Near Space Network
NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.
Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.
Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.
U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.
Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.
Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.
Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.
Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .
Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Březen byl pro tým pracující na základně Starbase neskutečně nabitý a jinak tomu nebude ani v dubnu a květnu. I když tentokrát další díl seriálu přichází dříve, než je zvykem, troufnu si již teď tvrdit, že se bude jednat o ten nejdelší, který jsem napsal. Na probrání toho máme totiž opravdu spoustu. Od třetího integrovaného letového testu, přes přípravu prototypů Starship S29 a Super Heavy B11 až po úplně novou Muskovu prezentaci o novinkách v programu Super Heavy Starship. Začněme ale bezesporu tou největší událostí března, tedy startem Super Heavy B10 se Starship S28.
Týden se s týdnem sešel a je proto ideální čas na další tradiční – již šesti stý šestý – přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se staly během posledních sedmi dní. A tentokrát budeme slavit! A to rovnou český úspěch. Tým středoškoláků uspěl v mezinárodní prestižní soutěži Conrad Challenge a přivezl si dvě ze tří cen! Krom toho se podíváme na parádní snímek vyhořelého druhého stupně japonské rakety, který je na oběžné dráze už od roku 2009. Vyfotila jej inspekční družice ADRAS-J. zajímat nás bude i další rekord rakety Falcon 9 a nezapomeneme ani na start čínské pilotované mise ShenZhou-18. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
I v dalším týdnu se toho v kosmonautice dělo docela dost. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky se můžete těšit hned na několik témat. Kosmotýdeník se v hlavním tématu věnuje novinkám ohledně výzkumu vulkanického měsíce Io a planety Jupiter. Zejména morfologie na zmíněném měsíci je ještě exotičtější, než se zdálo. Nové vědecké poznatky byly prezentovány ve Vídni přímo od týmu americké sondy Juno. V dalších tématech si například aktualizujeme stav počtu startů raket Falcon 9 v letošním roce, podíváme se na plány na přetlakové lunární vozidlo, které budou využívat astronauti programu Artemis, anebo nás čeká loučení s vrtulníčkem Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Fotografie obytného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway z 28. března ukazuje, že v místech obou bočních dokovacích uzlů jsou již navařené prstence. Oproti fotografii z minulého dílu jsou viditelné i počáteční instalační práce v interiéru modulu. Aktuální plán NASA předpokládá vynesení modulu HALO společně s energetickým a pohonným modulem PPE ve fiskálním roce 2026. V žádosti o rozpočet na fiskální rok 2025 NASA představila náklady na dosažení počáteční schopnosti Gateway s těmito dvěma moduly. Náklady pokrývající aktuální plán činí 432 milionů USD pro fiskální rok 2025 a 181 milionů USD pro fiskální rok 2026. Současně NASA zveřejnila vypočtené datum startovní připravenosti v úrovni pravděpodobnosti 70 %, kterým je prosinec 2027. Toto datum zahrnuje rizika a budoucí potenciální
Neděle již tradičně patří ohlédnutí za uplynulými sedmi dny a tím, co se v rámci nich stalo na poli kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na začátek testování sestavy lodi Orion pro misi Artemis II. Ta byla umístěna do vertikální vakuové komory přímo na kosmodromu. To bylo umožněno dokončenou rekonstrukcí a modernizací této komory, která sloužila hlavně v dobách programu Apollo. V dalších tématech vás vezmeme za rekordním prvním stupněm Falconu 9, který pokořil hranici dvaceti úspěšných startů a přistání. Nevynecháme samozřejmě ani starty raket Delta IV Heavy a Angara A5. Zatímco pro první to byla derniéra, pro druhou premiéra na nové rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Sotva uplynul týden a jsme tu s dalším dílem našeho seriálu. Možná se divíte, že tak brzy, ale vězte, že jsem oba díly připravoval společně. Kromě mnoha jiných zajímavých výsledků Vesmírného dalekohledu Jamese Webba byla totiž nedávno zveřejněna série snímků, které zachycuje blízké spirální galaxie. Jedná se o galaxie všech možných typů, tvarů i velikostí vzdálené od 80 do 20 milionů světelných let. Tyto byly zobrazeny v rámci jediného pozorovacího programu, proto ostatně vědci uveřejnili všechny obrázky najednou. A protože jsou spirální galaxie jedny z nejkrásnějších objektů ve vesmíru, jak ostatně dokazuje i zmíněná galerie, rozhodl jsem se, že se na ně podíváme v tomto speciálním díle našeho seriálu.
