Boeing
Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů.
Kanadská společnost NordSpace si zajistila včasné financování od kanadské vlády pro vývoj družice na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), čímž dále rozšiřuje své úsilí o budování suverénních vesmírných kapacit.
Společnost Northrop Grumman 21. dubna oznámila, že v prvním fiskálním čtvrtletí zaznamenala ztrátu 71 milionů dolarů související s anomálií boosteru na tuhé palivo rakety Vulcan.
Americké vesmírné síly zřizují specializovanou kancelář pro akvizice zaměřenou na cislunární prostor, oblast mezi Zemí a Měsícem, a začínají formálněji posuzovat požadavky nad rámec tradiční oběžné dráhy Země.
Pentagon 20. dubna oznámil, že formálně ukončil provoz systému operačního řízení nové generace (OCX), čímž ukončil 15leté úsilí o modernizaci pozemního systému, který provozuje družice globálního pozičního systému americké armády.
Nové skafandry pro lunární mise Artemis a Mezinárodní vesmírnou stanici nemusí být hotové dříve než po konci dekády, varuje zpráva generálního inspektora NASA.
Společnost All Points Logistics podepsala dohodu s Kennedyho vesmírným střediskem NASA o výstavbě zařízení pro zpracování užitečného zatížení na pozemku střediska.
Náš eshop
Články
Proč je v našem vesmíru naprostá dominance hmoty a antihmota se zde vyskytuje jen výjimečně? Fyzikální zákony jsou přitom velmi často symetrické a invariantní vůči různým změnám. Není důvod předpokládat, že by tomu u antihmoty mělo být jinak. Samozřejmě, kdyby hmota nepřevládla, neexistovali bychom a nemohli bychom se na toto ptát. To je ale argument antropickým principem a ten obvykle moc relevantní není. Existuje však nějaký fyzikální důvod proč v našem vesmíru převládá hmota nad antihmotou? Na to se podíváme v dnešním článku.
Tempo, s jakým nám kosmonautika přináší stále další a další novinky, neklesá a tak se nemůžeme divit, že nám čas utíká tak rychle. Ke svému konci se chýlí nejen léto, ale máme tu i konec srpna. Jelikož máme dnes poslední pátek v měsíci, znamená to, že je nejvyšší čas na 56. díl našeho živě vysílaného pořadu Pokec s kosmonautixem. Také dnes začínáme tradičně v osm hodin večer a během přibližně dvouhodinového vysílání budeme odpovídat na Vaše dotazy, které napíšete do YouTube chatu. Pokud tedy máte čas a chuť, jste srdečně zváni na naše přátelské povídání v pohodové atmosféře o kosmonautických tématech, která vás zajímají.
Poslední pátek letošních prázdnin je tu a to znamená jediné. Vychází poslední díl tradiční série TOP5 tohoto roku. Mám tu čest ho pro letošek uzavřít a řekl jsem si, že po řadě složitějších témat zvolím trochu odlehčenější formu. Podíváme se totiž na pětici fotografií z kosmonautiky, o kterých si mnozí myslí, že jsou pravé. Staly se tzv. virální. V mnoha případech dokonce natolik zlidověly, že se používají k propagaci a málokdo se vůbec pozastaví nad tím, že nejsou tak úplně pravé. U úvodního snímku k článku je to snad nad všechnu pochybnost, že se jedná o podvrh, ale některé fotomontáže a úpravy se skutečně povedly a není divu, že matou do dnešních dnů. Tím končí již devátá sezona této řady článků, ale nebojte se, přibližně za 10 měsíců se tento formát vrátí s jubilejní desátou řadou. Poděkování patří všem čtenářům, kteří udržují tento formát stále při životě a všem kolegům z redakce, kteří se podílejí na jeho vzniku.
Snad již zítra, tedy v pátek 25. srpna, bychom se mohli dočkat další pilotované mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Konkrétně k ní zamíří kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která na ISS dopraví čtyři členy posádky. První členkou je velitelka Jasmin Moghbeli, podplukovnice americké námořní pěchoty. Druhým členem posádky je pilot, člen oddílu astronautů Evropské kosmické agentury, Andreas Mogensen. Třetím členem posádky a zároveň prvním letovým specialistou je japonský astronaut Satoši Furukawa, který je již dvacet čtyři let členem oddílu astronautů Japonské vesmírné agentury, zvaná jako JAXA. Posledním členem posádky a zároveň druhým letovým specialistou je ruský kosmonaut Konstantin Borisov, který se stane teprve třetím ruským kosmonautem, jenž poletí v lodi Crew Dragon. Pro tuto misi byla vybrána kabina s označením C210, která nese jméno Endurance a vydá se na svou třetí misi. Co se týče prvního stupně, tak ten poletí poprvé a o přistání se pokusí na pevninské ploše LZ-1. Ovšem ještě před startem mise Crew-7 nás v 05:49 čeká připojení kosmické lodi Progress MS-24 k modulu Zvezda na Mezinárodní vesmírné stanici.
