sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družicový operátor Spire Global uzavřel prodej své divize sledování komerční námořní dopravy v hodnotě 241 milionů dolarů belgické společnosti Kpler, která poskytuje analytické služby. Společnost tak končila právní spor ohledně pozastavené transakce.
Ve věku 96 let zemřel Robert Ed Smylie. Ed byl zodpovědný za vývoj systémů podpory života, skafandrů a dalšího vybavení v rámci programů Mercury, Gemini, Apollo, Skylab, Apollo-Sojuz a raketoplánu. Je mu připisováno řešení problému odstraňování oxidu uhličitého během mise Apollo 13.
Čest jeho památce.
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) 24. dubna oficiálně oznámil výběr projektů spolupráce pro misi Chang’e-8, která má být zahájena v roce 2028 nebo 2029, přičemž vybrala 10 projektů z 11 různých zemí a jedné mezinárodní organizace.
Jared Isaacman, nominovaný na administrátora NASA, uvedl, že v případě potřeby by upřednostnil program Artemis na průzkum Měsíce před lidskými misemi na Mars a potenciální snížení financování vědeckých programů NASA na polovinu nepovažuje za optimální.
Interference s družicovými signály Global Positioning System se podle nové zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia stala rutinním rysem vojenských konfliktů na Blízkém východě, ve východní Evropě a v částech Asie. Zjištění signalizují rostoucí rizika pro komerční i vojenské aktéry na oběžné dráze.
Společnost Axiom 25. dubna oznámila, že povýšila Tejpaula Bhatiu na pozici generálního ředitele. Nahradí Kama Ghaffariana, spoluzakladatele a výkonného předsedu společnosti.
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) oznámil výsledky posledního kola mezinárodních žádostí o zapůjčení lunárních vzorků z mise Chang’e-5 v Šanghaji během konference u příležitosti 10. ročníku čínského vesmírného dne. Součástí akce byla slavnostní ukázka vzoru lunární smlouvy o půjčce.
Články
V dnešním krátkém článku bychom Vás rádi seznámili s povedenou mapou, kterou vytvořil uživatel fóra kosmo.cz s nickem Raul. Na této mapě se pokusil vyznačit, jak sám píše „současné, bývalé nebo budoucí startovní komplexy, přistávací platformy, pozice plovoucích plošin, hangáry, budovy, nebo testovací stavy motorů či raketových stupňů v areálu McGregor“. Při pohledu do mapy člověka překvapí, na kolika místech má tato soukromá firma své technické zázemí. Ke každé značce navíc přísluší i snímek daného stanoviště, případně i odkazy na další doplňující informace.
Vítám vás u nejnovějšího vydání pravidelného souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. V Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na fotografie z mrazivého přistání posádky Sojuzu TMA-17M. Poté zamíříme k Venuši a zjistíme, jak se daří sondě Akatsuki, nevynecháme ani úspěšný start lodi Cygnus, nebo postup prací při stavbě dalekohledu Jamese Webba. To i mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.
NASA nedávno uveřejnila mozaiku záběrů pořízených kamerou LORRI, které ukazují povrch Pluta v tom nejmenším detailu, který New Horizons při svém zběsilém úprku kolem Pluta stihla pořídit. Nyní byla tato data doplněna o barevnou informaci z trochu méně detailních snímků kamery MVIC. Snímky byly pochopitelně pořízeny už 14. července 2015, ale na Zemi putují postupně v pomalém tempu, jak to umožňuje tento „meziplanetární pradědeček“ dnešního internetu na vzdálenost více než 5 miliard km. Barevná mozaika zahrnuje jen část sekvence, kterou jsme mohli obdivovat zhruba před týdnem.
