Apex
Společnost Apex získala v novém kole financování 200 milionů dolarů, které má společnosti pomoci urychlit výrobu družicových tahačů.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Společnost Apex získala v novém kole financování 200 milionů dolarů, které má společnosti pomoci urychlit výrobu družicových tahačů.
Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.
Během startu 29. dubna došlo k poruše rakety Firefly Alpha během mise FLTA0006. V prohlášení společnost Firefly potvrdila, že horní stupeň a náklad, demonstrační družice společnosti Lockheed Martin, se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu kvůli problému s oddělením stupňů.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. dubna jednomyslně odhlasovala revizi pravidel pro sdílení spektra připojení pro družice. Cílem je aktualizace limitů, které byly zavedeny před více než 30 lety.
Společnost Kuiper Government Solutions (KGS), dceřiná společnost projektu Kuiper, navázala partnerství s dodavatelem obrany L3Harris Technologies s cílem vytvořit družice, které splňují standardy uživatelů z oblasti armády a veřejné bezpečnosti.
Federální úřad pro letectví potvrdil, že Kelvin Coleman, zástupce správce FAA pro komerční vesmírnou dopravu, je mezi těmi, kdo se přihlásili do druhého kola programu, jehož cílem je snížit celkový počet zaměstnanců ministerstva dopravy, jehož součástí je i FAA.
Čína úspešne vypustila dňa 28.4.2025 o 22:10 hod. SELČ desať družíc Xingwang Jinjigui 02 A-J internetovej konštelácie HWD pomocou rakety CZ-5B (s horným stupňom YZ-2) z kozmodrómu WSLC.
Články
V roku 1982 letela do vesmíru stanica Saljut 7, ktorá potom slúžila na vedecké experimenty ďalšie štyri roky. Za ten čas pomaly zastarala, začala sa kaziť a napriek rozsiahlym opravám už nemohla vydržať dlho. Všetci teda netrpezlivo čakali vypustenie nového Saljutu s číslom osem. Nikto nepochyboval, že sa tak každú chvíľu stane. Veď Sovietsky Zväz sa na vesmírne stanice zameriava už od sedemdesiatych rokov. Je to výsada najväčšieho štátu sveta. Nikto nevie pracovať na obežnej dráhe tak dlho, ako práve kozmonauti zo ZSSR a štátov v rámci programu INTERKOSMOS. Devätnásteho februára 1986 teda opäť zaburácali silné motory rakety Proton a ďalší ľudský príbytok našiel svoje miesto medzi hviezdami. Všetci mali jasno. Stanice Saljut sa dočkali ďalšieho nasledovníka. Nikto nevedel, ako nový prírastok vyzerá, inžinieri však vyhlasovali, že nová stanica je oveľa dokonalejšia, ako staršie kusy. Na prvý pohľad nebolo vidno žiadnu zmenu. Po pozornejšom prezretí fotografie si však každý všimol nový úsek. Okrem dvoch valcov a solárnych panelov pribudla časť s priemerom dva a pol metra s piatimi okrúhlymi
Při zběžném pohledu na dnešní kosmonauty v porovnání se starými fotografiemi a záznamy, by se mohlo zdát, že se na poli vývoje kosmických skafandrů od 80. let minulého století nic moc neděje. Ano, dlouhou dobu to byla docela pravda. Koncepce skafandrů prodělávala pouze drobné evoluční či pouze kosmetické změny.
Nyní s příchodem nových technologií a výrazných pokroků v materiálovém inženýrství i u skafandrů nastal čas pro zcela nové koncepce a neotřelé postupy. Skafandry pro nejbližší dekády, které jsou v poměrně pokročilém stádiu vývoje, stále hodně připomínají své starší bratříčky. Ovšem vesmírné obleky pro vzdálenější budoucnost, nacházející se ve stavu počítačových studií a prvních prototypů jsou natolik futuristické, až se zdráháme uvěřit, že by jednou mohly dojít reálného nasazení v kosmu.
Tento netypický název dal vzniknout zkratce O3B (v angličtině „other 3 billions“), pod kterou vystupuje společnost, která si klade za cíl způsobit doslova revoluci v distribuci internetu přes družice. Jejich cílem je vybudovat systém, který by zaručil rychlý přístup na celosvětovou síť především v rozvojových oblastech okolo zemského rovníku. 25.6. se tento projekt dostal konečně do fáze realizace, když se do vesmíru vydaly první čtyři satelity nově vznikajícího systému O3B.
Pokaždé, když onemocníme, můžeme se spolehnout na naši tělesnou stráž, která zodpovídá za likvidaci miniaturních nepřátel. V celém složitém řetězci zvaném obranyschopnost přitom hrají velmi důležitou roli bílé krvinky označované jako T-lymfocyty. Tyto buňky se chovají jako drobní generálové, kteří řídí armádu dalších složek obranného systému. Ale jak se T-lymfocyty chovají ve stavu beztíže a jak tohle zvláštní prostředí ovlivňuje jejich aktivitu? Právě na tyto otázky by mohl přinést odpověď výzkum probíhající na ISS. A co víc – čím komplexnější budou naše znalosti o bílých krvinkách, tím přesněji budeme moci jejich služeb využívat. Takže z průzkumu, který začal na Mezinárodní vesmírné stanici bude možná v závěru profitovat i celé lidstvo.
