sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Slingshot Aerospace

Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.

FLTA0006

Během startu 29. dubna došlo k poruše rakety Firefly Alpha během mise FLTA0006. V prohlášení společnost Firefly potvrdila, že horní stupeň a náklad, demonstrační družice společnosti Lockheed Martin, se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu kvůli problému s oddělením stupňů.

FCC

Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. dubna jednomyslně odhlasovala revizi pravidel pro sdílení spektra připojení pro družice. Cílem je aktualizace limitů, které byly zavedeny před více než 30 lety.

Kuiper Government Solutions

Společnost Kuiper Government Solutions (KGS), dceřiná společnost projektu Kuiper, navázala partnerství s dodavatelem obrany L3Harris Technologies s cílem vytvořit družice, které splňují standardy uživatelů z oblasti armády a veřejné bezpečnosti.

FAA

Federální úřad pro letectví potvrdil, že Kelvin Coleman, zástupce správce FAA pro komerční vesmírnou dopravu, je mezi těmi, kdo se přihlásili do druhého kola programu, jehož cílem je snížit celkový počet zaměstnanců ministerstva dopravy, jehož součástí je i FAA.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Evropa a Rusko startují k Marsu

Zítra, tedy v pondělí 14. března, nastane jeden z mimořádně očekávaných dní. Bez přehánění můžeme o blížící se události hovořit jako o jednom z nejdůležitějších kosmonautických momentů roku 2016. Ruská raketa Proton-M totiž vynese z kazašského kosmodromu Bajkonur do vesmíru družici TGO a přistávací modul EDM, které zamíří k Marsu. Jedná se o první část evropsko-ruského programu ExoMars, který si klade za cíl prozkoumat rudou planetu především s důrazem na její obyvatelnost v historii. Jelikož jde o velmi sledovanou a důležitou událost, nemohli jsme si ujít příležitost poskytnout Vám ji s českým, živým komentářem.

Kosmotýdeník 182. díl (7.3. – 13.3.2016)

K nedělnímu poledni tradičně patří souhrn zajímavých kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. V dnešním vydání Kosmotýdeníku se tak dozvíte, kdo ukousl kus Pluta. Krom toho se vypravíme na start evropské rakety Ariane 5, nebo na nezdařený pokus o start Sojuzu, který se stal včera večer. Nevynecháme ani prohlášení Scotta Kellyho o jeho odstoupení z pozice astronauta. To a mnoho dalšího naleznete v článku. Přeji příjemné čtení a hezkou neděli.

10 let na oběžné dráze Marsu

Sonda MRO jedinečná! Vím, říká se to o každé kosmické sondě, ale každý, kdo se zajímá o kosmonautiku, moc dobře ví, co sonda známá pod trojpísmennou zkratkou originálního názvu Mars Reconnaissance Orbiter umí. V první řadě je vybavena nejdokonalejší kamerou, jakou jsme kdy dostali na oběžnou dráhu Marsu – HiRiSE je ve své podstatě teleskop mířící k planetě. Právě z této kamery získáváme neskutečně podrobné fotky povrchu Marsu. Druhým, neméně důležitým úkolem je, že MRO zajišťuje oboustrannou komunikaci mezi vozítky na povrchu a Zemí. Vozítka sice mohou komunikovat i přes jiné sondy, ale MRO poskytuje opravdu „vysokorychlostní připojení.“

Letový model se probudil k životu

NASA v minulých měsících provedla několik zkušebních zážehů motorů RS-25, o kterých jsme naše čtenáře informovali. Testovaly se především nové řídící jednotky, tedy jakési mozky každého motoru, které musely projít konstrukčními změnami oproti provozu na raketoplánech. Jenže zážeh, který přišel desátého března byl jiný, mnohem zajímavější. Poprvé totiž došlo k zážehu kompletního motoru, který bude použit při druhém letu nové americké rakety SLS – při misi EM-2, což by měl být první pilotovaný let tohoto nosiče. Motor s kódovým označením 2059 hořel přesně podle plánu po celou dobu testu, tedy 500 sekund a může se tak připravovat na misi, při které se lidská posádka po více než 45 letech vydá mimo nízkou oběžnou dráhu Země.