Roku 1963 vzlétl první stroj z rodiny ASSET a začal tak další fázi výzkumu návratu tzv. lifting bodies do atmosféry. Lifting bodies byla kategorie strojů, která velmi zajímala USAF. Kategorie, která není ani dnes mrtvým tématem v kosmonautice. Rok 1963 přinesl kromě letů ASSET i zrušení většího programu X-20 Dyna Soar, o kterém jsme tu již mnohokrát mluvili. Do popředí se dostal ASSET a dalo by se říct, že v tomto případě šlo o jakési neplánované vítězství Davida nad Goliášem. X-20 byl přece jen mohutnější program oproti ASSET a to i co do velikosti obou strojů. Byl to však ASSET, který měl přinést odpovědi na všechny otázky okolo aeroelasticity a aerotermodynamiky návratového okřídleného tělesa. Ze všech strojů ASSET se do muzea dostal jediný exemplář, který dnes můžeme vidět v muzeu US Air Force v Daytoně, ve státě Ohio. Společně s ASSET jsou v muzeu i stroje, které následovaly odkazu ASSET, ale už s jinými výzkumnými úkoly.
Indická kosmická mise Chandrayaan-3 dokázala dnes ve 14:32 SELČ dosednout na povrch Měsíce – konkrétně u kráteru Manzinus U. Indie se tak stala teprve čtvrtým státem světa, který to po Sovětském svazu, Spojených státech a Číně dokázal. Přistání landeru Vikram navíc proběhlo do oblasti, kterou můžeme označit jako širší okolí jižního pólu Měsíce. Tato lokalita zatím byla studována pouze z oběžné dráhy, ale v dalších letech se sem chystá hned několik výprav – robotických i pilotovaných. Indická mise tedy může během 14 pozemských dnů přinést cenné informace o podmínkách, které zde panují. Lander přistál bezpečně i přesto, že musel na poslední chvíli provést úhybný manévr, aby dosedl do bezpečnějšího místa. Následná komunikace amerických i evropských antén s landrem potvrdila, že stroj funguje a na Zemi dorazily i první snímky.
Dokončení americké sondy Lunar Trailblazer se blíží, jelikož nedávno byl na tento malý stroj nainstalován i druhý (a poslední) špičkový vědecký přístroj. Přístroj LTM (Lunar Thermal Mapper) postavený na anglické University of Oxford ve spolupráci s britskou kosmickou agenturou se připojil k přístroji HVM3 (High-resolution Volatiles and Minerals Moon Mapper), který byl na sondu připojen vloni. Společně mají tyto přístroje umožnit vědcům určit množství, oblast a formu vody na Měsíci. Sonda Lunar Trailblazer, která váží jen okolo 200 kilogramů je produktem slavné kalifornské Jet Propulsion Laboratory a i s plně vyklopenými fotovoltaickými panely bude měřit jen 3,5 metru. Sonda bude data z přístroje LTM využívat ke sběru informací o teplotě, které prozradí teplotní vlastnosti povrchu Měsíce, ale i složení křemíkových hornin a regolitu. Snímkovací spektrometr HVM3 postavený již zmíněnou JPL, bude detekovat a mapovat formu, množství a lokality vody ve stejných oblastech, které si bude prohlížet LTM.
Zatím se zdá, že by 23. srpen mohl přát všem fanouškům kosmonautiky. V relativně krátkém sledu nás totiž budou čekat hned tři zajímavé události. Dvě z nich jsou dokonce tak blízko, že pokud současný harmonogram zůstane zachován, spojíme je do jednoho přenosu. Na Floridě se ke svému startu ve 2:47 SELČ chystá Falcon 9, který v rámci mise Starlink 6-11 vynese družice 2. generace mini. Hned ve 3:08 by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz 2.1a s nákladní lodí Progress MS-24, která poveze zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici. Při vší úctě k oběma jmenovaným přenosům nás to hlavní čeká ve 14:34 SELČ, kdy se Indie pokusí o lunární přistání své sondy Chandrayaan-3. Všechny tyto události pro Vás odkomentujeme v rámci našich přenosů.
Když minulý rok v listopadu odstartovala raketa SLS na svůj premiérový let, nevynesla jen loď Orion s Evropským servisním modulem k Měsíci. Druhý stupeň ICPS nesl hned deset CubeSatů, které měly rozličné a velmi zajímavé úkoly. Jejich misím jsme se ostatně věnovali v samostatném seriálu. Vypouštění malých průzkumníků na dráhy k Měsíci a do hlubokého vesmíru je velká příležitost pro vědu. Jak to bude s dalšími misemi? Od Artemis IV by navíc měl nastoupit nový silnější druhý stupeň EUS a ten nabízí nové možnosti. Ve světě CubeSatů se od plánování první mise Artemis také mnohé změnilo a tím, jak jsou CubeSaty stále složitější, je potřeba myslet i na jejich vývoj. NASA proto pracuje na nových větších adaptérech, které by mohly být používány právě na vylepšených horních stupních EUS. Jak budou vypadat? A poletí CubeSaty na nejbližších misích Artemis? A jak vlastně dopadly CubeSaty vypuštěné v rámci Artemis I? Pojďme se na to podívat.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi.
Zakončení mise Artemis II. To byla hlavní událost, která provázela právě končící týden. V sobotu v 02:07 SELČ úspěšně přistála posádka výpravy, která obletěla Měsíc. My si
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru,
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
