Štart družice TJSW-19
Čína dňa 12.5.2025 o 20:09 hod. SELČ úspešne vypustila technologickú družicu TJSW-19 pomocou rakety CZ-3C z kozmodrómu XSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína dňa 12.5.2025 o 20:09 hod. SELČ úspešne vypustila technologickú družicu TJSW-19 pomocou rakety CZ-3C z kozmodrómu XSLC.
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Články
Ozubená kolečka jsou již po celá staletí nedílnou součástí všech možných mechanismů od kapesních hodinek až po mnohatunové těžební stroje. Neobejde se bez nich prakticky žádný robot včetně těch kosmických. Kolečka umožňují provádět jemné a přesně plánované pohyby, které je možné velmi rychle zastavit. Je jasné, že nekvalitní kolečka toho tolik nevydrží – mohou se třepit, praskat, nebo lámat. Když má váš robot odebrat vzorek mimozemského materiálu, nebo se zachytit za výstupek, nemůžete do něj dát obyčejné součástky z obchodu pro kutily.
V rámci našeho nepravidelného seriálu se snažíme našim čtenářům přinášet informace o tom, jak se daří českým firmám v tak špičkovém technickém oboru, jakým kosmonautika je. Češi jsou velmi šikovní a máme být na co hrdí. To dokládá i společnost Aerotech Czech, která v Klatovech vyrábí hned dva díly, které nachází uplatnění na nejsilnější evropské raketě – Ariane 5. Jako náhledový obrázek článku jsme použili infografiku, která ukazuje, kde můžeme oba díly najít. Na první pohled je jasně vidět, že jak aerodynamický kryt (vyznačen horní červenou elipsou), tak i teplotní ochranu trysky (viz dolní červená elipsa) najdeme na postranních urychlovacích blocích na tuhá paliva.
Byl to na první pohled normální let zásobovací lodi Progress, jakých už historie zažila stovky. Dokonce i náš videopřenos sledovalo v době maximálního zájmu ani ne 200 lidí, což je sice krásné číslo, ale i tak je to ve srovnání s průměrem méně, než obvykle – kupříkladu diváků na pilotovaném startu Sojuzu MS-03 bylo dvakrát tolik. Vždyť Progressy létají jako na drátkách – každý rok 4 kousky – co by se mohlo pokazit? Situace se ale změnila během práce horního stupně, kdy došlo ke ztrátě telemetrie. Pozemní týmy na sobě nedávaly nic znát ani v době, kdy už měl být Progress na oběžné dráze.
Mezinárodní vesmírná stanice se v těchto dnech dočká hned dvojité dávky zásob. Už dnes odpoledne by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat nosná raketa Sojuz U, která na oběžnou dráhu vynese čtvrtý exemplář modernizované řady zásobovacích lodí Progress MS. Příští týden se můžeme těšit na japonský příspěvek ve formě šesté automatické zásobovací lodi HTV. Oba starty Vám zprostředkujeme živě s českým komentářem.
Ve světle havárie modulu EDM nesmíme zapomínat na to, že druhá část programu ExoMars 2016, tedy sonda TGO (TraceGas Orbiter), úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Její přístroje jsou podle dosavadních výsledků ve velmi dobrém stavu a sondě tak nic nebrání v tom aby začala sbírat vědecká data. Tedy, abychom byli přesní, nebrání jí skoro nic, jen malý detail – musí upravit svou oběžnou dráhu, což jí zabere téměř celý příští rok. Už nyní ale vědci dostali do svých počítačů první výsledky, které napovídají, že se máme opravdu na co těšit.
Jak již pravidelní čtenáři našeho webu vědí, 10. září se v Praze sešlo sto lidí, kteří zde celý den diskutovali o kosmonautice a roli Evropské kosmické agentury. Nešlo ale o samostatnou akci. Stejné skupiny lidí se ten samý den věnovaly stejným tématům ve 22 zemích Evropy – jednalo se o první občanskou debatu o budoucnosti ESA. Účastníci během dne vyplňovali formuláře a právě tyto výsledky měly kosmické agentuře ukázat zajímavé informace. Některé trendy se projevily hned na první pohled, ale přesto si organizátoři vzali čas, aby mohli data vyhodnotit. Dnes již jsou výsledky k dispozici.
V padesátých letech dvacátého století pracoval raketový konstruktér Wernher von Braun na vizi utopické orbitální stanice s umělou gravitací. Vycházel přitom ze studií Konstantina Ciolkovského, Hermanna Obertha a Hermana Potočnika, který spíše používal pseudonym Herman Noordung. Von Braun tušil, že taková obří stavba ve vesmíru by mohla mít velký význam pro lidstvo. Sám v ní spatřoval především jakýsi mezistupeň, odkud by se člověk mohl jednou „odrazit“ k měsíci a později i planetám. Jeho obří rotující kolo mělo mít 76 metrů v průměru, tři patra a místo na palubě pro 80 lidí rozdělených do několika různých sekcí. Navzdory tomu, že se tato vize těšila velké oblibě u veřejnosti, zůstala pouze na papíře. Zato jiný, mnohem méně honosný projekt, se lidstvu o mnoho let později přeci jenom podařilo uskutečnit. V roce 1998 na oběžnou dráhu Země dopravila ruská nosná raketa Proton-K modul Zarja (Úsvit), první a klíčovou část ruského segmentu budoucí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). O pouhých pár dní později se na svou cestu vydal také americký raketoplán Endeavour s dalším modulem Unity v nákladovém prostoru. Obě části
Každý český fanoušek kosmonautiky se musel zastydět při pohledu na sumu, kterou náš stát přispívá do rozpočtu Evropské kosmické agentury. nyní však přichází potěšující zpráva. Vláda schválila navýšení českého příspěvku – ze zhruba 530 na 830 milionů korun. Pokračuje tak již vloni zahájený trend zvyšování českého příspěvku, protože v roce 2015 vláda navýšila český rozpočet o 200 milionů z dřívějších 327 milionů, což byla opravdu velmi nízká, skoro až trapná účast. Současný příspěvek je již důstojnější, byť fanoušci kosmonautiky by si jistě přáli ještě větší investice. Doufejme tedy, že nastavený trend bude pokračovat.
V současné době vyšel první článek v recenzovaném vědeckém časopise, který popisuje testy s mikrovlnným motorem. Testy realizované v laboratoři NASA byly první, při kterých se využívalo torzní zařízení pro měření extrémně slabých tahů umístěné ve vakuu. Proto je dobré si nyní situaci okolo mikrovlnného pohonu podrobněji shrnout. Jde o velmi jednoduché zařízení, skládající se z měděného dutinového rezonátoru kónického tvaru. V podstatě se jedná o měděný trychtýř, u kterého je konec s menším průřezem uzavřen dielektrickým rezonátorem. Uvnitř dutiny je pak anténa generující mikrovlnné záření (většinou magnetron) s frekvenci v oblasti gigahertzů. Předpokládá se, že se tímto specifickým tvarem vytváří rozdíl tlaku na předním a zadním konci zařízení. Ve směru k menšímu konci se tak má generovat sice velmi malý, ale podle některých experimentů znatelný tah.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
