Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
Startu kosmické lodi Sojuz MS-06 jsme se věnovali v úterý pozdě večer v rámci živě a česky komentovaného přenosu. Sojuz následně využil rychlé přeletové dráhy a spojil se s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Přes průlez v modulu Poisk pak tři muži (Alexandr Misurkin, Mark Vande Hei a Joseph Acaba) vstoupili do útrob stanice, kde už na ně čekal zárodek 53. dlouhodobé expedice (Sergej Rjazanskij, Randolph Bresnik a Paolo Nespoli). V dnešním článku se podíváme na životopisy všech tří nových obyvatel ISS. Bude řeč o jednom kosmickém nováčkovi a dvou mužích, kteří již zkušenost s dlouhodobým pobytem ve vesmíru mají.
Společnost Blue Origin provedla aktualizaci svých webových stránek a zveřejnila tak hned několik zajímavých informací o připravované raketě New Glenn. Ta má poprvé startovat v roce 2020, přičemž použije kyslíko-metanové motory BE-4. Raketa má startovat v floridské rampy číslo 36 a nosič vznikne ve dvou variantách – dvou stupňové a třístupňové. Důležité je, že v obou případech by se firma chtěla pokoušet o motorické přistání prvního stupně. Pokud New Glenn vznikne, mohl by vnést do kosmonautiky velmi zajímavý čerstvý vítr.
Firmy poskytující satelitní služby musí myslet hodně dopředu. Simulace jim ukazují, jaký vývoj se dá očekávat v různých oblastech světa a jaké služby budou zapotřebí za několik let. Firma SES předpokládá, že satelitní sítě se v budoucnu stanou součástí velkého množství letadel, lodí, domovů a firem. V pondělí proto oznámila svůj záměr zakoupit nejméně sedm družic s vysokou datovou kapacitou. Družice má vyrobit společnost Boeing a s jejich startem se počítá v roce 2021. Velmi zajímavé je, že firma SES chce těchto sedm družic vypustit na relativně málo používanou dráhu, která leží několik tisíc kilometrů nad rovníkem.
Ruský velitel lodi Alexander Misurkin a dva jeho američtí kolegové Mark Vande Hei a Joseph „Joe“ Acabá si v těchto chvílích užívají poslední hodiny na pevné zemi. Dnes pozdě večer totiž na zhruba pět a půl měsíce opustí povrch naší planety a vydají se na oběžnou dráhu, přičemž jejich útočištěm se stane Mezinárodní vesmírná stanice. Tento start si nenecháme ujít a zprostředkujeme Vám jej prostřednictvím živě a česky komentovaného přenosu.
Společnost Orbital ATK vypustila včera do světa tiskovou zprávu, která informuje o výrazném pokroku na cestě k prvnímu komerčnímu systému pro opravu družic na oběžné dráze. Projekt MEV-1 (Mission Extension Vehicle – zařízení pro prodlužování misí) na začátku roku úspěšně dokončil kritické posouzení návrhu a nyní již probíhá výroba zhruba jeho systémů. Celých 75% dílů pro základní platformu i přístrojové vybavení již dorazilo do firemního komplexu Satellite Manufacturing Facility ve Virginii. Zkoušky jednotlivých systémů začnou v roce 2018 a už na konci stejného roku by mohlo dojít ke startu. MEV-1 by tak mohl začít plnit své úkoly již na začátku roku 2019!
Dnes ve 21:23 našeho času by se měly zapálit motory rakety Proton, která umožní španělské komunikační družici dostat se do vesmíru. 58 metrů vysoká raketa byla na odpalovací rampu vyvezena v pátek 8. září, kde byla s pomocí hydrauliky vztyčena do svislé polohy. K Protonu pak přijela posuvná obslužná věž, s pomocí které se mohli technici dostat ke všem místům na raketě. Start proběhne za hluboké kazašské noci – na místě bude 1:23 po půlnoci. Raketa letící pod hlavičkou mezinárodní společnosti ILS, která zajišťuje neruským klientům starty na ruských raketách, pak zamíří k obloze.
Tuto jednoduchou otázku před nedávnem položil jeden pozorný fanoušek robotické mise MSL na diskusním fóru našeho portálu. Tento článek se na ni pokusí přinést poměrně netriviální, ale doufejme že zajímavou odpověď pro více čtenářů tohoto blogu. Poslední velký problém s vrtačkou na roveru Curiosity nastal 1.12. 2016 (sol 1536), kdy došlo k anomálií na drill feed mechanismu. Od té doby tato složitá vrtačka nepracuje, přičemž odborníci analyzují problém a snaží se najít vhodné řešení, které by mechanismus opět zprovoznilo.
1. září přijel na Vandenbergovu základnu v Kalifornii typický americký tahač, který měl za sebou připojený podval s transportním kontejnerem. V něm se ukrývala družice JPSS-1 (Joint Polar Satellite System-1), která z tohoto kosmodromu odstartuje 10. listopadu na raketě Delta II. Po příjezdu byl kontejner v čisté místnosti otevřený a družice se s pomocí jeřábu dostala ven. Tato družice je společným projektem kosmické agentury NASA a meteorologicky zaměřené NOAA.
Kosmonautika je mimořádně dynamický obor, ve kterém se pořád něco děje. Člověku se snadno může stát, že pár dní není u počítače a během té doby se objeví informace, které pak těžko dohání. Nejen pro takové případy je tu náš Kosmotýdeník – seriál, který si klade za cíl rekapitulovat události uplynulého týdne. Čtenáři se tak mohou na jednom místě podívat, jaké články jsme v minulých dnech vydali a vybrat si, které je zajímají. Jako bonus pak nabízíme i jedno téma, které jsme v průběhu týdne nezpracovali a navrch tradiční rubriky jako je snímek a video týdne.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
