sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

MDA Space

Společnost MDA Space, která pro Gateway staví robotický systém Canadarm3, na konferenci o výsledcích hospodaření 8. května uvedla, že se prozatím soustředí na pokračování práce na systému Canadarm3. Dle společnosti by technologie mohla být znovu využita k jiným účelům, pokud by byl schválen návrh rozpočtu Bílého domu.

X-Bow Systems

Společnost X-Bow Systems, startup zabývající se výrobou raketových motorů na tuhá paliva, získala v rámci financování 35 milionů dolarů. Poslední kolo vedla společnost Lockheed Martin, která se společností uzavřela strategickou dohodu.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly udělily zakázky v celkové hodnotě 17,6 milionu dolarů společnostem Auria Space a Sphinx Defense na vybudování prototypů cloudových základen, které by propojily vojenské družicové operace s komerčními a vládními anténami pro zvýšení kapacity.

Apex 1.0

V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.

Články

Šedesát let služby T-38 Talon u NASA

V dnešním článku se budeme výjimečně věnovat stroji, který nikdy nepřekročil hranice zemské atmosféry. Pro portál věnovaný výhradně kosmonautice je to nezvyklé, ale v případě tohoto stroje se jedná o čestnou výjimku. Tento letoun se stal nedílnou součástí života každého astronauta. Letu s ním se nevyhnul žádný kandidát na let do vesmíru pod agenturou NASA, ať se jednalo o profesionálního pilota, vědce či inženýra. Jeho služba začala v období velkého rozmachu kosmonautiky v roce 1964 a pokračuje do dnešních dní, a ještě nějakou dobu pokračovat bude. Řeč je tak o legendárním letounu T-38 Talon, který v tomto roce slaví kulaté, šedesáté výročí své služby u NASA. V článku se tak budeme věnovat historii T-38 u NASA, vyhlídkám jeho služby a podíváme se i na letecké incidenty s astronauty na palubě.

VT_2024_10

Vesmírná technika: Raketa Little Joe I

Aby bylo možné otestovat záchranný systém lodí Mercury za letu, musela být kabina připojena k raketě, která ji vynese do určité výšky a udělí potřebou rychlost. Využít k těmto účelům rakety Redstone nebo Atlas nebylo možné, protože šlo o poměrně drahé stroje. Proto byla využita raketa tvořená svazkem již existujících vojenských taktických balistických raket. Zrodila se jednostupňová raketa Little Joe I, která si mezi lety 1958 a 1960 připsala celkem osm misí a všechny odstartovaly ze základny Wallops Island. V tomto díle Vesmírné techniky si tuto raketu podrobněji popíšeme.

Europa Clipper

Kosmotýdeník 599 (4.3. – 10.3.)

Již po pětisté devadesáté deváté je pro vás k nedělnímu obědu přichystán přehled kosmonautických novinek uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral popis symbolické upomínkové desky, která poletí na sondě Europa Clipper a obsahuje mnoho zajímavých detailů a možná i jména mnoha z vás. V dalších tématech se podíváme na odklad první japonské komerční rakety, úspěšně WDR sestavy Super Heavy Starship, či na přípravy odletu posádky mise Crew-7 z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

EarthCARE

EarthCARE opouští Evropu

Po letech vývoje a důkladné testovací kampani mohla nová družice EarthCARE opustit německý Mnichov a je na cestě do Kalifornie na Vandenbergovu základu. Jakmile sem dorazí, bude uložena na několik týdnů do skladu, dokud nepřijde čas, kdy započne její příprava na start. Ten je zatím plánován na květen a o vynesení se postará raketa Falcon 9. Družice EarthCARE (Earth Cloud Aerosol and Radiation Explorer) má být zatím nejkomplexnější misí z programu Earth Explorer. Jejím úkolem bude studovat, jakou roli hrají mraky a aerosoly v procesu ohřívání a ochlazování zemské atmosféry. Získaná data se budou podílet na zlepšení našeho chápání klimatických změn.

