Orion
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.
Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.
Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.
Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.
Články
Dostat k Mezinárodní vesmírné stanici novou loď, ve které jednou budu létat lidé, není snadné. Zdaleka přitom nejde jen o to postavit včas raketu a kosmickou loď. Ve hře je celá řada faktorů, které běžný člověk nikdy nespatří, ale které jsou pro realizaci mise nezbytné. 3. října se od vysoko postaveného zástupce firmy SpaceX dostala na veřejnost informace, že první testovací let nové lodi Crew Dragon sklouznul na začátek roku 2019, přičemž na vině je papírování. Podle dřívějších předpokladů mělo k misi DM-1 dojít už na podzim – nejprve se hovořilo o listopadu, pak o prosinci. Nyní je to už leden, ale soukromá firma je v tom nevinně.
V těchto dnech je kosmonautika napěchována zajímavými událostmi, mezi kterými hraje prim výsadek francouzsko-německého modulu MASCOT na planetku Ryugu. Modul sem dopravila japonská sonda Hayabusa 2 s cílem rozšířit vědecké výsledky z celé mise – MASCOT je totiž schopen provádět měření přímo z povrchu. Nyní se zdá, že úspěšná spolupráce v rámci mise Hayabusa 2 by mohla nastartovat i další společný projekt – tentokrát by šlo o průzkum měsíců Marsu v rámci japonské mise MMX (Martian Moons eXploration).
Poslední výběr evropských astronautů proběhl již téměř před deseti lety. Stalo se tak v roce 2009, kdy se sbor astronautů ESA rozrostl o šest mladých a velice kvalitních kandidátů, kteří krátce po svém výběru zahájili intenzivní základní výcvik. Do nejužšího výběru se však dostalo celkem deset finalistů, přičemž ti zbývající čtyři získali v Evropské kosmické agentuře nabídky jiných pracovních pozic, kde čekají v záloze na svou šanci. Prvním úspěšným kandidátem z této čtveřice, který se ze zálohy posunul na pozici aktivního astronauta, je Němec Matthias Maurer. Ten před pouhými několika dny dokončil svůj základní výcvik a je připraven vydat se na svou vesmírnou misi.
Sonda Parker Solar Probe by bez planety Venuše za současného stavu techniky nemohla dosáhnout dráhy tak blízko ke Slunci. K přiblížení nejnižšího bodu co nejblíže k povrchu naší hvězdy totiž musí sonda velmi výrazně zpomalit – ztratit boční rychlost. Hodně jí pomohla už raketa Delta IV Heavy při startu a nakopávací horní stupeň na tuhé palivo, ale je to právě Venuše, která se postará o finální snížení rychlosti. Celkem kolem ní v dalších letech proletí Parker Solar Probe sedmkrát a vždy provede gravitační manévr. Ty se většinou používají k urychlení sond, ale tentokrát Venuše poslouží ke zpomalení sondy.
Nosná raketa Falcon 9 se zhruba hodinu před naší půlnocí probrala k životu, když na několik sekund zapálila své motory. Úspěšný statický zážeh nám tak připomíná, že na dveře klepe další mise. Od minulého startu Falconu 9 uplynul skoro měsíc, ale to není jediný důvod, proč by nás měla tato mise zajímat. Zajímavé je třeba to, že raketa disponuje již jednou použitým prvním stupněm. Ale nejatraktivnější je na téhle misi bezesporu to, že by se při ní měla SpaceX vůbec poprvé pokusit o přistání prvního stupně na pevnině západního pobřeží USA.
Americká sonda OSIRIS-REX provedla včera důležitý manévr, který je předpokladem k dosažení kurzu pro přílet k asteroidu Bennu v prosinci letošního roku. Zážeh označovaný jako AAM-1 (Asteroid Approach Maneuver) měl za úkol snížit rychlost přibližování sondy k asteroidu – v dalších týdnech budou následovat i další brzdící manévry, ale AAM-1 byl svým rozsahem jednoznačně největší. Před jeho provedením se sonda každou sekundu přiblížila k asteroidu Bennu o 491 metrů. Po manévru už to bylo jen 140 m/s. Pozemní týmy zatím pracují na vyhodnocování telemetrie a sledovacích dat. Během dalších dní bychom měli s jistotou vědět, zda vše proběhlo správně. Už základní analýza ale ukazuje, že máme nárok na optimismus.
Japonská sonda Hayabusa-2 vysadila před pár dny na povrch asteroidu Ryugu dva malé průzkumné moduly MINERVA-II1, které nás šokovaly zaslanými snímky. Ještě jsme se ani nestihli z téhle nadílky vzpamatovat a už je tu další porce. Tentokrát míří k povrchu asteroidu Ryugu větší výsadkový modul – francouzsko- německý MASCOT (Mobile Asteroid Surface Scout). Jeho rozměry jsou 29,5 cm × 27,5 cm × 19,5 cm a váží 9,5 kg. Stejně jako moduly MINERVA-II1 se i MASCOT má pohybovat po povrchu pomocí poskakování.
Náš seriál mapující vývoj nové supertěžké rakety od SpaceX se pomalu chýlí ke konci. Dnes vychází jeho předposlední díl, ve kterém navážeme na situaci, ve které jsme skončili minule. V roce 2016 už i veřejnost věděla, že SpaceX připravuje nějakou raketu tohoto jména, ale detaily stále chyběly. Blížilo se však Muskovo prohlášení, ve kterém představil dosavadní výsledky. I dnes budeme pokračovat v překladu rozsáhlého článku, který několik měsíců tvořili experti soustředění kolem portálu nasaspaceflight.com.
Do prvního startu nové ruské lodi Federacija chybí ještě několik let, ale vývoj postupně pokračuje. Staré dobré Sojuzy používají křesla Kazbek (mají jméno po hoře na Kavkaze), která vyžadují pro každého cestujícího individuálně vyráběné anatomické vložky. Ty se odlévají podle velikosti a tvaru těla jednotlivých kosmonautů, aby mohly spolehlivě pohltit setrvačnost po přistání. Když si kosmonauti mění místa, musí si vyměnit i své anatomické vložky. Jejich výroba je časově poměrně náročná a přípravy lodí Sojuz prodražuje a prodlužuje. Není tedy překvapením, že vývojáři nové lodi Federacije chtějí používat jiný systém. Představili křeslo, které se snadno přizpůsobí různým tělům astronautů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
