Katalyst Space
NASA upravila provoz astrofyzikální kosmické družice Swift na klesající oběžné dráze, aby získala více času pro misi společnosti Katalyst Space, která se letos pokusí zvýšit její oběžnou dráhu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA upravila provoz astrofyzikální kosmické družice Swift na klesající oběžné dráze, aby získala více času pro misi společnosti Katalyst Space, která se letos pokusí zvýšit její oběžnou dráhu.
Italská společnost Argotec oficiálně otevřela své první zařízení na výrobu družic v Americe. Připojila se tak k dalším zahraničním firmám zabývajících se vesmírným průmyslem.
Návrh rozpočtu americké administrativy na fiskální rok 2027 požaduje prudké navýšení vojenských výdajů USA, včetně značně velkého navýšení výdajů pro americké vesmírné síly.
Čínská obchodní společnost Sustain Space provedla na oběžné dráze demonstraci flexibilního robotického ramene, což představuje pokrok směrem k možnostem servisu družic, doplňování paliva a odstraňování trosek.
Společnost Vantor, komerční poskytovatel zpravodajských informací, získala od Národní geoprostorové zpravodajské agentury (National Geospatial-Intelligence Agency) kontrakt v hodnotě 2,3 milionu dolarů na poskytování zpravodajských informací o vesmírných objektech na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Aspect Aerospace, odštěpný podnik Univerzity Jižní Alabamy, získala 2,4 milionu dolarů na vývoj družic o velikosti plošných spojů, které by mohly být v rojích vyslány z vesmíru na velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO) za účelem monitorování vesmírného prostředí.
Čínská firma CAS Space v pondělí úspěšně dosáhla oběžné dráhy prvním startem své nosné rakety Kinetica-2, mezi jejímž užitečným zatížením byl i prototyp nákladní kosmické lodi.
Náš eshop
Články
Pokud se nic nepokazí, měli bychom se v pondělí v 19:35 dočkat startu rakety Atlas V, která má na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární dopravit náklad v podobě 4 536 kg vážící družice SBIRS-GEO 5. Tato družice se pak pomocí vlastního pohonu usadí na geostacionární dráze, odkud bude především hlídat, zda nedošlo ke startu balistické rakety. Společně s touto hlavní družicí ale poletí i dva malí spolucestující – 12U CubeSaty TDO 3 a 4 (Technology Demonstration Orbiter) určené ke zkouškám nových technologií. Pokud tedy ještě nemáte program na dnešní večer, dovoluji si Vás tímto pozvat ke sledování našeho komentovaného přenosu.
Už za pár týdnů (23. června) má do kosmického prostoru zamířit družice STPSat-6 patřící americkému ministerstvu obrany. Nás bude v rámci tohoto článku zajímat pouze jedno zařízení na její palubě, které se označuje zkratkou LCRD (Laser Communications Relay Demonstration). Jeho úkolem bude prokázat možnosti a schopnosti laserové komunikace. S tím, jak se neustále rozvíjí pilotovaná i nepilotovaná kosmonautika, mohly by budoucí mise využívat nového způsobu komunikace se Zemí. Už od počátku letů na oběžnou dráhu v 50. letech minulého století používaly družice (a později i kosmické lodě) rádiovou komunikaci k posílání dat na Zemi a přijímání pokynů opačným směrem. Laserová (též optická) komunikace tyto možnosti rozšíří o nesrovnatelně lepší možnosti.
Čtvrtá planeta od Slunce nás nepřestává fascinovat. Budí zájem nejen vědců, ale také amatérů a veřejnosti. Naše generace má možnost vidět Mars tak, jak to v minulosti nebylo možné. Kolem planety krouží řada sond mezi které patří také Mars Reconnaissance Orbiter a posílá na Zemi zajímavá data, ale veřejnost asi nejvíce oslovují záběry pořízené kamerou HiRISE, které jsou v pravdě dechberoucí. Ukazují nám například to, jak je marsovský povrch rozmanitý a vůbec není, tak fádní, jak se traduje. Dost dobře možná právě v těchto chvílích objevujeme svůj nový domov, protože je možné, že zde jednou vzniknou lidské kolonie, ale nerad bych zabíhal do příliš vzdálené budoucnosti.
