Čína vypustila snímkovací družici Gaofen

Kromě v nadpisu zmíněné snímkovací družice letěly ve středu na raketě Dlouhý pochod 2D ještě dvě malé družice jakožto sekundární náklad. Nosič odstartoval v 9:19 našeho času z kosmodromu Ťiou-čchüan v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na severozápadě Číny. Tento start (15:19 místního času) byl 14. čínským pokusem o kosmický let v roce 2020, přičemž dva z nich skončily neúspěchem. To se však aktuální mise netýká. Státní zpravodajská agentura Xinhua uvedla, že dvoustupňový nosič dopravil na oběžnou dráhu snímkovací družici Gaofen 9-03, která se využije „především pro průzkum pevniny, plánování měst, rozhodování o vlastnických právech, navrhování silniční sítě, odhadech úrody, prevenci katastrof a potlačení jejich následků.“

Jak prozkoumat Neptunův měsíc Triton?

Mozaika snímků měsíce Triton ze sondy Voyager 2

Když sonda Voyager 2 prolétla před třemi dekádami kolem Neptunova měsíce Tritonu, planetology čekalo velké překvapení. Voyager 2 byl doposud jedinou sondou, která prolétla kolem Neptunu a tak zanechala spoustu nezodpovězených otázek. Výhledy, které sonda pořídila jsou úchvatné a zachycují tmavé výtrysky ledového materiálu proudící z Tritonova povrchu. Ale proč? Snímky ukazují, že ledová krajina představuje mladý terén, který se průběžně obnovuje čerstvým materiálem. Ale o jaký materiál jde a odkud pochází? Jak může být starodávný měsíc nacházející se 6× dál od Slunce než Jupiter  stále aktivní? Souvisí to nějak s jeho vnitřní stavbou, která je stále dost horká aby poháněla tuto činnost?

OBRAZEM: Sbalený rover Perseverance

Rover Perseverance byl uzavřen do ochranného pouzdra, které se postará, aby se citlivému vozítku nic nestalo během vstupu do atmosféry Marsu. Šestikolové vozítko bylo již dříve v čisté místnosti Kenneddyho střediska spojeno se sestupným modulem. Navzdory omezením kvůli pandemii koronaviru technici připojili sestavu roveru a sestupného modulu k zadnímu aerodynamickému krytu a následně mohl být připojen přeletový modul. V této fázi byly do útrob vozítka instalovány superčisté trubičky pro uložení vzorků určených k dopravě na Zemi. Po jejich instalaci se mohlo přikročit k instalaci tepelného štítu o průměru 4,5 metru, který bude muset při vstupu do atmosféry Marsu odolávat spalujícím teplotám. Rover tak byl definitivně uzavřen ve své ochranné schránce. Náhledový snímek tohoto článku je tedy poslední fotkou vozítka, kdy jej v celé kráse spatřily lidské oči přímo. Na snímku je navíc vidět, že kola už nemají ochranné návleky.

Evropa chystá rover pro dopravu vzorků z Marsu

Evropští inženýři ve spolupráci s kanadskými kolegy pracují na technologiích, které budou nezbytné pro dopravu vzorků z Marsu na Zemi. Vozítko označované jako Sample Fetch Rover se bude muset umět pohybovat autonomně a také musí zvládnout detekovat trubičky se vzorky, které předtím odebere a uloží americké vozítko Perseverance. ESA vybrala pro další krok na této dlouhé cestě vývoje vozítka firmu Airbus. Už od července 2018 probíhají v britském Stevenage práce zaměřené na vytvoření návrhu vozítka a zhodnocení proveditelnosti takového návrhu. Součástí této práce Airbusu je koordinování součinnosti firem z Evropy a Kanady, které vyvíjí potřebné technologie.

Výzkum na ISS – krev, mikrotrubičky a hoření

Dnes se po delší pauze opět podíváme na to, jak trávili den členové Mezinárodní kosmické stanice – konkrétně se zaměříme na úterý 16. června. Jako obvykle se sluší poznamenat, že v textu nejsou zmíněny všechny experimenty, které na ISS probíhají – těch jsou desítky, ba dokonce stovky. Články v tomto seriály netvoří kompletní výčet činností posádky na palubě Mezinárodní kosmické stanice – spíše ukazují pestrost činností, které na posádku čekají a rozličnost vědeckých experimentů, které jsou na ISS k dispozici.