ExoMars na startovní rampě

Předstartovní přípravy každé mise jsou komplexní procedurou, ve které se dá najít několik významných momentů, které připomínají, že se start blíží – namátkou jde třeba o tankování paliva, uzavření do aerodynamického krytu spojení s nosnou raketou, nebo její vývoz na startovní rampu. Po dnešku můžeme říci, že evropsko-ruská mise ExoMars 2016 má všechny jmenované kroky za sebou. Na rampu kosmodromu Bajkonur totiž již stojí vztyčená raketa Proton-M, která už v pondělí 14. března v 10:31 našeho času vynese do vesmíru družici TGO a přistávací modul EDM. V tomto článku jsme pro Vás připravili krátkou fotogalerii.

InSight na Mars poletí, ale až v roce 2018

NASA nově plánuje start mise InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) na rok 2018. Startovní okno konkrétně začíná 5. května a cesta k Marsu by měla trvat 206 dní. InSight je lander, který má za úkol přistát poblíž rovníku Marsu a pomocí citlivého seismometru a tepelné sondy zkoumat geologickou aktivitu Marsu. Mise měla původně startovat už letos, na raketě Atlas V v konfiguraci 401, ale kvůli problémům se seismometrem musel být start zrušen. Před NASA stálo těžké rozhodnutí, protože další okno pro přelet k Marsu se otevírá až za dva roky. Dokonce se vážně uvažovalo i o zrušení celé mise, NASA se ale nakonec rozhodla investovat další finance a přesunout start na rok 2018.

Logo kosmonautix.cz

ANKETA: Který název nové verze rakety od SpaceX Vám vyhovuje více?

Minulá verze rakety Falcon 9 od firmy SpaceX se označovala jako Falcon 9 v1.1, zdálo se tedy logické, že její vylepšená varianta dostane označení Falcon 9 v1.2. Na toto označení si již hodně lidí zvyklo, ale pak přišla nečekaná změna – o raketě se na některých portálech začalo psát jako o Falcon 9 FT, přičemž FT zde reprezentuje „Full Thrust“, tedy plný tah. V  redakci proto řešíme dilema, jak máme novou verzi rakety v článcích označovat. Jelikož se tato otázka z velké části dotýká vkusu a názoru našich čtenářů, rozhodli jsme se Vás oslovit, zda byste nám při rozhodování nepomohli.

Ruští kosmonauti simulovali přistání na Marsu

Michail Kornijenko a Scott Kelly se před týdnem vrátili z téměř ročního pobytu na palubě ISS. Tato unikátní expedice, zaměřená na dlouhodobou studii lidského těla ve stavu beztíže byla zatím nejdelší, jakou Mezinárodní vesmírná stanice pamatuje. Scott Kelly se s 340 dny stal americkým rekordmanem v délce souvislého pobytu ve vesmíru. Na druhém místě je Michael Lópéz-Alegria, který má na kontě “pouze” 215 dní. Rusové ale mají s dlouhodobými pobyty mnohem vice zkušeností. Celkem tři kosmonauti strávili na stanici Mir dobu delší, než jeden rok. Absolutním rekordmanem je potom Valerij Poljakov se 437,7 dny ve vesmíru. Michail Kornijenko a Sergej Volkov, který se také vrátil z ISS, I když jenom ze standardní půlroční expedice, podnikli ještě s dalším ruským kosmonautem Alexandrem Misurkinem po přistání Sojuzu TMA-18M velmi zajímavou sérii experimentů – simulované přistání na Marsu.

První věda z nového Sentinelu

Poté, co nový evropský satelit Sentinel 3A poslal na Zemi první krásné fotky naší planety, jsme se dočkali informací i z dalšího vědeckého přístroje – výškoměru, který zkoumá výšku vln a změnu této hodnoty. Již krátce po jeho uvedení do provozu začalo skenování severní části Atlantiku, což je mimochodem díky Golfskému proudu jedna z nejdynamičtějších lokalit světových oceánů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.