NASA
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tři čínští astronauti v neděli dorazili na vesmírnou stanici Tiangong, přičemž se očekává, že jeden z členů posádky se stane prvním Číňanem, který zůstane na oběžné dráze celý rok.
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Náš eshop
Články
Čína vypustila 24. října utajenou družici Shijian 21, přičemž podle oficiálních míst má jít o experimentální misi k „eliminaci kosmické tříště“. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 3B, která odstartovala ve 3:27 SELČ z kosmodromu Xichang na jihozápadě Číny. Šlo o 39. letošní čínský start, čím tento stát vyrovnal svůj dosavadní rekord v počtu startů za rok, který Čína stanovila v letech 2018 a 2020. Podle údajů americké armády, která sleduje objekty na oběžné dráze, dopravila raketa družici na protáhlou dráhu přechodovou ke dráze geostacionární (výška apogea 35 813 km) se sklonem 28,5 stupně vůči rovníku.
Sotva čtvrt roku po vyřešení problémů, které trápily nejslavnější kosmický teleskop, se objevila nová překážka. Informací zatím bohužel není mnoho. Vše, co máme k dispozici, se objevilo 25. října pozdě večer našeho času ve stručném tweetu na oficiálním profilu mise: „V pondělí přešly vědecké přístroje na palubě Hubbleova teleskopu do bezpečného režimu poté, co se objevila závada v procesu synchronizace vnitřních komunikačních prvků teleskopu. Vědecká pozorování byla dočasně přerušena, zatímco pozemní tým pátrá po příčině. Palubní přístroje zůstávají v dobrém stavu.“
Dvaadvacátého října uplynulo dvacet let od startu indické rakety PSLV, která na oběžnou dráhu vynesla první družici agentury ESA, která se oficiálně řadí mezi malé objekty. Družice Proba-1 (Project for On Board Autonomy) měla za úkol otestovat chování technologií v kosmickém prostoru. Na oběžné dráze pak tato malá družice prokázala, že i přes kompaktní rozměry rozhodně nemá malé možnosti. Mise, která měla trvat jen dva roky, spolehlivě funguje i po dvaceti letech a do další dekády má zabezpečenou budoucnost. Družice s rozměry 60 × 60 × 80 cm autonomně provádí pokročilé navigační, orientační a řídící procesy, zvládá také správu palubních zdrojů. Její dva snímkovací přístroje CHRIS (kompaktní spektrometr s vysokým rozlišením) a HRC (panchromatická kamera s vysokým rozlišením) již pořídily více než 1000 snímků na více než tisícovce míst. Tyto snímky byly využity sledování různých okruhů spojených s ochranou životního prostředí – od hodnocení vlivu různých strategií využívání namibijských savan na růst vegetace, přes sledování typů vegetace v savanách střední Nambie až po pomoc při mapování sněhové pokrývky ve švýcarských národních
Minulý měsíc nám opět rozběhl maraton Kosmoschůzek. V říjnu tak bude poslední středa v měsíci, která tentokrát vychází na 27.10.2021, znovu vyhrazena v pražském Planetáriu (viz mapa níže) všem příznivcům kosmonautiky a příbuzných oborů. Můžete se těšit na dva oblíbené přednášející, Tomáše Petráska s tématem tlaku působícího na člověka a Jaroslava Kousala, který se bude věnovat pohonům nejmenších družic. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.
Dlouho očekávaný a mnohokrát odložený start vesmírného dalekohledu Jamese Webba se nyní plánuje na 18. prosince 2021. Jak všichni doufáme, jde snad o termín konečný a věříme, že vzlet na raketě Ariane 5 bude úspěšný. Astrofyzikové konečně dostanou do rukou nejpokročilejší vesmírnou observatoř, ne nadarmo označovanou za vlajkovou loď astronomie příštího desetiletí. Většinu článku, které jste o tomto pozoruhodném projektu četli na našem webu se týkala technických a konstrukčních aspektů, odkladů startu, testování či ekonomického pozadí, méně jste se však dočetli o neméně zajímavém aspektu – o tom vědeckém. Webbův teleskop, nástupce velmi úspěšného Hubbleova dalekohledu, by měl totiž změnit náš pohled na mnoho otázek kosmologie, astrofyziky i astronomie, proto si dnes představíme možnosti dalekohledu a oblasti výzkumu, jimž by se měl zejména věnovat.
Pouhé dva dny po opuštění Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu (stát Maryland) byl speciální transportní kontejner pečlivě přidělaný k návěsu silničního tahače dopraven do Kalifornie. Na zdejší kosmodrom dopravil americkou sondu DART (Double Asteroid Redirection Test), pro kterou se jedná o poslední pozemskou zastávku před vypuštěním do kosmického prostoru. Tahač, sonda a malý konvoj inženýrů a techniků z APL společně 2. října krátce po obědě vjely na základnu nedaleko města Lompoc. „Ačkoliv samotný přesun trval jen pár dní, dá se říct, že šlo o opravdu dlouhou cestu,“ říká Elena Adams, inženýrka z APL a dodává: „Všichni máme radost a s úlevou sledujeme, jak kamion bezpečně dorazil na Vandenbergovu základnu a jak DART může zahájit poslední přípravy na start.“
Další týden je za námi a před vámi je čerstvý přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se tentokrát v rámci hlavního tématu zaměří na aktuální přípravy na první orbitální let rakety Super Heavy a lodě Starship. Po úspěšném statickém zážehu totiž Elon Musk oznámil velmi blízké datum startu, ale co této akci ještě brání? Dále sem podíváme na první kompletní sestavení rakety SLS s lodí Orion, anebo na poslední start rakety Ariane 5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Noc na neděli bude patřit startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Mezi 3:01 a 5:30 našeho času totiž odstartuje z francouzské Guyany s dvojicí družic. Kromě jejich dopravy na oběžnou dráhu má tento start ještě jeden důležitý úkol. Jde o poslední komplexní ostrou prověrku systémů nosné rakety i pozemního vybavení před prosincovým startem Ariane 5 s mimořádně očekávaným Dalekohledem Jamese Webba. Jelikož společnost Arianespace jak obvykle připravila dva přenosy (jeden v angličtině, druhý ve francouzštině), najdete v našem článku oba, abyste si mohli vybrat. Prvním cestujícím, který má nyní letět, je telekomunikační družice SES-17. Tu postavila společnost Thales Alenia Space a jejím úkolem by mělo být poskytování připojení k internetu cestujícím v letadlech nad americkým kontinentem, Karibikem i Atlantikem.
Aby se mohl malý ruský modul Pirs připojit k Mezinárodní kosmické stanici, musel se k ní nejprve dostat. Doručovací oběžná dráha se totiž od té cílové výrazně lišila. Progress-M SO-1 však disponoval nádržemi s pohonnými látkami a pomocí série motorických manévrů dorazil až k orbitálnímu komplexu, který se na přílet nového modulu již připravoval. Spojení proběhlo automaticky, takže ruský kosmonaut Vladimir Děžurov nemusel sáhnout k ručnímu ovládání pomocí systému TORU. Zatímco modul Pirs na ISS zůstal, upravený Progress se od stanice odpojil a shořel v atmosféře.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
