Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
To je dneska den, že? Kdo čekal, že bude den po průletu New Horizons kolem Pluta klid, ten se mýlil. O půl šesté večer startovala americká raketa Atlas V s navigační družicí systému GPS a nyní stojíme před dalším startem. Pokud všechno půjde podle plánu, dojde k zážehu ve 23:42 našeho času. Startovní okno trvá 37 minut a nejsilnější evropská raketa Ariane 5 má za úkol dopravit na oběžnou dráhu dvě družice – meteorologický satelit MSG-4 a telekomunikační Star One C4. V tomto článku můžete start z evropského kosmodromu v jihoamerickém Kourou sledovat živě.
V tom všem spěchu okolo včerejšího průletu sondy New Horizons v blízkosti trpasličí planety Pluto je potřeba nezapomínat na další události. Dnes v 17:38 středoevropského letního času by totiž z floridského kosmodromu měla odstartovat raketa Atlas V. Ta má dopravit na oběžnou dráhu americký navigační satelit pro systém GPS. Celý název družice je GPS 2F-10, což znamená, že jde o desátý exemplář z vývojové řady 2F, u které se počítá ještě se dvěma starty – letos v září a příští rok v lednu. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě – vysílání začne cca. v 17:16 našeho času.
V následujícím článku se ohlédneme za aktuálním děním v kráteru Gale na Marsu, kde operuje marsovská vědecká laboratoř známá jako vozítko Curiosity. Co aktuálně robot zkoumá, jaké obrázky stály za vidění? Aktuálně jsou zde dva úplně odlišné druhy usazených hornin, ale není to tak dlouho, co vozítko potkalo kameny patřící mezi vzácné vyvřeliny a to má zajímavé důsledky na pohled do historie Marsu. Na závěr nebudou chybět snímky Slunce z Marsu a rozhodně stojí za vidění.
Je to tu! Fanoušci kosmonautiky po celém světě se dočkali – právě dnes proletí americká sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Vyvrcholí tak jedinečná mise k tomuto tělesu, které jsme zatím nikdy dříve neměli možnost vidět. Sice se dnes nedočkáme žádných fotek z maximálního přiblížení, ale i tak si nemůžeme nechat tuto mimořádnou událost ujít. Připravili jsme pro Vás tento článek, ve kterém Vás budeme až do jedenácté hodiny v noci pravidelně informovat o tom, co sondě zrovna dělá a jaké přístroje jsou aktivní. Kromě toho máme nachystáno i spoustu zajímavých informací o misi samotné.
Christopher Hadfileld po návratu z mise STS-100 v roce 2001 doufal, že se do vesmíru ještě podívá, ale jeho šance byly velmi malé. V roce 2003 se ze své mise nevrátil raketoplán Columbia a v jeho útrobách zahynula celá sedmičlenná posádka, ve které bylo i mnoho astronautů, které Chris považoval za přátele. Pro raketoplány to byl poslední nezdar. Když v roce 2005 opět vzlétly, bylo jasné, že je to jen na čas a až dokončí stavbu Mezinárodní kosmické stanice, budou navždy odstaveny. Tím se naprosto promění potřeby NASA pro astronauty. Předně jich bude třeba méně a všichni zbylí budou muset být úzce specializováni. Naděje pro další let visely v nejisté mlze změn a převratů, které v té době prožívala americká kosmonautika.
„Dneska jsem měla možnost podílet se na vývojovém procesu experimentu, který budu provádět na ISS během mé nadcházející mise. Mnoho astronautů říká, že na ISS nespí tak dobře jako na Zemi. Mnoho jich ve vesmíru spí trochu méně a poté se cítí tak nějak méně odpočinutí. Tento experiment se zaměřuje na studium srdeční aktivity během spánku.
„Jak vždy a všude ráda vysvětluji, naše Mezinárodní vesmírná stanice je velice bezpečné pracovní prostředí. Faktem však zůstává, že se tento komplex nachází ve vesmíru, obklopený vakuem a kroužící kolem naší planety rychlostí 28 000 km/h ve výšce 400 km. To všechno zapříčiňuje, že některé situace na stanici vskutku mohou být poměrně kritické a potenciálně i život ohrožující. Právě proto všechny posádky podstupují rozsáhlý výcvik, aby věděli, jak správně reagovat na možné nouzové scénáře. Tady je příběh z jedné takové nouzové simulace: požár na palubě!
Asi bychom mezi fanoušky kosmonautiky nenašli nikoho, kdo by neměl v kalendáři, na počítači, na sociální síti, nebo alespoň v paměti nějak zvýrazněné datum 14. července. Právě tehdy totiž americká sonda New Horizons proletí pouhých 12 500 kilometrů od trpasličí planety Pluto. Poprvé v v historii prozkoumáme tento neznámý svět, který se zatím jen nesměle ukazuje na stále se zlepšujících fotkách. Na našem portálu nemůžeme tuto kosmonautickou událost roku ignorovat a proto Vás prostřednictvím tohoto článku chceme seznámit s tím, co jsme si pro Vás, čtenáře našeho portálu, na úterý připravili.
Další týden utekl jako voda a obrazovky většiny nadšených fanoušků kosmonautiky mají na svých pozadích stále se měnící aktuální snímky Pluta. Tento týden by se klidně dal nazvat týdnem Pluta, ale protože ten následující jím bude ještě více, podíváme se v Kosmotýdeníku i na mnoho jiných událostí, které formovaly kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. Nejdříve se zastavíme na kometě 67P a podíváme se, proč Philae stále nemůže spolehlivě komunikovat. Dále se vypravíme i na Nový Zéland, kde se staví nový kosmodrom. Nevynecháme ani jména čtyř astronautů, kteří jsou určeni pro lety v soukromých lodích k ISS. Více se již dočtete v aktuálním Kosmotýdeníku, který má tento týden uvnitř i jedno malé překvapení. Přeji příjemné čtení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
