sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.
Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.
Články
V úterý 2. srpna dorazily na Vandenbergovu základnu první dva satelity nové generace systému Iridium, které pomohou zákazníkům po celém světě přenášet hlas i data. Už velmi brzy se k nim připojí osm dalších satelitů, aby byly připraveny na vypuštění raketou Falcon 9. Družice se na kosmodrom vydaly z výrobního závodu poblíž Phoenixu v Arizoně. Také osm dalších družic se na Vandenbergovu základnu dostane v zásilce po dvojicích v přepravních kontejnerech, které umí udržovat stabilní vnitřní podmínky.
Mezi událostmi, které se svým významem řadí mezi nejdůležitější momenty celého roku, najdeme i start americké sondy OSIRIS-REx, který je zatím naplánován na 9. září v 0:45 našeho času. Raketa Atlas V v konfiguraci 411 vyrazí vstříc obloze a sondě samotné začne několikaletá mise, která povede k průzkumu asteroidu Bennu a vyvrcholí dopravou odebraných vzorků na Zemi, čehož bychom se mohli dočkat v roce 2023. Jelikož jde o důležitou událost, věnujeme této misi na našem webu zvýšenou pozornost. Dnes se podíváme na to, jak na floridský kosmodrom dorazily díly rakety Atlas V.
Další prázdninový týden je za námi, tento byl první srpnový a i během něj se stalo několik zajímavých kosmonautických událostí, které vám připomene aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku. Podíváme se tedy především na Měsíc, kde po několikerém překročení své plánované životnosti definitivně umrzl čínský rover Yutu. Dále se podíváme na zajímavé plány Ruska v jejich plánovaném výzkumu planety Jupiter, zkontrolujeme, jaké aktuální starty nás čekají od společnosti SpaceX, nebo zamíříme do Číny a podíváme se, jak pokračují přípravy na vynesení druhé čínské orbitální stanice.
Americká komunikační družice MUOS-5 určená pro armádu startovala 24. června na raketě Atlas V. Ta jej dopravila na dráhu přechodovou ke geostacionární s nejnižším bodem ve výšce 3 830 km, nejvyšší pak 36 000 km vysoko, přičemž dráha byla o 19° skloněna vůči rovníku. Družice měla sedmi zážehy svého hlavního motoru BT-4 vytáhnout nejnižší bod do výšky 36 000 km, stáhnout sklon dráhy na 3 – 5° a dosáhnout tak geostacionární dráhy nad Indickým oceánem. K tomu mělo dojít 3. července, aby mohla být družice v době Vánoc přivedena do provozu. Jak se ale ukázalo v dalších dnech, plány to byly předčasné.
Nedávno uplynulo 4444 marsovských dnů, které už vozítko Opportunity strávilo na povrchu Marsu a dnes už tu máme sol 4455. Od přistání v lednu 2004 na plánovanou tříměsíční misi, zvládl rover cestu od kráteru ke kráteru a dlouhá léta také studoval duny při cestě pláněmi Meridiani. Vědci se už v podstatě dostali všude tam, kde chtěli. Především jsme mohli zblízka pozorovat menší i velké krátery a horniny na valech obřího kráteru Endeavour. Podrobný průzkum prokázal, že marsovské horniny v této oblasti byly kdysi ovlivněny vodou a o to šlo především. Během cesty vozítko překonalo řadu rekordů, jako třeba v překonání prvního maratónu na Marsu, nebo že jde o nejdéle trvající misi na povrchu. Dnes už to považujeme za samozřejmost, ale když přišla první marsovská zima a nebo první velká bouře, panovaly oprávněné obavy o přežití roveru, ale pokaždé se ukázalo, že vozítko je nezlomné a dokonce prodělává samočistící procesy. Nyní začíná další dvouletá prodloužená mise.
Když ještě létaly americké raketoplány, mohli jsme je na fotkách pořízených po přistání vidět, jak sedí na speciálním podvalníku opatřeném 76 koly. Tento transportér se jmenoval OTS (Orbiter Transporter System) a zajišťoval přesunování orbiteru do montážních hal. Když ale raketoplány dolétaly, přestal mít transportér využití. NASA neměla žádnou možnost, jak jej dále používat, ale nabídnuté šance se chopila firma SpaceX. Stačilo na horní část transportéru přivařit vyztužující kovovou páteř a společnost získala skvělý prostředek pro převoz zachráněných prvních stupňů.
Letos v létě sklidil mezi našimi čtenáři velký úspěch díl seriálu TOP5 věnovaný nejočekávanějším projektům Evropské kosmické agentury. Rozhodli jsme se tedy, že dnes přineseme podobný článek, jen s tím rozdílem, že bude zaměřený na společnost, která zcela právem zajímá velké množství lidí. Z našich statistik víme, že články o firmě SpaceX jsou hodně čtené, což ukazuje, že mezi lidmi je velký hlad po informacích o této společnosti. Pokusíme se Vám tedy dnes naservírovat pětichodové menu těch nejvybranějších lahůdek.
Americká sonda SDO (Solar Dynamics Observatory) je neúnavným dříčem, který s vysokou frekvencí snímkuje naši životodárnou hvězdu, ale v těchto dnech přidělává vrásky na čelech pozemních specialistů. Druhého srpna mezi 13::13 a 14:07 středoevropského letního času přecházel Měsíc mezi sondou SDO a Sluncem. Jelikož během tranzitu není Slunce vidět, neprovádí SDO v této době žádná měření. Po tomto přechodu ale došlo k zatím neznámé anomálii, když se sonda nedokázala přepnout zpátky do vědeckého režimu. Pozemní týmy zatím analyzují dostupná data a hledají příčinu závady.
Když v roce 2014 Rusko úspěšně otestovalo své nové rakety Angara, šlo o velký úspěch a bez přehánění se hovořilo o tom, že nasazení těchto nosičů může být pro Rusko začátkem nové éry. Angary díky modulární konstrukci mohou pokrýt široké spektrum nákladů, používají netoxické palivo a jejich výroba by mohla být rychlá a levná – opět díky modularitě. Ovšem aby Angara mohla nahradit nosiče Rokot, Zenit a Proton, musí se dostat do spolehlivého provozu a získat si zákazníky z komerčního sektoru a nespoléhat jen na zakázky od státu. To se ale poměrně dlouho nedařilo. Nyní se ale objevila první vlaštovka.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
