NASA
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tři čínští astronauti v neděli dorazili na vesmírnou stanici Tiangong, přičemž se očekává, že jeden z členů posádky se stane prvním Číňanem, který zůstane na oběžné dráze celý rok.
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Náš eshop
Články
Společnost Astra se nedávno podělila o nové detaily, které se týkají nové nosné rakety. Ta má být schopna vynášet těžší náklady a také startovat častěji. Zástupci firmy toto oznámení přinesli 12. května, kdy v kalifornském města Alameda, kde firma sídlí, probíhal „Spacetech Day“. Nový projekt nese generické označení Launch System 2.0 a počítá se v jeho rámci s novou raketou, která by se měla jmenovat Rocket 4.0. Tento název odpovídá dosavadnímu schématu pojmenovávání nosičů firmy Astra. Nový nosič má být schopen dopravit na blíže neupřesněnou nízkou oběžnou dráhu zhruba 300 kilogramů nákladu. Při letu na sun-synchronní dráhu by to mělo být 200 kg. Základní cena za start by měla být 3,95 mil USD. Nový nosič bude stále patřit mezi slabé / lehké rakety, ale půjde o výrazné zlepšení oproti aktuálně používané raketě Rocket 3.3, která vynese jen zlomek avizovaného nákladu – najednou vynese vždy jen pár CubeSatů.
Minulý týden jsme vydali článek rekapitulující průběh oprav první rakety SLS v montážní hale VAB. Sedm dní uteklo jako voda a NASA připravila další rekapitulaci. Týmy na Kennedyho středisku pokračují v činnostech, aby se celá sestava mohla vrátit na rampu 39B, kde se znovu pokusí o test WDR, tedy kompletní simulaci předstartovního odpočtu. Došlo třeba k dotažení přírubových šroubů na jednotce TSMU, na které se při předešlém pokusu o tankování objevil únik vodíku. Inženýři nyní určili, že těsnění na šroubech už není povolené a systém by měl zůstat při dalším čerpání utěsněný.
Po staletí vzhlížejí lidé k rudé planetě s nadějí, že na ní naleznou život. Prvotní nadšení ovšem vystřídalo vystřízlivění. Původní fotografie v nízkém rozlišení ze sond ukázaly něco jiného. Rudý, prašný a zdánlivě mrtvý svět. Bylo to vlastně zklamání, protože očekávaná senzace nepřišla. Čím jsme však zdokonalovali naše přístroje, tím více jsme začali tamním podmínkám rozumět, a vysvitla opět naděje, že tam dole by skutečně někde mohl být mimozemský život. Rozhodli jsme se to zjistit a vyslali na povrch vozítka, která brázdí zpustlou krajinou a hledají důkazy o tom, že tyto pustiny byly dříve jezera a koryta řek.
Vědecký aparát na palubě Mezinárodní kosmické stanice zaznamenal během historické vlny veder na indickém subkontinentu v městských oblastech kolem Dillí spalující teploty. Intenzivní vlna veder pokryla Indii i sousední Pákistán už v polovině března a způsobila desítky úmrtí, požárů, zvýšené znečištění ovzduší i zhoršenou produkci plodin. Předpověď počasí přitom neukazuje žádnou naději na zlepšení v blízké budoucnosti. Americký přístroj ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station) měřil tyto teploty z oběžné dráhy v nejvyšším prostorovém rozlišení, jaké kdy nabídl přístroj na nějaké družici.
Další týden je za námi a opět je pro vás nachystáno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme v krátké době již potřetí, na zpracování lunárních vzorků z dob Apolla. Tentokrát se v nich pokusně pěstovaly rostliny a výsledky experimentu jsou velmi zajímavé. V dalších tématech se podíváme na aktuální podobu malého nákladního raketoplánu Dream chaser, anebo na aktuální počet družic konstelace Starlink. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Neuběhlo ani dvacet čtyři hodin od posledního startu Falconu 9 s družicemi Starlink a už tu máme další. Dnes by měl totiž ve 22:40:50 našeho času odstartovat (tentokrát z Floridy) v pořadí druhý Falcon 9 s další várkou družic Starlink. Startovat se bude z floridské rampy SLC-40 a pod aerodynamickým krytem se bude skrývat 53 družic a z toho každá družice má hmotnost kolem 290 kilogramů. První stupeň Falconu pro tuto misi nese označení B1073 a jde o zbrusu nový stupeň. Bude to vůbec poprvé, kdy na misi s družicemi Starlink poletí nově vyrobený stupeň. Ten bude přistávat na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat 626 kilometrů od místa startu. O záchranu aerodynamických krytů se postará loď Bob, která bude čekat 633 kilometrů od místa startu.
Marsovský vrtulník Ingenuity se 19. dubna roku 2021 stal prvním vrtulovým strojem, který vzlétl na jiné planetě, než je Země. Během své dosavadní mise zaznamenal 28 letů, při kterých dokázal překonat i ty nejoptimističtější odhady, a několikrát také posunul vlastní rekordy. V současné době přichází do jeho oblasti marsovská zima, a tak jsou jeho lety dočasně přerušeny.
Vzpomínáte si na článek, který jsme vydali začátkem února? Webbův teleskop v té době již dokončil rozkládání své mimořádně složité konstrukce a my jsme Vám v článku představili sedm kroků, které čekaly na inženýry, aby bylo možné optimálně seřídit zrcadla, která měla fungovat jako jeden optický celek. Dnes již jsou všechny optické prvky teleskopu optimálně seřízeny vůči přístrojům a proto může začít fáze uvádění čtyř špičkových palubních vědeckých přístrojů do provozu. Celkem tyto přístroje nabízí 17 pracovních režimů, které se budou muset otestovat – jen tak bude možné ověřit, že je jedinečná observatoř připravena na začátek vědecké služby, k čemž by mělo dojít letos v létě. Jakmile inženýři uznají, že všech 17 režimů funguje, bude Webbův teleskop připraven k zahájení vědeckých pozorování. Tento článek je překladem textu, který vypracovala osoba mimořádně povolaná – Jonathan Gardner, zástupce vedoucího vědeckého pracovníka projektu z Goddardova střediska.
Je 6. května 2022 a z floridské rampy LC-39A startuje raketa Falcon 9 tradičně s družicemi Starlink. O 8 dní později, tedy 14. května 2022, se má k obloze vydat další část této konstelace. Konkrétně se bude jednat o 53 kusů těchto družic. Kromě data startu se také mění i místo, odkud Falcon 9 vzlétne. Místo floridského kosmodromu se přesuneme na opačný konec USA, konkrétně na Vandenbergovu kosmickou základnu, odkud si budeme moct start vychutnat tentokrát. Není to však novinka, neboť rakety Falcon 9 z tohoto kosmodromu startují zcela běžně. Nákladem bude již zmiňovaný Starlink, který se stane součástí konstelace, která bude později poskytovat internetové připojení po celé planetě. Z názvu mise (Starlink 4-13) můžeme zjistit, že tato várka zamíří do takzvané „Group 4“, která obíhá Zemi ve výšce 540 kilometrů. Raketa doručí svůj náklad na dráhu ve výšce 306 × 315 km se sklonem vůči rovníku 53,2°.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
