SMILE
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.
Společnost Intuitive Machines se dohodla na koupi společnosti, která provozuje pozemní komunikační stanice ve Spojených státech a Velké Británii, aby pomohla s vybudováním lunární komunikační sítě.
Výbor pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů 13. května předložil návrh zákona o výdajích, který zamítá mnoho škrtů pro NASA navržených administrativou. Udržuje tak rozpočet NASA na stejné úrovni.
Společnost Varda Space Industries podepsala svou první významnou dohodu s farmaceutickou společností o vývoji vylepšených léků v prostředí mikrogravitace.
Společnost Northrop Grumman adaptuje technologie vyvinuté pro vesmírný dalekohled Jamese Webba do menšího navigačního systému zaměřeného na středně velké družice.
Náš eshop
Články
Včera večer jste mohli na našem webu číst článek o chystaném startu rakety Falcon 9 s čtyřiceti družicemi konstelace OneWeb. SpaceX se ale rozhodla kvůli dodatečným kontrolám rakety start odložit o dvacet čtyři hodin. Díky tomuto odkladu tak vznikla situace, kdy nás čekají dva starty Falconu 9 během pětatřiceti minut. Jako první poletí Falcon 9 s družicemi Starlink a následovat bude odložená mise s OneWeby, o které si můžete více přečíst zde. Nyní se ale pojďme podívat na misi Starlink 2-4. Poletí na ní nový první stupeň B1075. Ten se pokusí o přistání na mořské plošině OCISLY, která bude čekat přibližně 662 kilometrů od místa startu. Starlinky při této misi budou vyneseny na nízkou oběžnou dráhu s počáteční výškou 213 × 333 kilometrů a sklonem 70° vůči rovníku. Při této misi ještě nebudou na oběžnou dráhu vyneseny družice druhé generace, ale stále jeden a půl té generace. Vzhledem k tomu, že byl start s OneWeby odložen a mezi starty je pouze pětatřicet minut, tak pokud se uskuteční první start podle plánu, spojíme naše vysílání
Na Zemi jsme začali počítat rok 2023 a Ingenuity jej na Marsu přivítala 38. přeletem do letiště označeného písmenem Z. Perseverance ve stejné době popojížděla po ploché lokalitě Three Forks pod úpatím dávné říční delty. Právě zde odkládala část nasbíraných vzorků hornin i vzorek atmosféry, aby v případě obtíží nebo selhání roveru bylo co dovézt zpátky na Zemi, až se pro vzorky vydá návratová mise na Zemi. V našem seriálu se jednou za čas vracíme za událostmi, které se na Marsu v kráteru Jezero staly. Naposledy jsme skončili v situaci, kdy Perseverance nalezla dosud nejzajímavější vzorky s organickými sloučeninami. Pojďme si shrnout, co se od té doby stalo.
Zítra brzy ráno by měl z floridské rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 se 40 družicemi konstelace OneWeb. Ta má za úkol poskytovat celosvětově dostupné připojení k internetu. Společnost OneWeb tak buduje konkurenci Starlinku od SpaceX, ale i přesto SpaceX pro OneWeb družice vynese. Ale narozdíl od Starlinku bude konstelace OneWebu čítat v uvozovkách jen z 650 družic, narozdíl od Starlinku, kde se počítá s tisícovkami družic. Družice OneWeb jsou vynášeny na polární oběžnou dráhu se sklonem 86,4° vůči rovníku a výškou 1 200 kilometrů. OneWeby dříve vynášely rakety Sojuz, ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu byly starty Sojuzů s družicemi OneWeb zastaveny a společnost tak musela rychle reagovat, aby zajistila přesun svých družic na jiné nosiče. První stupeň vybraný pro tuto misi je téměř nový B1076, který poletí podruhé a o přistání se pokusí na pevninské ploše LZ-1.
První týden roku 2023 se pomalu stává minulostí a pro vás je připraven pravidelný týdenní přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na nejzajímavější fotky z výzkumů, které probíhaly na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně popisů toho, co na fotografiích astronauti provádí. V dalších tématech se podíváme na Mars, kde proběhl další let vrtulníčku Ingenuity a můžete se těšit i na zajímavé video, které zachycuje celou cestu prvního stupně Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poté, co se podařilo otestovat a také za letu prověřit raketové motory RD-171 si mohli technici oddechnout, ale pořád před sebou měli testy motorů RD-170, které byly určeny pro sovětskou těžkou nosnou raketu Energija. V dnešním díle si dovolíme na chvilku odbočit od tématu motorů RD-170 a zaměříme se na související vývoj rakety Energija, konkrétně na testy jejího centrálního stupně s kyslíko-vodíkovými raketovými motory RD-0120. Ani tento program se totiž nevyhnul komplikacím a velmi razantním změnám plánů.
