Discovery
NASA vybrala raketoplán Discovery, který je v současné době vystaven v Udvar-Hazy Center Národního muzea letectví a kosmonautiky, pro přesun do Houstonu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA vybrala raketoplán Discovery, který je v současné době vystaven v Udvar-Hazy Center Národního muzea letectví a kosmonautiky, pro přesun do Houstonu.
Interlune, startup s plánujicí získávat hélium-3 z Měsíce, bude mít umístěný vědecký přístroj na lunárním roveru společnosti Astrolab.
Společnosti Eoptic Inc. a Starris: Optimax Space Systems oznamují partnerskou dohodu o vývoji komplexních družicových zobrazovacích systémů. První společný systém se zaměří na detekci a sledování hypersonických raket.
NASA formálně ukončila misi Lunar Trailblazer k Měsíci více než pět měsíců poté, co s ní ztratila kontakt. Družice Lunar Trailblazer měla obíhat Měsíc a mapovat koncentrace a formy vody.
Společnost Skyrora se stala první britskou společností, která získala licenci k vypouštění raket od britského Úřadu pro civilní letectví (CAA). Licence CAA umožňuje až 16 startů z kosmodromu SaxaVord při použití rakety Skylark L.
Startup Albedo, který se zabývá pozorováním Země, získal kontrakt od Národního průzkumného úřadu (National Reconnaissance Office) Stage 2, což zpravodajské agentuře umožnilo začít nakupovat snímky.
Několik senátorů požaduje od NASA podrobnosti ohledně tvrzení, že agentura zadržuje finanční prostředky již vyčleněné na aktuální fiskální rok a plánuje zavést navrhované škrty v příštím fiskálním roce.
Články
Páté pokračování naší malé série vám ukáže opět zcela netradiční CubeSat, který se pokusí o velkolepé prolomení limitů současných malých družic. Samozřejmě se jedná o jeden z deseti CubeSatů, které se svezou s misí Artemis I, která jako vůbec první letová zkouška superrakety SLS pošle na cestu k Měsíci nejen loď Orion, ale také deset CubeSatů s velmi rozličnými misemi. Dnes se podíváme na japonský CubeSat Omotenashi, který má i přes své malé rozměry provést přistání na Měsíci! Ostatně, Omotenashi má svůj cíl popsaný přímo ve svém jménu – Outstanding MOon exploration TEchnologies demonstrated by Nano Semi-Hard Impactor.
Současná situace na Ukrajině se bohužel týká i vesmírné spolupráce v kosmu. Bude se jí věnovat první reportáž Vesmírných výzev. Dále uvidíte kalibraci teleskopu Jamese Webba, starty zásobovacích lodí k ISS, konkrétně Progress MS-19 a Cygnus NG-17, ruský výstup do volného prostoru. Z nepilotované kosmonautiky vás čekají starty misí CSG-2, NROL-87 a trojlístku Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Na Floridě začala stavba výrobního areálu a startovní rampy v komplexu LC-39A pro duo Superheavy a Starship. Po rampě v komplexu LC-39A by mohla následovat stavba rampy v komplexu LC-49 v Kennedyho vesmírném středisku, to je zatím ale vzdálená budoucnost. Kennedyho vesmírné středisko se pravděpodobně v následujících letech stane hlavní základnou pro starty Superheavy Starship, která bude doplněna o Starbase na východě Texasu a o vysloužilé ropné plošiny Phobos a Deimos, které SpaceX právě přestavuje, ale podle Elona Muska aktuálně nejsou prioritou. Nyní je na Floridě asi nejvíce sledovaná lokalita co se programu Superheavy Starship týče, ulice pojmenovaná Roberts Road s velkou vyklizenou oblastí pro vybudování výrobního areálu, který by měl být podobný tomu v Texasu.
První březnový den nám zakončí raketa Atlas V ve své verzi 541 a vynese meteorologickou družici GOES-T, jejímž cílem je zlepšit kvalitu a rychlost předpovědi počasí. Data ze systému GOES poskytují přesnou předpověď počasí v reálném čase. Družice GOES-T je založena na platformě A2100A a stavbu zajistila firma Lockheed Martin. Družice má plánovanou životnost 15 let a měla by být umístěna na geosynchronní oběžné dráze. Vynesení zajistí raketa Atlas V ve verzi 541, což je jedna z nejsilnějších verzí Altasu V. Varianta 541 si při aktuální misi připíše své již sedmé použití. Premiéru si odbyla 26. listopadu roku 2011, když vynášela marsovské vozítko Curiosity. Atlas V v této verzi vynášel také rover Perseverance nebo tři utajené mise pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. Číslo 5 značí průměr aerodynamického krytu v metrech, číslo 4 počet urychlovacích stupňů na tuhé pohonné látky a číslo 1 počet motorů na druhém stupni Centaur.
Technické muzeum v Brně zahájilo 25. ledna letošního roku výstavu s názvem „Pozvali nás všechny do vesmíru“, která má připomenout jedinečnou sbírku autogramů 572 z 579 lidí, kteří se dostali na oběžnou dráhu. Takto kompletní sbírky bychom na celém světě spočítali na prstech jedné ruky a ještě bychom nepotřebovali všechny prsty. Sbírka, kterou v průběhu let vytvořil Tomáš Přibyl, byla dokonce zapsána do České knihy rekordů jako „největší sbírka podpisů kosmonautů“. Na své si přijdou nováčci (pro které jsou připraveny infopanely se základními informacemi), tak i pokročilí – zvlášť když budou mít to štěstí a sám majitel sbírky jim poskytne osobní výklad. Ke každému podpisu by se totiž dala najít zajímavá historka. Původně měla výstava skončit 27. února, ale organizátoři se rozhodli, že ji prodlouží do 13. března.