Další týden utekl jako voda a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník bude věnovat finálnímu testu testovací kampaně nových motorů RS-25, které budou pohánět budoucí rakety SLS. V dalších částech nás čeká třeba úspěšný návrat lodě Sojuz MS-24 či testování Dragonu určeného pro misi Polaris Dawn, kde by mělo poprvé dojít k výstupu do volného prostoru z paluby této lodi. Nevynecháme ani statický zážeh Super Heavy B11. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba už je ve službě více než rok a za tu dobu si vybudoval pevnou pozici mezi předními vědeckými observatořemi naší éry. Mnozí lidé už jakoby skoro zapomněli, že tento úžasný přístroj máme k dispozici, tak samozřejmá se už jeho činnost stává. Nikoliv však pro nás, my budeme dále sledovat jeho výsledky, které byly v uplynulém období opravdu mimořádně zajímavé. V dnešním dílu našeho seriálu se proto podíváme na několik z nich. Čeká nás výprava ke slavné blízké hvězdě s protoplanetárním diskem, vydáme se též do sousední galaxie či za zajímavými objekty na rozmezí mezi hvězdami a planetami. Zvláště v dnešním díle ale budeme věnovat docela velkou pozornost i vzdálenému
Většina našich čtenářů bude patrně vědět, že letová fáze mise vrtulníčku Ingenuity skončila po téměř 3 letech aktivní činnosti letošního 18. ledna, kdy byl do zápisníku letů pořízen poslední záznam s pořadovým číslem 72. Od solu 1035 se z dříve létajícího technologického demonstrátoru stala statická sonda, lander, který se do atmosféry Marsu už nikdy nevznese. O této události a mnoha souhrnných statistických údajích jsme vás informovali v tomto článku. V tomto díle seriálu rozšíříme mozaiku informací o pár novinek, které s veřejností během rozhovorů nasdíleli jedni z nejpovolanějších pracovníků JPL na této misi, dva šéf piloti Ingenuity Håvard Grip a Martin Cacan a vedoucí inženýr Travis Brown. Je docela možné, že některé informace na následujících řádcích už byly v předchozích dílech seriálu zmíněny,
V minulém dílu jsme poznamenali, že spojení modulu pro posádku a servisního modulu Orionu v říjnu 2023 předznamenalo skluz startovní připravenosti cirkumlunární mise Artemis II na rok 2025. V té době se předpokládalo, že v únoru 2024 budou dokončeny komplexní funkční testy systémů integrované lodi a Orion bude připraven na vakuové testy. Dne 9. ledna 2024 však administrátor NASA Bill Nelson oznámil, že kvůli technickým problémům Orionu, které by mohly ovlivnit bezpečnost astronautů, byla mise odložena na nejdříve září 2025. Jde o tři různé problémy, které jsme popsali v článku z 12. ledna. Kromě eroze materiálu na tepelném štítu Orionu během první fáze manévru skip entry při návratu z mise Artemis I jde o konstrukční chybu v elektronice ovládající pohon ventilů systému
Země se sedmkrát otočila a je proto skvělý čas na to se ohlédnout, co přinesla kosmonautika v tomto období. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na problematiku toho, kdy naposledy na Marsu tekly řeky a na povrchu se vyskytovala tekutá voda. Vozítko Curiosity při své jízdě k vrcholu hory Mount Sharp totiž našlo něco, co náš dosavadní pohled může změnit. V dalších tématech se zaměříme na přípravu třetí generace nákladních lodí Cygnus či první podrobnější informace o jedné z připravovaných komerčních orbitálních stanic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dalších sedm dní uteklo jako voda a je proto ideální čas na nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které přinesl tento týden. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na velmi zajímavý CubeSat BurstCube, který je sice malý, ale bude provádět zásadní astrofyzikální měření. Do kosmu se dostal na palubě nákladní lodi Dragon 2. V dalších tématech se zaměříme například na odložený start pilotovaného Sojuzu, dobrou zprávu ohledně teleskopu Euclid anebo na demonstrační přistání nového indického nepilotovaného raketoplánu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dalších sedm dní je za námi a před vámi je přichystáno už 600. vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral úspěšné doručení přístroje MEGANE, který bude nedílnou součástí japonské mise MMX, která má ambiciózní cíle – prozkoumat měsíce Marsu a přivést vzorek na Zemi. V dalších tématech se podíváme na přípravu na poslední let rakety Delta IV Heavy, samozřejmě také na třetí integrační let Super Heavy Starship, či návrat posádky mise Crew-7. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ve druhém pololetí loňského roku zvažovali vysocí představitelé NASA plány na přesun prvního přistání na Měsíci v rámci Artemis ze třetí na čtvrtou misi, což by poskytlo společnostem SpaceX a Axiom Space další čas na přípravu lunárního landeru a skafandrů. Podle Joey Roulette ze zpravodajské agentury Reuters předložili představitelé NASA v prosinci 2023 tuto možnost nejvyššímu vedení agentury. Když byl za účasti administrátora NASA Billa Nelsona 9. ledna 2024 ohlášen odklad misí Artemis 2, Artemis 3 a startu rakety Falcon Heavy s moduly HALO a PPE kosmické stanice Gateway, možnost změny náplně mise Artemis 3 zmíněna nebyla. Přistání na Měsíci v landeru Starship tak nadále zůstává v plánu mise Artemis 3 s cílovým datem září 2026. Dne 9. února 2024 napsal
Již po pětisté devadesáté deváté je pro vás k nedělnímu obědu přichystán přehled kosmonautických novinek uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral popis symbolické upomínkové desky, která poletí na sondě Europa Clipper a obsahuje mnoho zajímavých detailů a možná i jména mnoha z vás. V dalších tématech se podíváme na odklad první japonské komerční rakety, úspěšně WDR sestavy Super Heavy Starship, či na přípravy odletu posádky mise Crew-7 z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.