Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
Jak dlouhý časosběrný snímek pořídíte z 919 fotek? Italský astronaut Paolo Nespoli s tím má osobní zkušenost a ví, že při 25 snímcích za sekundu je to 36 a 3/4 sekundy. V minulých dnech se totiž pustil do sekvenčního snímkování výhledu z okna stanice, která zrovna prolétávala nejjižnějšími místy své oběžné dráhy. Lidé mají polární záře spojené se severními oblastmi, ale úplně stejné světelné závěsy se objevují i v okolí jižního pólu. V dnešním článku se můžete pokochat jejich jemnou krásou ve zrychleném režimu.
Týden utekl jako voda a i když byl především ve znamení smutného loučení se sondou Cassini, přinesl toho mnohem více. Jako obvykle tedy přichází Kosmotýdeník, který se pokusí všechny důležité momenty zrekapitulovat, aby našim čtenářům neunikla žádná zajímavá informace. V hlavním tématu se podíváme na dalekohled Jamese Webba a na nenápadnou, ale velmi důležitou osobu, která o něj momentálně pečuje. V menších zprávách se podíváme třeba k Marsu, nebo nový termín startu rakety Atlas V s tajnou družicí. Podíváme se také na blížící se sondu OSIRIS-REx, na čínskou loď Tiančou, soukromou loď Dragon i na možný odklad premiéry Falconu Heavy.
Na začátku července letošního roku jsme Vám představili naši oficiální mobilní aplikaci pro zařízení s operačním systémem Android, která zatím pracuje na necelých 400 zařízení. V článku jsme informovali i o tom, že zatím nechystáme vstup na další systémy, ale věci se někdy mění velice rychle. Je vidět, že mezi našimi čtenáři jsou lidé, kteří jsou ochotní ve svém volném čase něco vytvořit zdarma i pro ostatní. Jedním takovým člověkem je i pan Pavel Šebela, který pro nás vytvořil aplikaci pro systém Windows. Ta je k dispozici v internetovém obchodě a stejně jako aplikace pro Android je zdarma.
V posledních několika měsících je stále více slyšet o progresivní kosmické společnosti ARCA, která by již velmi brzy mohla začít v Novém Mexiku testovat revoluční raketový motor typu aerospike (aerodynamic spike). Tento typ motoru by mohl být v budoucnu schopen dostat raketu ze země do vesmíru bez použití přídavných stupňů a jednalo by se tak o systém SSTO neboli Single Stage to Orbit, o kterém sní snad každý raketový konstruktér. Tak daleko však společnost zatím není a kdo ví, jestli vůbec někdy bude, ale na druhou stranu již nyní nabízí mnoho zajímavého a také neokoukaného. A to jak v podobě raketových nosičů, které tu ještě nebyly, nebo ve zvoleném přístupu. Pojďme tedy společně nahlédnout „pod pokličku“ společnosti ARCA Space Corporation.
Tak i tento názor byl k zaslechnutí na 21. ročníku celosvětové konference World Satellite Business Week v Paříži. Pokud jste o této satelitní akci nikdy dříve neslyšeli, tak vězte, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších každoročních událostí, na kterou se sejdou stovky lidí z vesmírného businessu. Jsou to až na drobné výjimky výhradně výkonní ředitelé, techničtí ředitelé, šéfové marketingu a občas i finančníci. Novináři tam tvoří značnou menšinu. Shodou okolností jsem se některých akcí z programu mohl zúčastnit.
Dnes ve 13:55 našeho času by měl na Zemi dorazit poslední signál ze sondy Cassini, která 83 minut předtím shoří v atmosféře Saturnu. Skončí tak její mimořádně přínosná mise, díky které jsme se o Saturnu i o jeho rodině měsíců dozvěděli neskutečné množství informací. Cassini vstoupila na oběžnou dráhu planety s prstencem už v roce 2004 a od té doby jej zkoumala z dálky i hodně zblízka. Po 13 letech intenzivní práce tak pozemní týmy vyždímaly z možností této sondy i poslední kapky vědeckých informací. Tento článek si klade za cíl poskytnout aktuální zpravodajství spojené se zánikem této sondy.
Okamžik, o kterém jsme věděli již několik let dopředu, je tu. Stále nám připadalo, že je někde daleko, ale teď se stává realitou. Dnes se uzavře kapitola jedné z nejúžasnějších kosmických misí celé historie – americká sonda Cassini (s evropským podílem) dnes shoří v atmosféře planety Saturn, kolem které kroužila od roku 2004. Za ty roky dokázala nasbírat neskutečné množství údajů, díky kterým jsme mnoho věcí pochopili a také jsme dostali náměty nové otázky. Díky Cassini máme o Saturnu a jeho měsících nesrovnatelně lepší přehled než před startem této sondy. Dnes ve 13:54 našeho času sonda zanikne 1528 km nad vrcholky mraků.
Cvičení dělá mistra, žádný učený z nebe nespadl a chybami se člověk učí – jsou to sice ohraná klišé, ale perfektně vystihují podstatu dnešního článku. Elon Musk před několika týdny slíbil, že brzy představí kompilaci záběrů z nepovedených přistání či jinak kuriózních momentů, ze kterých se SpaceX poučila na cestě ke znovupoužitelnosti svých raket. Dnes jsme se konečně dočkali – Musk nejprve zveřejnil na svém Instagramu kratší verzi, která stačila na internetu udělat slušné pozdvižení. o chvíli později SpaceX vydala na Youtube delší verzi a ta byla ještě lepší. Ve videu jsou totiž hojně použité záběry, které veřejnost ještě nikdy neviděla. A věřte mi, že tohle dvouminutové video za to opravdu stojí.
Rok 2017 se pomalu blíží ke své poslední čtvrtině a tak je čas se začít dívat na to, co nám přinese rok následující. Předpokládám, že všichni fanoušci kosmonautiky tak nějak tuší, že právě rok 2018 bude bez přehánění mimořádný. Proto jsme se rozhodli, že tradiční anketu s očekávanými událostmi zveřejníme o pár týdnů dříve než obvykle. Rok 2018 totiž nabídne tolik událostí, že je vhodné na ně začít upozorňovat se značným předstihem. V minulých letech jsme Vám vždy nabídli deset nejzajímavějších momentů následujícího roku s tím, že jste mohli hlasovat pro tři možnosti. Vzhledem k nabitosti roku 2018 Vám však přinášíme rovnou 20 významných momentů a svůj hlas můžete dát hned pěti událostem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.