sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
„Dnes máme s Terrym příhodně načasovanou výuku v JAXA. Teprve před několika hodinami byla japonskou robotickou paží (JEM RMS) z ISS vypuštěna skupina CubeSatů a náš dnešní trénink se týkal právě tohoto. Prováděli jsme podpůrné operace posádky při takovýchto vypuštěních satelitů. Vlastně to vypadá, že JEM RMS bude v nadcházejících letech vytížené vypouštěním nanosatelitů. Je to výborný způsob jak umístit malé a relativně jednoduché zařízení na oběžnou dráhu za dostupnou cenu!
„Včera jsme poslali Dragon zpátky domů! Více vám o tom povím v nadcházejících dnech, ale teď napíšu jen tolik: jak se tak dívám zpátky za sebe na uplynulé týdny od příletu Dragonu, je velmi potěšující vidět všechnu tu práci, kterou jsme udělali – od experimentů, přes operace spojené s nakládáním a vykládáním materiálu až po přesun zchlazených vzorků z palubních mrazáků do návratových chladících vaků na poslední chvíli. Taky je hezké konečně popadnout dech. Protože jsme celý týden tvrdě pracovali, dnešní středu jsme dostali volno. Jaké hezké a vítané překvapení!
O tom, že pohled na Slunce bolí, ví už malé děti. Základním pravidlem, které se vtlouká do hlavy všem amatérským zájemcům o pozorování oblohy dalekohledem je, že se nikdy nesmí bez speciálních úprav dívat do Slunce. U profesionálů je ale situace jiná – Slunce sledují a to dokonce pravidelně. Některé satelity mají dokonce sledování naší životodárné hvězdy jako svůj jediný úkol. Vlajkovou lodí tohoto oboru je americká družice SDO, která v těchto dnech slaví pět let na oběžné dráze. Před pár dny jsme vydali speciální článek při výročí sto milionů vyfocených snímků. Dnes přichází na řadu video k pátým narozeninám.
Jsou týdny, kdy se v oblasti kosmonautiky příliš zajímavých věcí nestane. Jsou však i dny, kdy se sejdou tři významné akce, a člověk neví, co sledovat více. Takovým byl 11. únor, který nám připravil hned tři velké události, kterým se věnujeme i v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Nepřijdete tak o test malého evropského raketoplánu IXV, start rakety Falcon s družicí DSCOVR, nebo přistání lodi Dragon z poslední mise. Avšak, přinášíme vám mnohem více. Přejeme příjemné čtení a pěknou neděli.
Po celém světě se dnes lidé navzájem schází, ale 400 kilometrů nad naší planetou dojde k rozchodu – dlouho plánovanému, očekávanému a připravovanému, ale i přesto smutnému. Dnes ve 14:40 našeho času by se měla od zadního stykovacího uzlu ruského modulu Zvezda na ISS oddělit pátá evropská zásobovací loď ATV. Na první pohled na tom není nic neobvyklého – vždyť takový osud měly i všechny čtyři předešlé evropské lodě. Rozdíl je v tom, že ATV-5 Georges Lemaître je vůbec posledním exemplářem. Žádná další loď ATV již nevznikne a u stanice ji už nikdy neuvidíme. Pro naše diváky jsme připravili tento krátký článek, ve kterém jste měli možnost živě sledovat tuto historickou, ale smutnou událost. Nyní jsme do článku doplnili záznam celé operace.
Americká sonda MAVEN krouží kolem Marsu již od září loňského roku. Zdlouhavý proces probouzení, kalibrování a zkoušek všech palubních přístrojů naštěstí dopadl úspěšně a sonda tak může začít sbírat vědecká data. MAVEN má za úkol prozkoumat složení atmosféry Rudé planety a pomoci pochopit události, které před mnoha miliony let vedly k tomu, že Mars přišel o značnou část své atmosféry. Důležité je i pochopení principů, které souvisí s ovlivňováním atmosféry nabitými částicemi slunečního větru. Aby byla měření co nejdokonalejší, musí sonda čas od času sestoupit blíže k povrchu a provést kontaktní měření.
Slunce a jeho aktivitu sleduje mnoho sond. O některých, jako třeba o SDO, je slyšet relativně často, ale existují i tvrdí dříči, o kterých se skoro nemluví. Jedním z nich je i americká sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která se do vesmíru vydala na konci roku 1995! Jejím operačním prostorem je librační centrum 1 soustavy Slunce – Země, kam se před pár dny vydala sonda DSCOVR. Sice se říká, že bychom toto centrum našli 1,5 milionu kilometrů od naší planety,ale lidská mysl se s těmito jednotkami srovnává jen těžko. Není proto od věci si jednoduchou infografikou ukázat, jak daleko vlastně toto centrum leží.
Jak si představujete těžbu na asteroidech? Ze Země vystartuje kosmická sonda nebo spíše robot, který po ukotvení k asteroidu do něj začne vrtat a odebírat odvrtaný materiál. Ten se pak začne zpracovávat, tak aby zpět na naši planetu putoval vzácný kov nebo jiný požadovaný materiál v co možná nejčistější formě bez nežádoucích příměsí. Příznivci pilotované kosmonautiky by navíc těžní stroje rádi viděli obsluhované kosmonauty, někteří by je nechali klidně zatloukat ručně geologické sondy, podobně jako to viděli u dobyvatelů Měsíce z legendárního programu Apollo. Ale co když může kosmická těžba vypadat docela jinak?
Když startuje raketa, je to vždy velkolepá podívaná – motory chrlí oheň a kouř a mnoho desítek tun těžký nosič stoupá vzhůru, zkrátka technické typy vrní blahem. Ale čas od času se objeví situace, kdy příroda vyčaruje podmínky, které posunou raketový start do úplně jiné roviny. Rozhodně to není časté, ale o to větší událost to je. Zrovna dnes, kdy hodiny ve střední Evropě ukazovaly jen 3 minuty po půlnoci, startovala raketa Falcon 9 se sondou DSCOVR. Nad Floridou v tu chvíli zapadlo Slunce a celý kosmodrom se koupal v oranžovém nádechu. Když se pak raketa vydala k obloze, nebyli bychom daleko od pravdy, pokud bychom řekli, že vypadala jako kdyby byla zlatá – zhruba minutu po startu byl tento dojem naprosto mimořádný.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