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a je tak ideální čas si shrnout ty nejzajímavější kosmonautické okamžiky uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma zvolil selhání rakety Electron při její dvacáté misi. Podíváme se však také na současné snahy společnosti Rocket Lab o znovupoužitelnost této rakety. V dalších tématech se vypravíme třeba do daleké budoucnosti, pro kterou se začala ověřovat možná návratová mise na Titan, anebo na aktuální novinky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Družice Starlink jsou vynášeny raketami Falcon 9 ve várkách po šedesáti kusech – toto tvrzení je ve většině případů pravdivé, ale má i své výjimky. Jednu z takových výjimek představuje mise Starlink 1-26. Tentokrát totiž pod aerodynamickým krytem Falconu 9 najdeme „pouze“ 52 družic Starlink. Pravidelní diváci si jistě vzpomenou na loňský rok a na mise s pořadovými čísly 8, 9 a 10, které kromě netradičního počtu družic Starlink vynášely na oběžnou dráhu také sekundární náklad. To je případ i aktuální mise – sekundární náklad tvoří družice Capella-6 a Tyvak-0130. První stupeň Falconu 9 bude použit poosmé a startovat se má v neděli v 0:54 našeho času.
V minulém díle jsme se věnovali zejména Bělce a Strelce. Tímto dílem ukončíme minisérii věnovanou letům psích kosmonautů na oběžnou dráhu Země. Jejich mise pomohly získat zkušenosti a vychytat mouchy na technice, která měla vynést na oběžnou dráhu prvního člověka. V závěru videa bude řeč také o dalších misích, při kterých se psi podívali do kosmického prostoru.
I kapitáni vesmírných lodí potřebují navigátory a navigační systém. V posledních letech se intenzivně testuje možnost využití pulsarů pro účely vesmírné navigace. V minulém roce byly publikovány podrobnosti o testování této metody pomocí systému SEXTANT spolupracujícím s rentgenovým teleskopem na družici NICER. V nedávném článku jsem popisoval nejnovější výsledky přístroje NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) pro studium rentgenového záření z vesmíru, který je umístěn na Mezinárodní vesmírné stanici ISS a je určen pro výzkum nitra neutronových hvězd právě pomoci rentgenového záření. Pozorováním nejtěžšího známého pulsaru PSR J0740+6620 se již podařilo nepřímo nahlédnout do nitra neutronové hvězdy a posoudit stlačitelnost jaderné hmoty v jejím centru. Součástí programu sondy je i projekt SEXTANT (Station Explorer for X-ray Timing and Navigation Technology) určený na testování vesmírné navigace s využitím pulsarů.
Zítra po naší půlnocí, konkrétně v 1:11 SELČ se na povrch rudé planety chystá dosednout další robotické vozítko. Jde o vůbec první čínskou misi k Marsu a pokud se to lidové republice opravdu povede, tak se zapíše jako teprve druhý národ, kterému se to povedlo. Pokud tedy nepočítáme krátké vysílání modulu sondy Mars 3. Jde o opravdu prestižní záležitost a nás může těšit, že rover má na palubě celou řadu zajímavých vědeckých přístrojů, které nám mohou pomoci odhalit další tajemství Marsu.
Když jsme v polovině března vydali článek pojmenovaný „Orbitální let Starship ještě letos?“, ve kterém jsme představili smělý plán provést let sestavy Super Heavy / Starship mířící na oběžnou dráhu ještě v červnu letošního roku, byla na místě určitá opatrnost. Starship v té době ještě neměla ani jedno úspěšné přistání a výroba Super Heavy nebyla zrovna rozjetá. A to raději ani nemluvím o výstavbě orbitální rampy a obslužné věže. Dva měsíce ale utekly jako voda a máme tu pokračování příběhu – Starship SN15 si připsala úspěšné přistání, ve výrobní sekci se objevují díly pro Super Heavy BN3 i Starship SN20, které mají podniknout orbitální let a rampa pro starty celé sestavy roste úctyhodným tempem. Její prvky se skládají na nedalekém místě a pak se pouze jeřábem usadí na konstrukci. Je toho potřeba udělat zcela jistě ještě hodně, ale není pochyb o tom, že nyní jsme orbitálnímu letu mnohem blíže, než před dvěma měsíci.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku
Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém
Týden překotných změn. Tak by se dalo označit posledních sedm dní. Americká iniciativa Ignition překopala základy nejen programu Artemis. Kosmotýdeník se však bude věnovat i dalším
Přechod z nosné rakety SLS verze Block 1 (ICPS) na Block 1B (EUS) pro plánované lety Orionu při misích Artemis IV a Artemis V k lunární
Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek,
Týden utekl jako voda a proto je čas si připomenout, jaké kosmonautické události nám přinesl. V Kosmotýdeníku jsme vám v hlavním článku připravili přehled informací, které
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je
Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