Chandra a XMM-Newton – zánik hvězdy u vzdálené černé díry

Ani mezi běžnou populací, natož pak mezi fanoušky kosmonautiky, pravděpodobně neexistuje skoro nikdo, kdo by alespoň jednou neslyšel o černých dírách. Tyto extrémní vesmírné objekty jsou mezi lidmi velmi populární. Za to vděčí zřejmě jednak vhodně zvolenému názvu, jednak jakési tajemnosti, která spoustu lidí přitahuje. S černými dírami se navíc spojuje nevyhnutelnost definitivního konce všeho, neboť černé díry vykazují tak masivní zakřivení prostoročasu, že z nich nemůže uniknout ani světlo. Když se nějaký objekt přiblíží příliš blízko černé díře, slapové efekty ho roztrhají a následně je pohlcen černou dírou. Nedávno astronomové pozorovali, jak černá díra zkonzumovala jednu z hvězd. A protože se na objevu podílelo i několik kosmických observatoří, dnes si jej společně představíme.

Přesné zaměření laseru mise Proba-3

Jako náhledový snímek dnešního článku jsme použili infračervený pohled na testy, které agentura ESA, firma MDA a Centre Spatial de Liège provádí v belgickém městě Kruibeke v sídle firmy Redwire Space. Jedná se o nezbytnou přípravu na evropskou misi Proba-3, která bude vyžadovat let dvou družic v přesné formaci. Už letos budou obě sondy společně vyneseny na oběžnou dráhu, aby vůči sobě udržovaly formaci s přesností na pár milimetrů a vytvořily tak umělé zatmění Slunce. jedna ze dvou sond bude sloužit jako stínidlo, které vrhne stín na druhou družici, koronograf. Tím dojde k zakrytí silně svítícího slunečního disku, takže bude možné dlouhodobě pozorovat slabou korónu – z jednoho oběhu, který trvá 19,5 hodiny, bude pozorování koróny možné věnovat až 6 hodin!

Vzorná spolupráce kosmických sond

17. duben roku 2021 byl na Slunci vlastně skoro stejný jako každý jiný den. To se ale změnilo, když výjimečná erupce vyvrhla z jeho povrchu obří oblak materiálu. Podobné výrony ze Slunce nejsou neobvyklé, ale tento se vyznačoval nezvykle širokým rozptylem, ve kterém vyslal vysokoenergetické protony a elektrony téměř rychlostí světla. Tyto částice postupně zaregistrovalo hned několik kosmických sond, které se pohybují ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Bylo to dokonce poprvé, kdy byly vysokoenergetické protony a elektrony (zkráceně SEP – solar energetic particles) pozorovány sondami na pěti hodně vzdálených místech mezi Sluncem a Zemí, ale i u Marsu. Nyní tyto odlišné výhledy na sluneční erupci odhalují, že různé druhy potenciálně nebezpečných SEP mohou být vyvrhovány různými jevy na Slunci do různých směrů, takže mají široký rozptyl.

Vakuové testy sondy Hera

V rámci nejnovější zkoušky ověřující její připravenost na kosmické podmínky, podstoupí sonda Hera třítýdenní pobyt ve vakuu, přičemž bude vystavena teplotním profilům, které zažije při své cestě k dvojplanetce Didymos. Sonda s rozměry 1,6 × 1,6 × 1,7 m byla zasunuta do komory 11,8 metru dlouhé Phenix o průměru 4,5 metru, která se nachází v technologickém středisku evropské kosmické agentury ESTEC. „Vždycky, když se má Vaše dítě přestěhovat, jste trochu nervózní,“ říká Ian Carnelli, který za ESA dohlíží na sondu Hera a dodává: „Právě nyní je sonda zavřená v tmavé komoře bez vzduchu na několik týdnů, ale věříme, že si povede dobře.“

Juno změřila produkci kyslíku na Europě

Vědci zapojení do projektu americké meziplanetární sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, vypočítali, že množství kyslíku, které vzniká na jupiterově Měsíci Europa, je podstatně menší, než naznačovaly předešlé studie. Svůj vědecký článek vydali 4. března v časopise Nature Astronomy. Shrnují v něm své poznatky, které jsou založeny na měřeních uvolňování vodíku z ledového povrchu měsíce. Tato data pořídil palubní přístroj JADE (Jovian Auroral Distributions Experiment). Autoři článku odhadují, že množství vytvořeného kyslíku bude okolo 12 kilogramů za sekundu. Předešlé odhady se přitom pohybovaly v rozpětí od jednotek kilogramů až po více než tunu za sekundu. Vědci věří, že část kyslíku vytvořeného tímto způsobem by mohla proniknout do podpovrchového oceánu, kde by sloužila jako zdroj metabolické energie.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.