Milník HST
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Skupina nových čínských komerčních kosmických společností se pokouší vyvinout kapalinové raketové motory s elektrickým čerpadlem, což naznačuje vznikající nový trend v tomto odvětví.
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Společnost SpaceComputer, startup vyvíjející infrastrukturu pro distribuované výpočty, se připravuje na svou první misi, která má v roce 2027 odstartovat na palubě kosmického zařízení směřující z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na geostacionární oběžnou dráhu (GEO).
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
Články
Ani jsme se nenadáli a dva měsíce prázdnin nezadržitelně spějí ke svému konci. Alespoň trochu zpříjemnit konec srpna si můžete už dnes v osm hodin večer. Je totiž poslední pátek v měsíci a tak nemůže chybět další (již 44.) díl našeho seriálu Pokec s kosmonautixem. Bude nás čekat přesně to, na co jste v tomto formátu zvyklí. Vy, jakožto diváci přenosu, svými dotazy napsanými do chatu rozhodnete o tom, co se bude řešit. My se budeme snažit na Vaše dotazy co možná nejlépe odpovědět. Jako obvykle nás čeká přibližně dvouhodinové povídání. Pokud tedy máte čas a chuť, rádi Vás v našem chatu uvítáme.
Pokud má být chystaná vlna průzkumu Měsíce co nejpřínosnější, bude potřeba dopravit na povrch Měsíce co možná nejvíce vědeckých přístrojů či technologických demonstrátorů. S jejich pomocí získají vědci a inženýři cenné informace, které pomohou lépe porozumět Měsíci, ale také lépe připravit pilotované výpravy. Lidem, kteří se na povrch vydají, se zase budou hodit zásoby a spousta věcí, které jsou k fungování na Měsíci nezbytné. Vědecké přístroje, technologické demonstrátory i zásoby s sebou jistě mohou astronauti vzít i do pilotovaných lunárních landerů, ale o těch se mluví dost. My se proto dnes podíváme na pět bezpilotních lunárních landerů, které jsou v různém stádiu vývoje, si posvítíme v letošním posledním díle seriálu TOP5.
25. srpna v 19:00 SELČ by měla začít tisková konference zástupců agentury NASA a firmy Boeing, na které by měly zaznít nové informace o přípravě na testovací misi CFT (Crew Flight Test) k Mezinárodní kosmické stanici. Půjde o první let lodi Starliner, při kterém budou na palubě lidé. Tato mise má demonstrovat schopnost lodi Starliner od Boeingu i nosné rakety Atlas V od United Launch Alliance bezepečně doručit astronauty na ISS a pak zase zpět na Zemi. V rámci této testovací mise poletí ve Starlineru Barry Wilmore a Sunita Williams, kteří by měli na palubě mezinárodní kosmické stanice strávit přibližně dva týdny. Po úspěšném testovacím letu s astronauty zahájí NASA závěrečný certifikační proces lodi Starliner a souvisejících systémů pro pravidelné mise rotace posádek na ISS.
Nově vytvořená mapa, která se zaměřuje především na minerály po celé planetě, byla pečlivě vytvořena z údajů, které během uplynulého desetiletí nasbíraly přístroje OMEGA (Observatoire pour la Mineralogie, l’Eau, les Glaces et l’Activité) na sondě Mars Express a CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) na sondě MRO. Zmíněné minerály si můžeme představit jako horniny, které byly v minulosti pozměněny účinky vody a běžně se přetransformovaly v jíly a soli. Na Zemi vznikají jíly ve chvíli, kdy voda reaguje s horninami, přičemž odlišné podmínky dávají vzniknout různým typům jílů. Například jílovité minerály jako smektit a vermikulit vznikají, když relativně malé množství vody reaguje s kameny a tak si zachovají většinu chemických prvků, které měly původní vyvřelé horniny. U zmíněného smektitu a vermikulitu se jedná o železo a hořčík. Pokud je však množství vody relativně velké, mohou být horniny pozměněny více – rozpustné prvky jsou odneseny pryč a na místě zůstávají na hliník bohaté jíly jako je kaolin.
