sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly udělily softwarové společnosti SciTec z New Jersey kontrakt v hodnotě 259 milionů dolarů na další vývoj pozemního systému určeného pro vojenské družice včasného varování.

FAA

FAA vydalo 6. května rozhodnutí o posouzení vlivů na životní prostředí týkající se zvýšení počtu startů ze základny Starbase v Boca Chica v Texasu, ve kterém povolila zvýšený pocet startů. Posouzení se zabývalo žádostí společnosti SpaceX o provedení až 25 startů a přistání Starship/Super Heavy.

Indie

Indie zpřísňuje bezpečnostní pravidla a pravidla pro dodržování předpisů týkajících se družicové konektivity. Indie tak reaguje na snahy telekomunikačních společností, jako jsou například SpaceX se Starlinkem či Eutelsat s OneWeb, vstoupit na lokální trh.

Inversion Space

Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.

Novaspace

Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů

Eutelsat

Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.

Orion

Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.

Články

Fascinující sluneční koróna pohledem evropské sondy

Sonda Solar orbiter pořídila snímky zachycující velmi nezvyklé a stále se proměňující scenérie, které jsou vidět při pohledu na Slunce zblízka. Sondě se podařilo zachytit přechod ze spodních vrstev sluneční atmosféry do mnohem teplejší vnější koróny. Vlasové struktury jsou tvořeny nabitým plynem (plazmatem), který se šíří podél siločar magnetického pole vycházejících z nitra Slunce. Nejjasnější oblasti mají teplotu okolo jednoho milionu stupňů Celsia, zatímco chladnější materiál vypadá tmavší, jelikož pohlcuje záření. Zmíněné video natočil 27. září 2023 přístroj EUI (Extreme Ultraviolet Imager) umístěný na sondě Solar Orbiter v době, kdy se sonda nacházela přibližně ve třetinové vzdálenosti od Slunce oproti Zemi. Blížila se nejnižšímu bodu své dráhy ve vzdálenosti 43 milionů kilometrů, kam dorazila 7. října.

Mars

Kosmotýdeník 607 (29.4. – 5.5.)

Dalších sedm dní uteklo jako voda a před vámi je opět k nedělnímu poledni přichystán pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika za zmíněné období přinesla. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na řadu inovativních studií, které mají za úkol udělat cesty k Marsu častější a levnější. Jako obvykle se pro splnění tohoto požadavku spojila NASA s komerčním sektorem. Týká se to také MSR. V dalších tématech nás čekají hned dva nové skafandry. Jeden jsme už viděli a nyní byl poprvé testován ve zkušebním bazénu a druhý byl poprvé představen v sobotu. Věnovat se budeme také nadcházejícímu startu Starlineru a startu čínské mise Chang’e 6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

SpaceX představila obleky pro výstupy do volného prostoru

To, že firma SpaceX pracuje na skafandrech pro výstupy do volného prostoru, se vědělo už dlouho, ale až doposud jsme kromě pár drobných náznaků neviděli, jak bude skafandr vypadat. Dnes SpaceX představila zhruba minutové video, které ukazuje podobu tohoto kosmického obleku. Zároveň aktualizovala část svého webu, kde se můžeme dozvědět bližší informace. A aby toho nebylo málo, členové mise Polaris Dawn, která má tyto skafandry využít, se také pochlubili svými fotkami. Její start je podle SpaceX zatím očekáván nejdříve letos v létě. Ze všech zveřejněných dokumentů je jasně vidět, že nový skafandr bude svým vzhledem velmi připomínat stávající obleky, které SpaceX používá jako ochranu před ztrátou atmosféry v lodích Crew Dragon. Rozdílem, který na první pohled upoutá pozornost, bude především jinak zbarvené hledí.

Krásný snímek téměř dokonalého Einsteinova prstence v souhvězdí Lva.

Gravitační čočkování a kosmický výzkum

Gravitační čočky mnohdy plní stránky, nejen, vědeckých časopisů, protože dokáží vytvářet mimořádně krásné a pohledné obrazy. Ovšem jejich význam nespočívá jen ve fotografiích, které daňovým poplatníkům dokáží ospravedlnit značné výdaje vložené do astronomických observatoří, ale mají i mimořádný přínos pro astronomii a fyziku. Díky nim dokážeme vidět velmi vzdálené galaxie, či dokonce jednotlivé hvězdy, které bychom jinak vidět nemohli. Dovolují nám třeba také velmi precizně měřit hmotnost čočkujících objektů a zakřivení prostoročasu v jejich okolí, čímž získáme množství detailů o rozložení temné hmoty ve vesmíru. A v neposlední řadě nám jistý typ gravitačních čoček umožňuje hledat vzdálené exoplanety či bludné planety, jež bychom jinak nikdy nemohli vidět. Gravitační čočky jsme zde již v mnoha článcích nakousli, myslím, že tedy nazrál čas se na ně podívat podrobně v samostatném příspěvku.