Profese kosmonauta zahrnuje velmi mnoho aspektů, jež vyžadují prvotřídní znalosti a schopnosti. Schopnost odolávat přetížení při startu a při přistání, rozhodovat se v extrémních podmínkách a časové tísni, obsluhovat aparatury, jež nejenže mají astronomickou pomyslnou cenovku, ale také mohou být jedinými svého druhu na světě, chápat zásady pro běžné smrtelníky arkánních věd, jako je například nebeská mechanika – to vše činí povolání kosmonauta velmi náročným, současně však nesmírně zajímavým. Ovšem kosmonaut musí ovládat i některé „pozemské“ dovednosti, jež by u něj běžná populace nečekala. Proč by se například kosmonautům mohly hodit návyky pro přežití v poušti? Proč by měli umět postavit improvizovaný přístřešek a umět se zahřát na sněhu? A proč by měli zvládat základy lezeckých technik? Vskutku, pro člověka nepolíbeného kosmonautikou se to může zdát jako zbytečnost. Vždyť od startovní rampy až po opuštění kabiny po přistání jsou kosmonauti v chráněném prostředí, kde se tyto dovednosti uplatní jen stěží. Problém je však v tom, že jejich kabina nemusí přistát tam, kde ji zrovna očekávají záchranné jednotky. Pokud například na orbitální
The Owl´s Night Continues. To je název mise, která odstartuje dnes 28. února ve 21:35 z poloostrova Māhia na Novém Zélandu. To nám prozrazuje, že start má na starosti firma RocketLab a její raketa Electron, která se vůbec poprvé vydá do kosmu z nově vybudované rampy LC-1B. Při tomto startu bude na oběžnou dráhu vynesena družice StriX-β od japonské společnosti Synspective Inc. Tato družice bude součástí konstelace, která se bude skládat ze 30 družic vybavených radarem se syntetickou aperturou (SAR). Ty budou mít za úkol snímkovaní Země se schopností rozlišit milimetrové změny na zemském povrchu a to bez ohledu, jaké je na právě mapovaném místě počasí. V momentě, kdy bude celá konstelace družic uvedena do provozu, se budou jejich data využívat například k plánování rozvoje měst a jejich pozorování, nebo také k plánování akcí a logistiky například při přírodních katastrofách. Původně tuto družici měla vynést raketa Sojuz, ale poté co se změnil její harmonogram, podepsala společnost Synspective Inc. s firmou RocketLab smlouvu na dva starty právě s tímto typem družice. I když je
Dnes naposledy vychází série otázek a odpovědí ohledně Teleskopu Jamese Webba. Pokusili jsme se v sedmi dílech vybrat nejčastěji pokládané otázky a informace okolo tohoto neuvěřitelného projektu. Samotný teleskop lze s přehledem považovat za technický zázrak moderní doby. Složitá mechanika rozložení, precizní řízení na dálku, špičková technika. To vše svědčí o mimořádnosti této mise. V sedmé, a poslední dávce odpovědí se mimo jiné dozvíte jak se veřejnost bude dozvídat o nových objevech, a kde najde snímky? Dále bude věnován prostor k vysvětlení některých použitých vědeckých pojmů. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste projít předešlé části zda tam třeba už není, a pokud ne, klidně svou otázku položte v komentářích pod článkem.
Soukromá firma Rocket Lab, která má aktuálně v provozu rakety Electron, vybudovala na svém kosmodromu, který se nachází na Novém Zélandu novou, rampu. Ta dostala označení LC-1B a nachází se 117 metrů severozápadně od té stávající a první start by z této rampy mohl proběhnout už v pondělí 28. února. Rocket Lab oznámila, že díky nové rampě budou schopni zdvojnásobit počet startů a dosáhnout tak maximální flexibility. Rampa LC-1B má vlastní skladovací nádrže na speciálně upravený letecký petrolej a kapalný kyslík. Obě rampy jsou na sobě zcela nezávislé, ale sdílejí jeden hangár, ve kterém probíhá příprava rakety na start a také čistou místnost, kde se na start připravují družice. Zakladatel společnosti Peter Beck řekl, že díky těmto dvou rampám by mohla raketa Electron startovat dvakrát během jednoho dne. „Naším cílem zde není odstartovat během několika hodin, ale určitě během jednoho dne nebo tak nějak, nebyl by to vůbec žádný problém. Ale to je opravdu otázka počtu zakázek a rychlosti, jakou zvládneme vyrábět nové rakety, nikoliv problém infrastruktury.“ řekl Beck.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden se toho v kosmonautice stalo celkem hodně. Pojďme si proto v pravidelném týdenním přehledu připomenout, co vše se dělo. Jako hlavní téma si
Máme za sebou týden bohatý na starty, ale také některé odklady. Kosmotýdeník se v hlavním tématu proto bude věnovat důvodům odkladu rakety Falcon 9, která měla
Máme za sebou další týden a je ideální čas si zrekapitulovat kosmonautické dění. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na testování a instalaci solárních panelů připravované
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do
Další týden je za námi a kosmonautika opět připravila dávku zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním Kosmotýdeníku. Jako hlavní téma tentokrát poslouží oznámená spolupráce firmy
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