V březnu 2021 jsme vydali článek o tom, že NASA chce ve spolupráci s firmami rozvinout koncept výsuvných fotovoltaických panelů. Agentura nyní vybrala trojici firem, které mají dále rozvíjet práce na těchto panelech, které pomohou napájet nejrůznější prostředky pilotovaného i robotického průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis. Aby měly tyto prostředky dostatek energie, chtěla by NASA podpořit vývoj panelů, které se umí autonomně vysunout až do výšky téměř 10 metrů a u kterých nebude problém je zase složit pro přesun na jiné místo. „Tyto prototypy poskytnou vhodná řešení pro spolehlivé zdroje energie na Měsíci, což bude klíčové pro úspěch prakticky všech činností, které se budou na povrchu dělat,“ říká Niki Werkheiser, ředitelka oddělení pro dozrávání konceptů v rámci ředitelství kosmických technologických misí na centrále NASA ve Washingtonu a dodává: „Toto vzrušující úsilí hraje klíčovou roli, která doslova pomůže pohánět náš výzkum Artemis v jedinečně náročném prostředí jižního pólu Měsíce.“
Dost možná nejvýznamnější start letošního roku se blíží. Pokud nenastane odklad, odstartuje raketa SLS na svou premiérovou misi už 29. srpna, tedy za pouhých 5 dní. Misí Artemis I tak začne program Artemis, který má kromě jiného vrátit člověka na Měsíc. Čekají nás fascinující momenty a nyní stojíme na prahu této nové éry. Vzhledem k významu této události se dá očekávat zvýšený zájem i od lidí, kteří se o kosmonautiku doposud příliš nezajímali. Právě proto jsme připravili tento svým způsobem trochu odlehčený článek, který se pokusí pro náš web nezvyklou formou shrnout základní informace o misi Artemis I a vysvětlit některé výrazy, které s ní souvisí a které mohou nového zájemce o téma zmást. Přesto doufáme, že ani zkušené čtenáře, kteří se tématu dlouhodobě věnují, tento článek neurazí.
Testovací exemplář Super Heavy B7 prošel v minulých týdnech zkouškami svých motorů a poté se přesunul do montážní sekce. Během zmíněných testů totiž bylo na nosiči usazeno pouze 20 raketových motorů Raptor 2, které tvoří vnější prstenec. Jelikož při startu má být raketa vybavena celkem 33 těmito motory, muselo se zbývajících 13 doplnit. Taková práce se dělá lépe v montážní hale než na startovní rampě a proto nosič na chvíli opustil orbitální startovní rampu. Nyní se však zdá, že jeho pobyt v montážní sekci končí. Před pár desítkami minut bylo na záběrech z místa vidět, že se raketa pohnula. Dá se tedy očekávat, že v nejbližších hodinách dojde k vývozu na rampu a tentokrát už bude na Super Heavy všech 33 motorů Raptor 2. V tomto článku najdete přímé přenosy, které celý vývoz zdokumetují. Každý přenos nabízí záběry z jiných míst, takže si můžete vybrat, který vám v aktuální chvíli přijde nejlepší.
Obří bouře, rychlý vítr, polární záře, extrémní teploty a tlaky – to vše se dá najít na Jupiteru. Teleskop Jamese Webba nyní pořídil nové fotky této planety. Tato pozorování umožní vědcům získat ještě více informací o tom, jak fungují procesy v nitru této obří planety. „Abychom byli upřímní, nečekali jsme, že to bude až tak dobré,“ přiznává Imke de Pater, emeritní profesorka University of California v Berkeley a planetoložka. Právě ona vedla pozorování Jupiteru, při kterém spolupracovala s Thierry Fouchetem, profesorem z Pařížské observatoře. Šlo tedy o mezinárodní spolupráci v rámci programu prvotních vědeckých pozorování JWST. Sám Webbův teleskop je mezinárodní misí, na které spolupracují americká NASA, evropská ESA a kanadská CSA. „Je skutečně neuvěřitelné, že můžeme vidět detaily na Jupiteru společně s jeho prstenci, drobnými měsíci a dokonce i galaxiemi na jednom snímku,“ hodnotí de Pater.
Dánský astronaut Andreas Mogensen se chystá na svůj návrat na palubu Mezinárodní kosmické stanice, ale tentokrát už to bude plnohodnotný půlroční pobyt. Zhruba rok před plánovaným startem v polovině roku 2023 bylo vybráno jméno jeho mise – Huginn. Jméno, které si nakonec zvolil sám astronaut, pochází z norské mytologie – boha Ódina doprovázeli dva havrani Huginn a Munnin. Ti mají symbolizovat lidskou mysl – Huginn myšlenky a Muninn paměť a vzpomínky. Oba ptáci nebyli podle mytologie jen vyzvědači a nosiči zpráv pro nejvyššího boha, ale také sloužili jako jeho důvěrníci a rádcové, jelikož mluvili lidskou řečí. Za úsvitu je Ódin vyslal, aby létali nad celým Midgardem, kde měli sbírat světové znalosti a večer pak sdělovali své poznatky. Paralely mezi dávnými bájemi a pilotovanou kosmonautikou jsou zřetelné – Při svém pobytu na ISS bude Andreas provádět mnoho špičkových vědeckých experimentů a jejich výsledky pomohou zlepšit život lidem na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.