Někteří lidé občas sní a povětšinou žijí. Jiní žijí své sny a mění tím svět, dějiny i celé lidstvo. Přesně takový byl von Braun. Celý život prožíval své sny, a i když to někdy stálo až příliš, nepřestával za nimi jít. Byla to osobnost, která inspirovala druhé, byl to člověk, kterého jiní velice rádi následovali, protože v mnoha lidech probouzel pocit, že když půjdou za ním, tak dokážou třeba také realizovat své sny. Vyznačoval se neutuchajícím zájmem o nepřeberné množství vědních disciplín. Byl to sice především raketový technik, inženýr, konstruktér a vědec, ale choval velký zájem v oblasti náboženství, filosofie, hudby, historie a mnoha dalších vědeckých disciplínách. John Glen ho nazval renesančním mužem v raketovém věku a přesně to ho vystihuje. Pojďme se podívat v prvním, z pěti dílů, které se osobnosti Wernhera von Brauna budou věnovat, jak vypadalo jeho mládí a jaká byla jeho cesta k zájmu o raketovou techniku.
Pozemská atmosféra nás chrání před mnohými druhy nebezpečného kosmického záření. Jedním z druhů záření, které nikdy nedosáhne povrchu zemského je to rentgenové. Pro nás, živoucí bytosti by bylo smrtící, a tak můžeme atmosféře poděkovat za její ochranu. Avšak rentgenové záření, stejně jako všechny ostatní vlnové délky elektromagnetického spektra, s sebou nese informace o vzdálených končinách hlubokého vesmíru. Zemská atmosféra tedy okrádá astronomy o tyto informace a před příchodem kosmického věku neexistovala žádná možnost, jak je získat. S vypuštěním Sputniku ale astronomům začalo svítat na lepší časy. Už v padesátých letech začali reálně pomýšlet na observatoře umístěné na oběžné dráze. Ty by oproti těm pozemským měly řadu výhod – ničím nerušený výhled, možnost pozorování na všech vlnových délkách, nesmírně dlouhé expozice ad. Vytoužené se stalo skutečností a dnes je na oběžné dráze i daleko za ní umístěno mnoho astronomických observatoří pozorujících vesmír v oboru viditelného, infračerveného, rentgenového, ale i gama záření. V devátém díle našeho seriálu se tedy zaměříme na to výše zmíněné, rentgenové. Předmětem článku bude orbitální rentgenová observatoř XMM-Newton, kterou vypustila Evropská
Týden se s týdnem sešel a opět je tu neděle. A tento čas, přesněji řečeno kolem poledne už tradičně patří vydání nového Kosmotýdeníku, seriálu, který mapuje zajímavé události na poli kosmonautiky. Ani dnes nepřijdete o tři zajímavé události. První z nich bude představení nového oddílu amerických astronautů. Ve druhé zprávě se zaměříme na dění okolo společnosti SpaceX a konečně třetí téma bude o úspěšném testu evropského zařízení IXV, které má být základem pro budoucí evropskou loď schopnou návratu z oběžné dráhy.
Od začiatku hralo Rusko v dobývaní vesmíru významnú úlohu. Za všetko hovorí množstvo prvenstiev, z ktorých najznámejšie sú prvá družica, prvý živý tvor a prvý človek na obežnej dráhe. Po úžasnom nástupe však prišiel menší útlm. Američania ako pristáli na Mesiaci, Sovieti dokázali kontrovať iba automatickými sondami, ktoré v mnohých ohľadoch prekonali program Apollo, ale nedokázali to najdôležitejšie, dopraviť tam človeka. Po neúspechoch s raketou N1, ktorá štyri krát vybuchla sa lunárny program aj vďaka pričineniu nového letového inžiniera Gluška zrušil a priestor dostali kozmické stanice. Sedem viac menej úspešných Saljutov, nasledovala stanica Mir a tento Sovietsko-Ruský program orbitálnych staníc po zrušení Miru 2 pokračuje v podobe ISS. ZSSR a neskôr Rusko sa vždy spoliehalo na svoje staré dobré rakety, ktoré s menšími či väčšími vylepšeniami vydržali dodnes. No zatiaľ čo pred štyridsiatimi rokmi sa ešte mohlo hovoriť o nosičoch prvej triedy, dnes sa už obhajujú len horko ťažko. Aj preto sa chystá nová raketová rodina Angara, ktorá by mala postupne nahradiť dnešné nosiče zastaranej koncepcie. Tento diel však nie je
Dlouhodobý a systematický výzkum Venuše přináší své další ovoce .
Tým okolo evropské sondy Venus Express minulý rok v únoru ohromil vědecký svět zprávou o razantním zpomalení rotace Venuše o celých 6,5 minuty proti údajům naměřeným sondou Magellan v první polovině 90.let minulého století. Zdá se, že na zpomalení má svůj veliký podíl hustá atmosféra Venuše. I aktuální objev se týká atmosféry Venuše, konkrétně pohybu vzdušných mas. Více než šest let výzkumu Venus Expressu z mírně protáhlé eliptické dráhy prozradilo nečekané změny v rychlostech vanoucích větrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
