sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Leonardo

Na tiskové konferenci během pařížského aerosalonu 17. června Roberto Cingolani, generální ředitel společnosti Leonardo, uvedl, že jednání mezi společnostmi Airbus Defence and Space, Thales Alenia Space a Leonardem o sloučení jejich kosmických divizí se blíží k rozhodnutí zda ano/ne.

BlackSky

Společnost BlackSky oznámila plány na vývoj nového typu družice pro pozorování Země, která bude určena k zachycení velkých oblastí planety. Nová družice se zaměří na aplikace vyžadující široké geografické pokrytí, včetně mapování v měřítku jednotlivých zemí, monitorování námořní dopravy a vytváření virtuálních replik fyzických lokalit.

Astroscale

Společnost Astroscale 16. června oznámila uzavření britské vládní zakázky v hodnotě přibližně 7 milionů dolarů na nasazení dvojice cubesatů v roce 2027, které budou monitorovat vesmírné počasí a zároveň sledovat další objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).

FCC

Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.

CSES-2

Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.

Look Up

Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.

Články

Vývoj teleskopu pro hledání planetek pokračuje

NASA schválila vývoj teleskopu NEO Surveyor, který by se měl po úspěšném zhodnocení přesunout do další vývojové fáze předběžného designu. Infračervený teleskop má pomoci zlepšit snahy NASA o planetární obranu tím, že rozšíří naše schopnosti objevit a charakterizovat většinu potenciálně nebezpečných planetek a komet, které se dostávají do vzdálenosti méně než 30 milionů mil (48,2 milionu kilometrů) od oběžné dráhy Země a souhrnně se označují zkratkou NEO (Near Earth Object = Blízkozemní objekt). „NEO Surveyor dokáže výrazně zrychlit tempo, jakým NASA dokáže objevovat planetky a komety, které mohou být rizikem pro Zemi. Do deseti let od startu má objevit 90 procent planetek větších než 140 metrů,“ popisuje Mike Kelley, vědec z ředitelství NASA zapojený do projektu. NASA dostala v roce 2005 nařízením Public Law 109-155 za úkol odhalit 90 procent blízkozemních objektů větších než 140 metrů. V roce 2010 měla objeveno 90% objektů větších než 1 kilometr a z celkového počtu blízkozemních objektů s velikostí nad 140 metrů jich momentálně zná 40 %.

Kosmotýdeník 456 (6.6. – 13.6.)

Máme za sebou týden, který byl opět opravdu napěchovaný kosmonautikou! Teď v neděli proto nastal ideální čas si připomenout ty nejzajímavější událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku se bude věnovat nově vyhlášenému výhledu Evropské kosmické agentury, který definuje, na jaká vědecká témata se agentura zaměří v letech 2035 – 2050, a tudíž, na jaké kosmické mise se můžeme těšit. V dalších tématech se budeme věnovat usazení centrálního stupně SLS mezi motory SRB, anebo parádním fotografiím z Marsu od čínského vozítka. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

24 očí pro Roman Space Telescope

Tým expertů z NASA zodpovědný za Teleskop Nancy Grace Roman nedávno certifikoval k letu 24 detektorů, které bude mise potřebovat. Až teleskop v polovině tohoto desetiletí odstartuje, budou tato zařízení převádět svit hvězd na elektrické signály, které budou později dekódovány do snímků s rozlišením téměř 300 megapixelů, které pokryjí velkou část oblohy. Tyto snímky umožní astronomům prozkoumat mnoho různých kosmických objektů a fenoménů. Lidstvo se tak ve svém bádání posune opět o slušný kus blíže k vyřešení mnoha palčivých kosmických otázek.

OBRAZEM: Parádní autoportrét vozítka Zhurong

Že si Čína dává v posledních letech záležet na propagaci svých kosmických projektů, jsme se mohli přesvědčit třeba během mise Chang’e 5, která nám nabídla pohled na dopravu vzorků z Měsíce rovnou z několika kamer. Úctyhodné pokyvování hlavou přinesl také nevídaný nápad odhodit ze sondy Tianwen 1 kameru, která pak vyfotila celou sestavu mířící k Marsu. Nyní nás Čína opět překvapila. Vozítko Zhurong je již na Marsu necelý měsíc a nyní nám ukázalo, že i tenhle malý rover dokáže překvapit. Zhurong totiž na povrch Marsu vysadil malou kameru, která vyfotila nejen vozítko samotné, ale i přistávací plošinu. V tomto článku Vám ale přineseme i další fotky spojené s touto misí. Jako obvykle najdete na konci článku odkazy na obrázky v originálním rozlišení. Tentokrát opravdu vřele doporučuju jejich prohlédnutí – detaily jsou perfektní.

