight zdroj: upload.wikimedia.org

Noc Jurije Gagarina už dnes!

12. dubna se v prostorách Planetária Praha uskuteční od 18:00 událost připomínající první kosmický let – Noc Jurije Gagarina. Prvním hostem na programu bude Tomáš Rousek, který bude hovořit o kosmické architektuře. Po něm pak vystoupí raketový konstruktér Csaba Boros s příspěvkem na téma vývoje rakety ARDEA 2. Následovat bude astrobiologická beseda moderovaná Julií Novákovou se zajímavými hosty: Tomášem Petráskem, Janou Kvíderovou a Vladimírem Kopeckým. Mezi hlavními body programu samozřejmě nebude chybět ani připomenutí prvního kosmického letu a těšit se můžeme i na představení knížky Světy za obzorem.

Falcon 9 poprvé poslouží velké vědě

Rakety Falcon už překonaly hranici 50 startů a protože si vedou spolehlivě, mohou jim být svěřovány stále cennější a cennější náklady. Ruku na srdce – vynášení telekomunikačních družic sice SpaceX živí, ale občas to může být trochu nuda. Velmi vítaným zpestřením jsou tak sondy vědecké, jejichž úspěšným vynesením stoupá kredit SpaceX i raket Falcon. Pokud nezapočítáme zásobování ISS, kam Dragony odvezly už mnoho vědeckých přístrojů a experimentů, tak mezi všemi starty najdeme vědeckých jen pár. V září 2013 posloužil Falcon kanadské družici CASSIOPE, která kromě jiného studovala ionosféru, v únoru 2015 letěl Falcon se sondou DSCOVR pro studium interakce Slunce-Země, v lednu 2016 Falcon vynášel družici Jason-3 pro studium oceánů a v září 2017 přišel start tchajwanské družice Formosat-5 pro sledování Země. Nyní čeká na Falcon i na SpaceX další vědecká mise, která navíc bez přehánění zastíní ty dosavadní.

ŽIVĚ: Indie vynáší navigační družici

V noci na zítřek v 0:33 našeho času by se měla z kosmodromu Šríharikota vydat k obloze indická raketa PSLV. Nákladem této 44 metrů vysoké a 321 tun těžké rakety je družice IRNSS-1I s hmotností 1425 kg. Půjde již o devátého zástupce indického navigačního systému IRNSS (Indian Regional Navigation Satellite System). Raketa PSLV poletí v konfiguraci XL, která bude použita podvanácté. Raketa vynese náklad na protáhlou dráhu 284 × 20 650 km se sklonem 19,2° vůči rovníku. Družice pak sama vlastními motory změní rychlost o celkem 1890 m/s a usadí se na geosynchronní dráze ve výšce 36 000 kilometrů, která bude vůči rovníku skloněna o 29 stupňů.

Evropsko-ruská sonda u Marsu míří k vědecké fázi

Sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která je součástí evropsko-ruského programu ExoMars začne už brzy pátrat po plynech, které mohou být spojovány s aktivní činností na Marsu. Tato činnost může být jak geologická, tak i teoreticky biologická. Sonda dorazila k Marsu už 17. října 2016 a v několika dalších měsících jsme o ní moc neslyšeli. Prováděla totiž úpravu oběžné dráhy – takzvaný aerobraking, při kterém využila svých solárních panelů. Ty při průletu horními vrstvami atmosféry kladly okolnímu prostředí odpor a sonda tak s minimální spotřebou paliva zklesala z původně silně protáhlé dráhy (200 × 98 000 km) na kruhovou ve výšce 400 kilometrů. Touto změnou se zkrátila i oběžná doba – zatímco na původní dráze trval jeden oběh dva dny, teď jsou to jen dvě hodiny.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Petr Tomek – Ženy v kosmonautice. Od přehlížení, přes propagandu až k uznání (20.2.2026)

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.