NIAC – Sny o budoucnosti #7 Detoxikace Marsu

Dnes se opět seznámíme s jedním projektem, který agentura NASA podpořila v rámci programu NIAC. Jeho úkolem je podpořit výzkum a rozpracování zajímavých nápadů, jejichž praktické uplatnění se nedá očekávat v nejbližších letech. S trochou nadsázky můžeme říct, že program NIAC má z celého širokého oboru kosmonautiky asi nejblíže ke sci-fi příběhům. Dnes se podíváme na projekt zvažující detoxikaci Marsu, aby mohl být snáze kolonizován. A protože program NIAC sdružuje opravdu originální nápady, tak se zmíněnou detoxikací by měly pomoci mikroorganismy.

Dva malí pomocníci pro sledování Země

Dvojice amerických misí, které mají prošlapat cestu novým technologiím, byla nedávno uvolněna na nízké oběžné dráze Země. Tady budou demonstrovat inovativní metody pro pozorování plynů v atmosféře, sledování sladké vody, ale i hledat stopy potenciálních výbuchů sopek. Mise SNoOPI (Signals of Opportunity P-Band Investigation) využívá nízkošumový rádiový přijímač, s jehož pomocí chce měřit vlhkost půdy ve vrstvě, kde rostou kořeny. Sám však nebude nic vysílat. Má pouze zachytávat rádiové signály vysílané komerčními družicemi. Pokud vezmeme v potaz, že jde pouze o 6U CubeSat, není to snadný úkol. Jeho kolega HyTI (Hyperspectral Thermal Imager) je také 6U CubeSat a mohl by vyšlapat cestu k budoucím misím, které by byly zaměřeny na detekci vulkanických erupcí v předstihu týdnů až měsíců.

ŽIVĚ A ČESKY: Odkládaný Falcon a čínská lunární mise

Fanoušky kosmonautiky jistě potěší, že se mohou v následujících hodinách těšit hned na dva živě a česky komentované přenosy ze startů raket. Nejprve bychom se měli dnes večer dočkat startu Falconu 9 s dvojicí snímkovacích družic WorldView Legion, ale při vší úctě k tomuto startu půjde pouze o předkrm. Zítra dopoledne nás bude čekat hlavní chod – čínská těžká raketa Dlouhý pochod 5 má totiž vynést lunární misi Chang’e 6, která má v dalších dnech přistát na odvrácené straně Měsíce, odebrat tam vzorky a dopravit je na Zemi. Pokud se to podaří, bude to poprvé v historii, kdy se na Zemi dostanou vzorky z odvrácené strany Měsíce.

Evropsko-čínský sledovač slunečního větru má nosič

Evropská kosmická agentura oznámila, že u firmy Arianespace zajistila nosnou raketu pro vynesení družice Smile. Tato společná evropsko-čínská mise poletí na raketě Vega-C. Její název je anglický výraz pro úsměv, ale jde také o zkratku ze „Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer“, což můžeme volně přeložit jako průzkumník vztahu mezi slunečním větrem, magnetosférou a ionosférou. Cílem mise bude lépe porozumět interakcím mezi Sluncem a Zemí. Zajištění vynesení družice představuje jeden z hlavních evropských podílů na této misi.

VV_2024_04

Vesmírné výzvy – Duben 2024

Dubnové Vesmírné výzvy otevře derniéra Delty IV Heavy a pak pro změnu premiéra rakety Angara z kosmodromu Vostočnyj. Dále uvidíme přistání Sojuzu MS-24. Čínská kosmická agentura provedla rotaci posádek na své kosmické stanici, konkrétně pomocí kosmických lodí Shenzhou 17 a Shenzhou 18. Pak nás čeká ruský výstup do volného prostoru a starty družic Bandwagon-1, USSF-62 a Galileo. Na závěr se můžeme těšit na prezentaci Elona Muska o budoucnosti SuperHeavy Starship a také výběr nehermetizovaných lunárních roverů pro program Artemis. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.