Už když se na začátku letošního roku americká sonda Dawn blížila k trpasličí planetě Ceres, byly na fotkách vidět podivné body, které byly mnohem jasnější než okolní terén. Vědci byli pochopitelně zvědaví,z čeho se tyto útvary skládají, hledači senzací měli další z řady „potvrzených“ důkazů mimozemské civilizace a nedočkavci ještě několik měsíců hartusili, proč ta sonda neklesne níž a neprozkoumá ty skvrny? Sonda Dawn ale měla jasně daný program včetně postupného snižování oběžné dráhy. Jelikož se vědělo, že skvrny nemají kam utéci, vědci věděli, že čas na jejich průzkum přijde a nyní se zdá, že máme konečně k dispozici relevantní údaje.
Už dnes se na Zemi vrátí tříčlenná posádka v Sojuzu TMA-17-M. Oleg Kononěnko, Kjell Lindgren a Kimija Jui nastoupili do svého lodi dnes poměrně brzy ráno našeho času. Pět minut před půl osmou se zavřel průlez mezi Sojuzem a stanicí a v 10:48 by se měl Sojuz od stanice oddělit. Až se od stanice vzdálí, otočí se proti směru letu a sníží svou rychlost, aby mohl vstoupit do atmosféry. K přistání do kazašské stepi by mělo dojít ve 14:12 našeho času, což je zhruba dvě hodiny po místním soumraku.Sojuz tedy bude poměrně netradičně přistávat za tmy.
Technici před několika hodinami vyvezli ukrajinsko-ruskou raketu Zenit po kolejích na startovní rampu 45 kosmodromu Bajkonur. Tady byla s pomocí hydraulických zvedáků vztyčena do svislé polohy a nyní tu čeká na start. Na první pohled nic neobvyklého – Zenit přece startoval více než osmdesátkrát. Nad tímto startem se ale vznáší podivný opar nejistoty. Všechny ukazatele totiž naznačují, že jde o vůbec poslední start této rakety. V dnešním článku se podíváme jak na samotný start, tak i na výhled do dalších let, který není vůbec růžový.
Loď Cygnus je od včerejška úspěšně připojena k Mezinárodní vesmírné stanici, ale vraťme se v čase zpátky. Nahlédněme do nedávných dní, kdy byl ještě Atlas na startovní rampě a Cygnus se teprve připravoval v čisté místnosti. NASA totiž vydala mimořádně povedené video, které ukazuje, jak probíhá příprava lodi před zavřením aerodynamického krytu, jaký je vývoz na rampu, usazení na raketu a samotný start. Myslíte si, že všechny tyto procedury znáte? Je to docela pravděpodobné, ale tohle video vás zaskočí technologickým provedením – je ve vysokém (FullHD) rozlišení a navíc disponuje 60 snímky za sekundu, takže se všechny pohyby přehrávají mimořádně plynule a přirozeně.
Je to už zhruba týden, co si může robot Curiosity zblízka prohlížet tmavý písek velké marsovské duny. Kromě kamer na stěžni k tomu využívá mikroskopickou kameru na konci robotické paže. Mezitím probíhá dálkový průzkum blízkého i vzdáleného okolí. My se ale zaměříme především na dvě hlavní věci. Tou první bude pochopitelně tmavý písek. Jak je velký, má různě veliká zrna? Proč je tmavý? Dále se podíváme na zajímavé světlé žilky i tlustší žíly v okolních horninách. V nedávném článku, kde jsme rozebírali aktuální dění, jsme zmínili, že Curiosity nejprve podrobně prozkoumá velkou písečnou dunu označenou číslem 1. Ovšem robotické vozítko mezitím zakotvilo nejprve u vedlejší „Dune 2“ a průzkum probíhá nejprve zde.
Čtvrtá zásobovací loď Cygnus a zároveň první zástupkyně z vylepšené řady dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. V útrobách lodi se ukrývá téměř tři a půl tuny nákladu – hlavně zásoby pro posádku, ale jsou tu i vědecké přístroje, nebo potřeby pro počítače, či výstupy do volného prostoru. Pokud půjde všechno podle plánu, měli by astronauti zachytit loď s pomocí staniční robotické paže a následně ji připojit k modulu Unity. Zachycení je plánováno na 12:10 našeho času a v tomto článku budete mít možnost celou operaci sledovat živě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
