sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.
Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.
Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.
Společnost Radian Aerospace se sídlem v Seattlu 29. dubna oznámila svůj záměr vyvinout Radian Reusable Reentry Vehicle (R3V), technologický demonstrátor pro hypersonické testovací aplikace a návrat do atmosféry. Získaná data poslouží při vývoji budoucího kosmického letounu Radian One.
Společnost Apex získala v novém kole financování 200 milionů dolarů, které má společnosti pomoci urychlit výrobu družicových tahačů.
Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.
Články
Ještě před několika lety by si nikdo nedokázal představit kosmonautiku bez raket Proton, tažného koně ruské kosmonautiky. Ale situace na trhu s raketovými nosiči se v posledních letech drasticky mění. Nedávná dlouhá pauza způsobená nedostatky ve výrobě tak může předznamenat konec těchto raket. S tím, jak razantně poklesl počet startů raket Proton, zbarvují se finanční ukazatele jeho výrobce stále více do červena. Situace je poměrně vážná, protože Chruničevova konstrukční kancelář přišla v loňském roce o 23 miliard rublů (cca. 8 miliard Kč) a požádala o státní podporu v hodnotě 30 miliard rublů (10,5 miliardy Kč). Před pár dny Dmitrij Rogozin, šéf Roskosmosu, potvrdil probíhající snahu o napravení finanční situace Chruničevovy kanceláře a zároveň oznámil plány na urychlení prací vedoucích k přesunu startovní zátěže z Protonů na rakety z rodiny Angara.
Na třetím veřejném zasedání Národní rady pro vesmír, orgánu, jehož znovuobnovení inicioval prezident Donald Trump, právě on inicioval založení takzvaných Space Force, tedy samostatné armády, která bude mít za úkol řídit a hlídat vojenské aktivity ve vesmíru. Co to vlastně znamená? Máme se bát vesmírných bitevníků létajících kolem Mezinárodní vesmírné stanice? A má toto prohlášení zákonnou platnost? Na to i na další záležitosti se podíváme v článku. Mimochodem, dohody o mírovém využití vesmírného prostoru zatím stále platí.
V noci na sobotu jsme společně ponocovali při čekání na třetí start rakety Electron, který má být první komerční misí tohoto malého nosiče startujícího z Nového Zélandu. Nejprve chladné počasí na místě startu a pak i technická závada na anténě sledovací stanice však způsobily zrušení pokusu o start. V dalších dnech se firma Rocket Lab o start ani nepokoušela – na Novém Zélandu bylo nevhodné počasí. Nyní to však již vypadá dobře – anténa se dočkala opravy, počasí se vylepšilo a tak si opět můžeme nařídit budíky, aby nám tento start neunikl.
V minulých letech plánovala evropská kosmická agentura, že k duálnímu asteroidu Didymos vypustí svou sondu AIM (Asteroid Impact Mission), aby zkoumala tento zajímavý svět. Sonda AIM měla být součástí americko-evropského projektu AIDA, který obsahoval i druhou sondu. Americká DART měla narazit do menšího ze dvou asteroidů a pokusit se o jeho vychýlení. Sonda AIM i pozemní teleskopy měly sledovat, jaký bude mít kolize vliv na dráhu malého asteroidu. Kromě vědeckého přínosu mise mělo jít o první praktickou zkoušku metody, která by se dala použít v případě odklonu asteroidu z kolizní dráhy se Zemí. V roce 2016 však ESA z finančních důvodů ukončila práce na misi AIM a Američané tak DART rozvíjí sami. Evropa se však myšlenky historicky první výpravy k duálnímu asteroidu nevzdala a její odborníci přišli s konceptem Hera.
O tom, že je výzkum na ISS velmi pestrý, se toho napsalo už hodně. Ale stejně jako vždy, je i zde neocenitelný nějaký konkrétní příklad. NASA je v tomto směru hodně aktivní a na svém webu vydává poměrně pravidelná shrnutí činností, které astronauti na stanici provádí. Kupříkladu v pátek 22. června jsme se dozvěděli, že Serena Auñón-Chancellor uložila do vědeckého mrazáku geneticky upravené mikroorganismy, na kterých se bude zkoumat jejich schopnost konkurovat běžné petrochemické výrobě. Její kolega Richard Arnold se zase třeba věnoval rostlinám pěstovaným v zařízení Plant Habitat-1, kde se studují rozdíly v růstu rostlin ve stavu beztíže oproti růstu na Zemi.
Poslední start od SpaceX jsme viděli 4. června, kdy Falcon 9 vynesl telekomunikační družici SES-12. Od té doby byl klid, ale nyní by celý kolotoč startů měl opět nabrat vyšší tempo. Na konci června se dočkáme vypuštění lodi Dragon, která poletí k ISS v rámci mise SpaceX CRS-15 a pak to bude také zajímavé – 19. července by mohl ze stejné rampy odstartovat Falcon s telekomunikační družicí Telstar 19 Vantage a o pouhý den později je plánován start z Kalifornie, který má vynést sedmou várku družic Iridium NEXT. Ve zbytku roku by SpaceX chtěla vypouštět minimálně dvě rakety každý měsíc.
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část červnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Ve druhé části se ohlédnete za otevřením Planetární stezky a nakonec vás budou čekat poslové z hlubin vesmíru. Akce začíná v 17:30.
Týden je v podstatě hned pryč – v měřítkách historie má sedm dní jen mizivý podíl. Přesto se za tento časový úsek může často odehrát velké množství zajímavých momentů. Aby Vám pokud možno žádný takový moment neutekl, máme tu seriál Kosmotýdeník. Ten našim čtenářům připomene, jaké články jsme v uplynulém týdnu vydali a informuje i o událostech, na které se během týdne nedostalo. Kosmotýdeník tak cílí jak na pravidelné čtenáře, tak i na ty, kteří v průběhu týdne nestíhají číst všechny články a rádi by si přitom udrželi přehled o aktuálním dění. V dnešním díle se podíváme na evropské družice sledující Zemi a zmíníme se i o novinkách ve SpaceX.
Webbův teleskop tvoří momentálně dva samostatné díly. Prvním z nich je OTIS – sestava tvořená zrcadly, vědeckými přístroji a nosnou konstrukcí, druhým je Servisní prvek SCE tvořený slunečním štítem a servisním modulem. Vůbec poprvé v historii byly obě tyto poloviny současně aktivovány na jednom místě. K tomuto důležitému milníku na cestě k integraci obou polovin došlo v hale firmy Northrop Grumman v kalifornském Redondo Beach. V montážní hale se k napájení používají externí zdroje, které čerpají elektřinu ze sítě a převádí ji na parametry, které jsou kompatibilní se systémy teleskopu. Elektřina v tomto případě slouží k aktivování systémů a k simulaci jejich chování ve vesmíru. Až se JWST dostane do vesmíru, bude mu elektřinu dodávat solární panel, který dokáže zásobovat jak Servisní prvek, tak i vědecké přístroje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
