Štart družíc konštelácie ADA
Čína dňa 14.5.2025 o 6:12 hod. SELČ úspešne vypustila dvanásť technologických družíc konštelácie ADA pomocou rakety CZ-2D z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína dňa 14.5.2025 o 6:12 hod. SELČ úspešne vypustila dvanásť technologických družíc konštelácie ADA pomocou rakety CZ-2D z kozmodrómu JSLC.
Společnost AST SpaceMobile plánuje od července vypouštět družice pro svou konstelaci širokopásmového připojení přímo do chytrých telefonů každý jeden až dva měsíce. Cílem je spustit beta verzi služeb pro AT&T a Verizon ve Spojených státech do konce roku.
Americký senát 13. května potvrdil Troye Meinka jako 27. ministra letectví. Meink naposledy působil jako zástupce ředitele Národního průzkumného úřadu (NRO), nastupuje do úřadu v okamžiku, kdy letectvo i vesmírné síly procházejí ambiciózními modernizačními programy.
Společnost MDA Space, která pro Gateway staví robotický systém Canadarm3, na konferenci o výsledcích hospodaření 8. května uvedla, že se prozatím soustředí na pokračování práce na systému Canadarm3. Dle společnosti by technologie mohla být znovu využita k jiným účelům, pokud by byl schválen návrh rozpočtu Bílého domu.
Společnost X-Bow Systems, startup zabývající se výrobou raketových motorů na tuhá paliva, získala v rámci financování 35 milionů dolarů. Poslední kolo vedla společnost Lockheed Martin, která se společností uzavřela strategickou dohodu.
Americké vesmírné síly udělily zakázky v celkové hodnotě 17,6 milionu dolarů společnostem Auria Space a Sphinx Defense na vybudování prototypů cloudových základen, které by propojily vojenské družicové operace s komerčními a vládními anténami pro zvýšení kapacity.
Čína dňa 12.5.2025 o 20:09 hod. SELČ úspešne vypustila technologickú družicu TJSW-19 pomocou rakety CZ-3C z kozmodrómu XSLC.
Články
V minulém díle jsme si řekli, jak probíhal planetární program v Sovětském Svazu, proč vznikl sovětský projekt Fobos k výzkumu stejnojmenného měsíce Marsu a co bylo jeho cílem. Dále jsme si nastínili základní parametry mise. Dnes si popíšeme, jak obě téměř identické sondy vypadaly a jaké bylo jejich technické vybavení. Řeč bude také o dvou typech přistávacích modulů.
První americká mise určená k dopravě vzorků z planetky pomohla zjistit mnoho zajímavých informací o materiálu, který bude za pár dní odebírat. V rámci speciálního vydání hned šesti studií v časopisu Science and Science Advances se vědci zapojení do mise OSIRIS-REx rozhodli prezentovat nové objevy spojené s materiálem na povrchu Bennu, geologickou charakteristikou a dynamickou historií. Vyjadřují také domněnku, že materiál, který by měl být odebrán z povrchu a dopraven na Zemi, nebude srovnatelný s žádnými meteority, které dopadly na Zemi. Tyto výzkumy zakončují fázi vědeckých požadavků mise OSIRIS-REx v před-odběrové fázi a nabízí pohled na materiál, který budou studovat i další generace odborníků.
Prvním českým CubeSatem se stal VZLUSat-1, který 23. června 2017 vynesla indická raketa PSLV na polární oběžnou dráhu Země ve výšce 505 kilometrů. Druhý český CubeSat – Lucky 7 od SkyFox Labs – vynesla 5. července 2019 ruská raketa Sojuz 2.1b na heliosynchronní dráhu s výškou 530 km a sklonem 97,5°. Nyní se na svůj start chystá i třetí český zástupce těchto malých a stále populárnějších družic. VZLUSat-2 připravuje (stejně jako u prvního českého CubeSatu) Výzkumný a zkušební letecký ústav a k jeho vynesení by měl sloužit Falcon 9 od firmy SpaceX.
