DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
Náš eshop
Články

Servisní modul se postará o doručení nového amerického kosmického teleskopu na plánovanou dráhu a také mu tam umožní fungovat. Tato platforma nyní po několika letech úspěšně dokončila fázi stavby, instalací a zkoušek. Nyní, když je modul sestaven, čeká na inženýry další velký úkol. Začnou totiž pracovat na integraci dalších důležitých částí teleskopu – včetně vědeckých přístrojů a samotného dalekohledu.

Kosmická loď Sojuz MS-25 se zítra vrátí na Zemi. Přiveze s sebou Olega Kononěnka, Nikolaje Čuba a Tracy Caldwell-Dyson. Zatímco Američanka se na zemi vrátí po zhruba půl roce stráveném na orbitálním komplexu, její ruští kolegové se na Zemi vrátí po více než roce. Po dosednutí do Kazachstánu bude posádka vrtulníkem přepravena do města Karaganda, kde se jejich cesty rozdělí. Kononěnko a Čub se vydají do Hvězdného městečka, Caldwell-Dyson zamíří do Houstonu. Uzavření průlezů a odpojení kosmické lodi od modulu Pričal bude vysílat NASA na svém webu v sekci NASA+, samotné přistání pak bude k dispozici i na YouTube kanále. V tomto článku najdete jak plánovanou časovou osu celého návratu, tak i přehrávač přímého přenosu z přistání.

Týden se s týdnem sešel a nastává ta pravá chvíle na další pravidelný souhrn těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se udály během posledních sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal družici Arctic Weather Satellite, která při svém experimentálním zaváděcím pozorování poskytovala data o nepříjemné bouři Boris, která i do České republiky přinesla ničivé povodně. V dalších tématech se můžete těšit na oznámení ohledně indické mise k Venuši, přípravu na první pilotovaný start z rampy SLC-40 či přípravu druhého letu rakety Vulcan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub dorazili na Mezinárodní kosmickou stanici vloni 15. září a nyní, po více než roce, je čeká návrat na Zemi. Ještě předtím si ale připsali nový rekord Mezinárodní kosmické stanice. „20. září 2024 v 15:06:51 SELČ překonali dosavadní rekord v délce nepřetržitého pobytu na Mezinárodní kosmické stanici ISS,“ upozorňuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodává: „Ten činil 370 dní, 21 hodin, 22 minut a 16 sekund. Na Zemi se mají vrátit 23. září a tak hodnota rekordu naroste.“

Již více než dva roky získáváme díky novému vesmírnému dalekohledu Jamese Webba poznatky z celé řady oblastí fyziky a astronomie. Jednou z nich je i vývoj raného vesmíru a moderní kosmologie. Když začaly chodit data týkající se galaxií, které existovaly ve velmi mladém vesmíru, zdálo se, že jsou se standardní kosmologií v poměrně zásadním nesouladu. Internetoví hrdinové, kteří mají potřebu se vším, co tvrdí soudobá věda v popisu práce zásadně nesouhlasit, ale i lidé, kteří si myslí, že jsou chytřejší, než stovky studovaných kosmologů už měli vytažené šampaňské a chystali se slavit. Jenže to bylo velmi předčasné. Novější data totiž koncept o tom, že bude nutné předělávat celou kosmologii zpochybnila a nejnovější údaje už hovoří celkem jasně. I data z JWST jsou se standardní kosmologií zcela v souladu, jak ve svém článku, jehož volný překlad právě čtete uvádí americký astrofyzik a kosmolog Ethan Siegel.

Evropská kosmická agentura dokončila rozbor dat nasbíraných při prvním letu nové rakety Ariane 6. Hloubková analýza potvrdila excelentní chování nosné rakety s velmi malým množstvím odchylek od předstartovních plánů. Během fáze demonstrace technologických možností však bylo zaznamenáno několik případů nečekaného chování celého systému. I jejich analýza už byla dokončena. Tou nejdůležitější zprávou je, že premiéra Ariane 6 je celkově hodnocena jako úspěšná a příprava druhého startu této rakety není nijak ovlivněna. Vyšetřování se zaměřilo třeba na analýzu, proč na začátku dlouhé přeletové fáze při premiérové misi Ariane 6 nedošlo k opakovanému naběhnutí pomocné jednotky APU (Auxiliary Propulsion Unit) na horním stupni, jak bylo očekáváno. Analýza ukázala, že jedno měření teploty zaznamenalo hodnotu, která překročila před startem definované limity. V důsledku toho letový software správně zareagoval a spustil vypínací sekvenci. Horní stupeň tak do přeletové fáze vstoupil bez fungující jednotky APU, čímž zhoršil průběh demonstrační fáze. V důsledku toho řídící letový software nevydal pokyn pro zahájení třetí zážehové sekvence raketového motoru Vinci. Horní stupeň následně prošel plánovanou

Návrat na Měsíc a expanze na Mars vystavuje kosmonauty dlouhodobému vlivu kosmického záření. Americká organizace NASA a evropská ESA tak potřebují základnu pro studium biologických účinků tohoto záření. Jsou k tomu potřeba urychlovače relativistických těžkých iontů. A takové jsou v laboratoří BNL a GSI Darmstadt. Podívejme se na možnosti takových výzkumů klíčových pro ochranu cestovatelů k Měsíci a Marsu.

Dnes v 1:03 našeho času provedla SpaceX důležitý test, který je potřebný pro šestý integrovaný let SuperHeavy a Starship. Ano, šestý, čtete správně. Pátý integrovaný let sice ještě neproběhl, ale SpaceX už testuje Starship 31, která má vyrazit na šestý testovací let společně s raketou SuperHeavy. Elon Musk využil statického zážehu šesti raketových motorů Raptor k popíchnutí Federálního leteckého úřadu. Na sociální síti X napsal, že hardware pro pátý let je již postavený a připravený k letu. Dodal, že hardware pro šestý let bude otestován ještě dříve, než FAA udělí souhlas ke startu páté mise.

Planeta Mars se může od Země vzdálit až na 400 milionů kilometrů. Aby se cesty na Rudou planetu staly pro vědu a výzkum dostupnějšími a častějšími, navrhli evropští inženýři koncept mise, který počítá se znovupoužitelným tahačem pro meziplanetární dopravu. Tento marsovský meziorbitální tahač by mohl otevřít cestu k Marsu pro nízkonákladové mise od širší komunity. Celý projekt dostal název LightShip a aby jej inženýři lépe zpropagovali mezi veřejností, připravili si sedm základních otázek o projektu, na které pak odpověděli. V našem článku najdete tento text přeložený do češtiny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na

Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat

Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na

V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná

Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,

Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.