sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: TARANIS a Crew Dragon

Pokud jste již dohnali spánkový deficit způsobený dnešním ponocováním kvůli startu Falconu 9 s lodí Crew Dragon na misi Crew-1, pak je to jen dobře. Noc na úterý totiž bude ještě náročnější. Čekají nás totiž hned dva komentované přenosy. Ten první se bude věnovat pokusu o start malé evropské rakety Vega, která by měla ve 2:52 SEČ vynést dvě družice. Nás extrémně zajímá především francouzská TARANIS k výzkumu nadoblačných blesků a dalších podobných jevů. Na jejím vývoji se totiž podíleli i čeští odborníci. Ale pak si ale neužijeme klidný spánek – kolem 5:00 se totiž má k Mezinárodní kosmické stanici připojit pilotovaná loď Crew Dragon. Obě události Vám přineseme v rámci našich komentovaných přenosů.

Nádrž pro Themis už stojí!

Raketa Ariane 6 ještě ani nevzlétla, a už se v Evropě chystá její nástupce. Za tímto účelem vznikla pracovní skupina ArianeWorks, srovnatelná například s obdobným projektem Skunk Works z USA, který vytvořil jedno z nejkultovnějších letadel světa SR-71 Blackbird. Nově vzniklá pracovní skupina by měla urychlit vznik opětovně použitelného nosiče a je třeba říct, že první výsledky už skutečně mají. Nyní se ArianeWorks zaměřuje na stavbu prototypu Themis, který bude osazen třemi raketovými motory na metan a odzkouší potřebné technologie pro vzlet a přistání raketového stupně, podobným způsobem jako v současnosti létají rakety Falcon 9. První krokem je stavba a vývoj trupu s nádržemi a následné zkoušky.

ŽIVĚ A ČESKY: První operační mise lodi Crew Dragon

Michael Hopkins, Victor Glover, Shannon Walker a Sojči Noguči – taková je posádka první operační mise soukromá kosmické lodi Crew Dragon. Ta před pár dny získala certifikaci od NASA a opustila tak fázi vývoje a testů – vstupu do ostrého provozu jí tedy legislativně nic nebrání. Start Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon pojmenovanou Resilience je plánován na pondělí v 1:27 SEČ. Pro středoevropany je to opravdu velmi nepříjemný čas, ale věřím, že si tuto událost nenechá ujít mnoho našich čtenářů.

Kosmotýdeník 426 (9.11. – 15.11.)

Máme za sebou týden plný příprav na misi Crew-1, nepodařeného testu Starship, očekávaných startů a mnohých dalších kosmonautických událostí. Pojďme si nyní v Kosmotýdeníku připomenout ty nejzajímavější. Hlavním tématem však bude podpis smluv o realizaci tří nových misí družic Sentinel, které podepsala ESA a Evropská komise. Podíváme se však také na fotografie z příprav startu první operační mise lodi Crew Dragon, anebo na přípravu první návratové mise prvního stupně rakety Electron společnosti RocketLab. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

VT_2020_46

Vesmírná technika: Družicový komunikační systém TDRSS

Od Měsíce, do kterého jsme narazili v minulém dílu, se vrátíme zpět k Zemi, nikoliv však na její nízkou oběžnou dráhu. V dněšní Vesmírné technice budeme kroužit podstatně výše. Pod zkratkou TDRSS (Tracking and Data Relay Satellite System) se skrývá systém tvořený družcemi TDRS (Tracking and Data Relay Satellite) na geostacionární dráze a pozemními stanicemi. Díky tomuto systému můžeme nepřetržitě obousměrně komunikovat s desítkami družic na nízké oběžné dráze Země.

Statický zážeh Starship SN8 přinesl komplikace

V noci na pátek proběhl na texaské základně Boca Chica další z řady testů prototypu lodi Starship SN8. Ta měla v té době už za sebou statický zážeh tří motorů Raptor, instalaci špičky a zážeh jednoho Raptoru, při kterém se kapalný kyslík čerpal z malé nádrže ve špičce. V noci na pátek měl přijít na řadu další statický zážeh motorů Raptor – opět se měla využít kyslíková nádrž ve špičce a hořet měly dva motory Raptor. Plány počítaly ještě s dalším zážehem, při kterém by malá nádrž krmila všechny tři Raptory. Poté mohla být cesta ke skoku do 15 kilometrů volná. Čáru přes rozpočet však udělal právě zážeh v noci na pátek.

ŽIVĚ A ČESKY: Utajený náklad na Atlasu V

Všechny mise, které jsou označeny zkratkou NROL a nějakým číslem, říkají jediné – Jde o start utajeného nákladu, který je určen pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO. Veškeré informace týkající se počtu družic, jejich velikosti, určení, nebo cílové dráhy, nejsou veřejně známé. Při hledání odpovědí na tyto otázky tak můžeme vycházet jen z nepřímých náznaků, souvislostí a spekulací. Ale i to má svou nespornou krásu. Start mise NROL-101 byl několikrát posunut – ať už kvůli počasí nebo pro závadu na ventilu přívodního potrubí kapalného kyslíku do prvního stupně, ale v pátek pozdě večer by to mohlo klapnout. Start Atlasu V, který poprvé použije nové pomocné urychlovací motory GEM-63, je plánován na 23:13 SEČ.

První raketa Alpha dorazila na kosmodrom

Po celém světě teď jako houby po dešti vznikají startupy, které chtějí vytvořit novou raketu určenou pro stále rostoucí trh malých družic – namátkou můžeme jmenovat třeba firmy Relativity Space, Astra, nebo Virgin Orbit. Dnes však bude řeč o jiné společnosti – v Texasu založené Firefly Aerospace. Ta se totiž dočkala významného pokroku, když na Vandenbergovu základnu v Kalifornii doručila první letový exemplář své rakety Alpha. Tento dvoustupňový nosič by měl ze startovního komplexu SLC-2W odstartovat nejdříve 22. prosince letošního roku. V rámci mise DREAM (Dedicated Research and Education Accelerator Mission) by firma chtěla na oběžnou dráhu vypustit několik malých družic.

Ohebná kosmická zrcadla

Zrcadlo, které může svůj povrch deformovat, aby kompenzovalo chyby z výroby nebo uložení, by v kosmických teleskopech mohlo vyřešit také problémy spojené s deformacemi obrazu, které jsou způsobeny tepelnou roztažností. K získávání snímků s velkým rozlišením a vysokou citlivostí jsou nezbytné obří kosmické teleskopy – ať už bude jejich úkolem hledání vzdálených exoplanet nebo přesnější mapování zemského povrchu. Jenže větší a větší přístroje s sebou ponesou stále větší problémy se správným zarovnáním optických prvků. Tyto velké konstrukce budou více ovlivněny prostředím vakua, kde výrazně kolísají teploty. Schopnost aktivně korigovat tvar zrcadel teleskopu v tomto případě nabízí řešení.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.