Kromě známé sítě Deep Space Network (DSN) pro komunikaci se vzdálenými sondami provozuje agentura NASA i méně známou síť Near Space Network (NSN), přes kterou posílají svá data družice nacházející se blíže Zemi. Právě přes její antény putují údaje, které pomáhají vědcům provádět výzkumy a přicházet na často přelomové objevy. Nyní byly do této sítě integrovány celkem čtyři nové antény, které budou moci ještě lépe podporovat vědecké mise. V prosinci 2022 se do stavu ONLINE přepnuly pozemní stanice u aljašského města Fairbanks, na Wallops Island ve Virginii, u chilského Punta Arenas a na norských Špicberkách. Tyto nové antény budou kosmickým misím poskytovat komunikační kapacity v pásmech S-, X- a Ka-. Důvodem vzniku těchto antén byla snaha podpořit mise, které sbírají ohromná množství dat. Když vědci chtějí zlepšovat schopnosti vědeckých přístrojů, musí NASA také pokračovat ve vylepšování komunikačních systémů, které přenáší data z kosmických sond a družic.
Astronomové mají díky kosmickým observatořím vynikající přehled o velice zajímavých dějích v okolí černých děr. Jedním z nich je i koróna v jejich okolí, která dokáže náhle zmizet a zase se objevit. Za jejím zmizením může stát například příliš blízký průlet hvězdy kolem černé díry. Ta hvězdu slapovými silami roztrhá a padající hmota vyčistí okolí horizontu události, čímž zmizí právě zmiňovaná koróna. Pak se černé díře podaří přitáhnout si novou hmotu z akrečního disku v okolí a koróna se opět objeví. Tento jev nyní astronomové pozorovali u jedné z relativně blízkých galaxií pomocí několika přístrojů v kosmu, jako je rentgenová observatoř NuSTAR, detektor NICER na ISS nebo observatoř Neil Gehrels Swift.
Na titulním snímku tohoto článku vidíte fotografii antény, přes kterou budou proudit první podrobné snímky planetky Dimorphos pořízené poté, co její oběžnou dráhu pozměnila plánovaná kolize s americkou sondou DART. Vysokozisková anténa evropské sondy Hera o průměru 1,13 metru si prošla týden trvající testovací kampaní na Compact Antenna Test Range (CATR), což je součást technologického střediska ESTEC v Nizozemí. Kovové stěny testovací komory odcloní zvenčí přicházející rádiové signály, zatímco pěnové hroty na stěnách pohlcují rádiové signály vysílané sondou a zabraňují tak jejich odrazům, čímž napodobují pustou prázdnotu kosmického prostoru. Každý jednotlivý test trval více než deset hodin, pak se anténa pootočila a měření mohla pokračovat – výsledkem je 360° model tvaru šíření signálu.
NASA ve jménu Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) uzavřela se společnosti Northrop Grumman z kalifornského města Azusa dodatek smlouvy na přepracování vývojové jednotky mikrovlnného přístroje ATMS (Advanced Technology Microwave Sounder). Změna smlouvy se týká úpravy fixního poplatku o 13 261 772 USD, což zvýší celkovou hodnotu smlouvy na 579 770 626 USD. Hlavním úkolem tohoto přepracování je, aby se z vývojové jednotky přístroje ATMS pro družice JPSS stal letuschopný vědecký přístroj pro projekt QuickSounder. Ten má podpořit novou architekturu družicových systémů agentury NOAA pro budoucí program družic na nízké oběžné dráze. Projekt QuickSounder rozvíjí agentura NOAA s cílem snížit celkovou úroveň rizika. Agentura díky němu chce vyhodnotit možnosti zjednodušených akvizičních procesů a také užitečnost komerčních malých družic, startovních služeb, samotného provozu misí, ale i posílání dat v družicové síti příští generace meteorologických družic na LEO. Samotný přístroj ATMS je pasivní detektor mikrovln poskytující vysoké prostorové rozlišení údajů o teplotě a vlhkosti atmosféry za všech podmínek, tedy i při zatažené obloze. Meteorologové z americké Národní služby pro počasí NWS tato data používají ve svých počítačových
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
