sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Pravidelný přehled nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které se staly v uplynulých sedmi dnech, opět přichází v pravé nedělní poledne. Kosmotýdeník se nyní v hlavním tématu zaměří na zajímavý evropský projekt, který vznikl ve spolupráci ESA a soukromé firmy a jeho produktem je přístroj na výrobu kyslíku z měsíčního regolitu. Velmi nadějný výzkum by mohl zásadně zlepšit dostupnost této cenné komodity budoucím astronautům na Měsíci. Budeme se však věnovat i pěstování ředkviček na Mezinárodní kosmické stanici, či skvělým záběrům z mise Return to sender rakety Electron. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Minulý díl Vesmírné techniky byl takovým základním představením systémů, které v kosmických lodích a na stanicích zajišťují optimální podmínky pro lidskou posádku. Dnes se zaměříme na systém ze všech nejdůležitější. Bez dýchatelné atmosféry by totiž nemohla existovat žádná kosmická mise. Je potřeba zajistit nejen optimální složení vzdušné směsi, ale i její tlak či teplotu.
Neletový testovací exemplář lodi Orion určený ke strukturálním zkouškám se označuje zkratkou STA (Structural Test Article). Nyní dokončil transport přes téměř celé Spojené státy, když 24. listopadu dorazil na Langley Research Center ve městě Hampton ve Virginii. Zde se bude připravovat na sérii testovacích dopadů na vodu. Pravidelní čtenáři už správě tuší, že se k těmto vizuálně velmi působivým zkouškám použije zdejší ikonická konstrukce Landing and Impact Research Facility známá také pod přezdívkou gantry, tedy portál. Zkoušky tedy opět přinesou působivé fotky, ale hlavně tím inženýři budou moci získat cenná data o chování kabiny.
Listopad si pro nás připravil skutečný nášup kosmonautických událostí, které kolem nás neustále proplouvali, takže jsme se ani nenadáli a už se nám pomalu blíží konec měsíce. A to je neklamná známka toho, že nás čeká tradiční Pokec s kosmonautixem – tentokrát půjde již o 23. vydání tohoto živě vysílaného formátu. Stejně jako obvykle budete o tématech diskuse rozhodovat Vy, diváci – záleží totiž pouze na Vašich otázkách o kosmonautice. Jako obvykle začneme v osm hodin večer a vysílání potrvá zhruba dvě hodiny. Pokud tedy máte čas a chuť připojit se k přátelskému povídání, jste srdečně zváni.
V tomto týdnu prozkoumávala čínská ponorka nejhlubší místo v pozemských oceánech. Číňané uvažují o těžbě surovin z mořského dna. Před pár dny se na cestu k Měsíci vydala sonda Čchang-e 5, která by z něj měla dopravit dvě kila měsíčního materiálu do pozemských laboratoří. Posledním pozemským aparátem, který dopravil vzorky měsíčních hornin na Zemi, byla Luna 24. Ta zopakovala misi Luny 23, která 6. listopadu 1974 přistála v Moři krizí. Bohužel se ji však nepodařilo odebrat vzorek měsíční horniny. Přistávací modul pak sice ještě tři dny komunikoval se Zemí, ale svůj hlavní cíl tato sonda nesplnila.
Úctyhodných 57 000 přijatých zpráv jen za prvních 24 hodin provozu – takový nástup do služby čekal malou evropskou družici ESAIL, jejímž úkolem je sledovat pomocí pokročilých algoritmů pohyb lodí po moři. Malá, ale šikovná družice vznikla jako společný projekt, který má pomoci evropským a kanadským kosmickým firmám uspět na globálním telekomunikačním trhu. Družice se na oběžnou dráhu dostala 2. září na palubě rakety Vega, která díky brněnskému dispenzeru zvládla vynést 53 družic. Nyní má ESAIL za sebou první fázi aktivace a uvádění do provozu.
Po trochu komplikovaných testech motorů se prototyp Starship SN8 dostává do závěrečné fáze předstartovních příprav, jejichž součástí byl také statický zážeh tří motorů Raptor, který proběhl v noci na středu našeho času. Podle předběžných výsledků se zdá, že zkouška byla úspěšná – cesta k testovacímu skoku do výšky 15 kilometrů je tedy volná. Této mimořádné podívané se dočkáme nejdříve 30. listopadu. Právě zmíněný třímotorový statický zážeh byl považován za poslední velký test před provedením velmi odvážného skoku, který obnáší řízený přechod do pádu v pozice na břiše, manévrování při pádu, zážeh motoru a úspěšné přistání.
Je to tu! Na mobilní vypouštěcí plošinu byl v sobotu umístěn první z deseti letových dílů dvou pomocných urychlovacích stupňů SRB, které jsou určeny pro první exemplář nové rakety SLS. 21. listopadu inženýři v hale VAB využili jeden z pěti jeřábů, s jehož pomocí se ujali segmentu, který se nacházel v sekci High Bay 4 a přenesli jej do modernizované sekce High Bay 3. Stejně jako se dům nestaví od střechy, tak i zde se začalo spodní sekcí, která je někdy označována také jako aft assembly. V této sekci se nachází například systém, který řídí 70 % vektorování tahu během první fáze letu. V průběhu dalších týdnů budou na sebe posazeny další segmenty a vše zakončí špičky označované jako forward assembly.
Co děláte jako jednu z prvních věcí, když plánujete výlet? Ať už míříte kamkoliv, zajímá Vás, jaké tam bude v době Vaší přítomnosti počasí a tyto informace si vyhledáváte. Astronautům v rámci programu Artemis podobnou předpověď zajistí dva vědecké systémy na stanici Gateway – americký HERMES a evropská ERSA. Je tu však jeden podstatný rozdíl. Zatímco na Zemi pod pojmem počasí chápeme oblačnost, dešťové, či sněhové srážky a vítr, kosmonauty v kosmickém prostoru zajímají nabité subatomární částice a elektromagnetická pole šířící se velkou rychlostí naší soustavou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