V rámci naší minisérie, která vzniká z materiálů pořízených na výstavě Cosmos Discovery v Praze u příležitosti nových exponátů českých příspěvků do kosmonautiky, jsme se už zaměřili na program Vesmír pro lidstvo, ukázali jsme si účast českých expertů na vědeckých misích JUICE a ExoMars, TARANIS a Solar orbiter. Dnes se však podíváme do opravdu vzdálené budoucnosti – tedy alespoň z hlediska reálné kosmonautiky. Představíme si evropský projekt LISA, na kterém má Česká republika také podíl a který má startovat v roce 2034. Jen stěží byste na našem webu hledali článek o termínově vzdálenější misi. Tuto nevýhodu však projekt LISA nahrazuje mimořádnou atraktivitou – má totiž studovat fenomén, který lidstvo s jistotou potvrdilo teprve před pár lety – gravitační vlny.
Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO potvrdil, že v průběhu tohoto měsíce vypustí z Mysu Canaveral náklad na raketě Falcon 9. O této misi se ještě nedávno nevědělo a její náznaky se objevily až před pár dny. Dokument pro Federální komunikační úřad FCC tehdy ukázal, že na 25. října chystá SpaceX start spojený s návratem prvního stupně na pevninu – žádný dříve oznámený start však těmto podmínkám nevyhovoval. Spekulovalo se tedy, že jde o dosud neoznámenou misi národní bezpečnosti pro americkou vládu.
10. listopadu by měl Falcon 9 vynést z Vandenbergovy základny v Kalifornii nejnovější družici, která je určena ke sledování Země. V rámci spolupráce mezi institucemi v USA a Evropě by měla družice Sentinel 6A zahájit nejméně pět a půl roku dlouhou misi, v rámci které by měla nasbírat zatím nejpřesnější údaje o globální výšce mořské hladiny a o tom, jak zvyšování hladin oceánů reaguje na změny klimatu. Kromě toho by měla tato družice přinést údaje o teplotách a vlhkosti atmosféry, což zlepší předpověď počasí a klimatické modely.
Čínská kosmická agentura uvolnila dvě fotografie sondy Tianwen-1 – první čínské mise k Marsu. Snímky pořídila kamera, kterou sonda odhodila do okolního prostoru během přeletové fáze. Ta v tomto případě trvá sedm měsíců a sonda je tak zhruba v polovině cesty. Kamera určená k odhození byla vybavena dvěma širokoúhlými objektivy a měla za úkol pořizovat každou sekundu jeden snímek. O přenos dat na Zemi se pak postarala sama sonda Tianwen-1, na kterou kamera údaje odeslala během vzdalování od sondy. Na fotkách vidíme fotovoltaické panely, nebo talířovitou vysokoziskovou anténu. Bílá část je pouzdro určené ke vstupu do atmosféry Marsu vybavené tepelným štítem ukrývající čínské vozítko určené k průzkumu rudé planety. Na snímcích je také vidět (byť trochu špatně) čínská vlajka.
Už na konci srpna jsme Vás informovali o tom, že astronauti na ISS společně s pozemními týmy hledají zdroj úniku vzduchu, který je o něco větší než obvykle. Za tu dobu jsme se již dočkali posunu. Posádka během víkendu opět pátrala po místě, odkud do okolního prostoru uniká atmosféra. Přesnou pozici sice ještě nenašli, nicméně na základě provedených měření se zdá, že se netěsnost nachází v zadní části ruského modulu Zvezda v blízkosti zadního dokovacího portu, ke kterému je připojena zásobovací loď Progress.
30. září, když už na své oběžné dráze mířila od Slunce, se pozemnímu středisku ozvala sonda Parker Solar Probe. Dala tak svému týmu vědět, že i po dalším rekordním průletu, který přišel 27. září, funguje správně. Letový personál z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském městě Laurel, přijal tzv. Status A signál ve 4:45 místního času (10:45 SELČ) pomocí sítě Deep Space Network. Status A představuje nejlepší ze čtyř možných signálů o stavu sondy a ukazuje, že všechny palubní systémy fungují správně.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