Boom zájmu o Venuši pokračuje – ESA vybrala EnVision

Sonda EnVision se má stát další evropskou oběžnicí kolem Venuše. Jejím úkolem bude poskytnout zevrubný pohled na planetu – od jejího vnitřního jádra až po vysoké vrstvy atmosféry, aby mohli vědci zjistit, proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně. Mise EnVision byla vybrána 10. června Výborem pro vědecký program Evropské kosmické agentury jakožto pátý zástupce střední kategorie vědeckých misí v rámci programu Cosmic Vision. Start je prozatím plánován na začátek příštího desetiletí. „Čeká nás nová éra průzkumu našeho nejbližšího, byť velmi odlišného, souseda,“ říká Günther Hasinger, ředitel vědeckého programu ESA a dodává: „Společně s nově oznámenými americkými misemi k Venuši, vznikne extrémně podrobný vědecký program zaměřený na tajemnou planetu, který bude probíhat i v příští dekádě.“

Malí cestující na velké misi Orionu

První mise nové americké kosmické lodi Orion bude bezpilotní, ale přesto se při ní na cestu kolem Měsíce vydá hned několik malých pasažérů, kteří pomohou vyšlapat cestu svým „lidským kolegům“. Program kosmického biologického výzkumu v rámci NASA vybral už před dvěma lety čtyři výzkumné projekty, které se zaměří na nutriční hodnotu semen, schopnost hub opravovat DNA, adaptaci kvasinek a genetické změny řas. Vědci tak budou moci lépe porozumět tomu, jak biologické systémy ovlivňuje prostředí hlubšího vesmíru, což se bude hodit pro pilotované mise k Měsíci a jednou i k Marsu. Společným bodem všech vybraných výzkumů je studování poškození DNA a ochrana před zářením. To bude extrémně důležité pro mise k Měsíci, kde jsou radiační dávky dvakrát větší než na palubě ISS.

Podívejte na to krásné zakřivení Země a odraz Slunce v oceánu! Takový pohled se nám naskýtá často, protože 71 % povrchu Země je pokryto vodou. Ne náhodou jí říkáme Modrá planeta. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 35

Země se dál točí, každých 24 hodin přichází nový den. Jen několika lidem se může nyní podařit spatřit za 24 hodin takových východů Slunce hned několik. Jde o astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici. Jejich program je nabitý opravami a prací na vědeckých experimentech. Ale najdou si čas i na malou oslavu. Ve volné chvilce mají fantastický výhled na naši planetu Zemi. Jedním z astronautů, který právě vykonává svou druhou půlroční misi na palubě stanice je Thomas Pesquet. Francouzský astronaut, který nám ukazuje nejen chvilky ze života na stanici, ale i nádherné pohlednice z celého světa, který se míhá pod ním.

První fotky Ganymedu od sondy Juno jsou skvělé

Sonda Juno prolétla 7. června kolem největšího měsíce Jupiteru v menší vzdálenosti, než jakákoliv sonda za více než dvě desetiletí – na pouhých 1038 kilometrů. Díky tomu mohla pořídit působivé pohledy na tento ledový svět. Na Zemi byly přijaty (a zveřejněny) první dva snímky z tohoto průletu – první (viz náhledová fotka článku) pochází z kamery JunoCam a druhá z kamery SRU (Stellar Reference Unit), která běžně slouží jako sledovač hvězd. Oba snímky nám ukázaly povrch s mnoha detaily – vidíme krátery, ostře oddělené tmavé a světlé oblasti a dlouhé struktury, které pravděpodobně souvisí s tektonickými poruchami. „Je to největší přiblížení jakékoliv sondy k tomuto obřímu měsíci za jednu generaci,“ říká hlavní vědecký pracovník sondy Juno, Scott Bolton ze Southwest Research Institute San Antoniu a dodává: „Chce si ale dát dost času, než představíme nějaké vědecké výsledky. Do té doby ale můžeme jednoduše obdivovat tento nebeský zázrak.“

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.