Gateway (červen 2020)

Když jsme loni v létě informovali o výběru společnosti Northrop Grumman pro vývoj obytného a logistického modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost), uvedli jsme, že v souladu s federálními nařízeními o akvizicích má tato firma omezenou pravomoc okamžitě zahájit práce na naléhavých požadavcích souvisejících s HALO, ale že smluvní podmínky budou teprve sjednány. Na tento krok došlo nyní – v tiskové zprávě z 5. června NASA oznámila přidělení kontraktu.

SEOSAT-Ingenio může vyrazit na kosmodrom

Španělská družice pro snímkování Země ve vysokém rozlišení pojmenovaná SEOSAT-Ingenio je momentálně v madridské hale firmy Airbus, ale již brzy se vydá na cestu. Zkoušky a závěrečná technická zhodnocení ukázaly, že je připravena na přesun na evropský kosmodrom v Jižní Americe. Jde o další důležitý krok na cestě ke startu na raketě Vega. Tato družice pomůže lépe sledovat komplexnost jevů na naší planetě, zvláště pak ve vztahu ke globálním změnám. Jak se data z družic snímkujících Zemi používají stále více, roste poptávka po výrazně detailnějších snímcích.

Svět nad planetou (87. díl)

Orbitální stanice Mir

Boj za zachování stanice Mir se v zákulisí odehrával i na začátku roku 1999 s neztenčenou měrou. Na let trojice ve složení Afanasjev, Avdějev a Haigneré však půtky o to, zda má stanice zůstat na orbitě i v následujícím období, neměla valný vliv. Posádka expedice EO-27 se po odletu Padalky a Belly pustila do plnění svého programu. Ten byl z většiny tvořen vědeckými experimenty, zatímco údržbářské a opravárenské práce v něm hrály až druhé housle. Úsilí předchozích expedic, které se snažily stanici dostat do co nejlepší formy, se vyplatily. Mir tak mohl v roce 1999 plnit zejména úlohu platformy pro zkoumání a pozorování všeho druhu. Na sedmadvacátou expedici čekal sedmiměsíční program, který zahrnoval jak zkoumání biologických pochodů v beztížném stavu, tak materiálový výzkum, pozorování zemského povrchu i nebeských těles a v neposlední řadě i technologické experimenty. Život na stanici plynul bez větších vzrušení a krom občasných menších poruch a potíží se dalo říci, že trojice kosmonautů vpadla do rutiny, kterou narušovalo jen máloco. Na začátku dubna však měla být rutina narušena dvěma událostmi. První byla očekávaná a příjemná, druhá naopak neočekávaná a její důsledky byly velmi neblahé…

První přísluní Solar orbiteru

Evropská sonda Solar orbiter prolétla 15. června poprvé takzvaným perihelem, bodem oběžné dráhy, kdy byla nejblíže ke Slunci – 77 milionů kilometrů, což odpovídá polovině vzdálenosti Země od Slunce. V následujícím týdnu inženýři prověří fungování deseti palubních přístrojů včetně šesti „teleskopů“, které vůbec poprvé pořídí detailní snímky Slunce. „Zatím se nám nepovedlo pořídit snímky Slunce z větší blízkosti,“ říká Daniel Müller, hlavní vědecký pracovník této mise a dodává: „Měli jsme podrobnější snímky s vysokým rozlišením, které pořídil začátkem roku čtyřmetrový Daniel K. Inouye Solar Telescope na Havaji, ale to bylo ze Země a přes atmosféru, takže je vidět jen část původního spektra.“

Raketa Vega čeká na misi s českým podpisem

Nejbližší start rakety Vega bude představovat nejen návrat nosiče do služby po loňské nehodě, ale i premiéru pro nový družicový dispenzer SSMS (Small Spacecraft Mission Service). Start z kosmodromu CSG v jihoamerickém Kourou je naplánován na 19. června ve 3:51 SELČ. Při této misi bude najednou na oběžnou dráhu dopraveno 53 družic – půjde tedy o tzv. sdílenou misi vyhrazenou pro malé družice. SSMS je evropskou reakcí na rostoucí poptávku po dostupných možnostech vynesení malých družic. Až doposud museli tito zákazníci firma Arianespace spoléhat na zbytkovou kapacitu nosiče, kdy jejich družice tvořily sekundární náklad. Hledání vhodné mise s požadovaným volným prostorem však nebylo lehké.