Apex 1.0
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Články
Čtyři starty v jednom týdnu. To se nestává až tak často. Pravidelné shrnutí těch nejzajímavějších kosmonautických událostí z právě uplynulého týdne tak bude mít opravdu o čem mluvit. Starty se pěkně rozložily mezi Japonsko, USA, Čínu a Evropu. O většině z nich jsme vás již informovali, na ten včerejší, čínský, se podíváme blíže. Nevynecháme však ani dění u Jupiteru, kde sonda Juno dnes prodělává svůj třetí vědecký průlet. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Povrch Marsu má zhruba stejnou rozlohu jako pozemská souš – nabízí proto celou řadu různorodých útvarů. Jedním z nich je Mawrth Vallis – 600 kilometrů dlouhý a místy až 2 kilometry hluboký kaňon, který leží na hranicích jižních vrchovin a severních plání. Napadlo nás, že na sobotu to chce něco klidného, oddechového a relaxačního. Myslíme si, že níže přiložené video splňuje tyto předpoklady měrou vrchovatou. A hlavně je to krásná ukázka toho, jak pokročilá technologie je dnes k dispozici – díky datům z evropské družice Mars Express na oběžné dráze Marsu dokážeme vymodelovat reálnou krajinu a pak se nad ní virtuálně proletět.
Včerejší start šesté zásobovací lodě HTV byl úspěšný a stroj již míří vstříc mezinárodní vesmírné stanici, se kterou by se měl spojit v úterý kolem našeho poledne. Loď nazvaná též Kounotori (v japonštině Bílý čáp) nese na své palubě mnoho důležitých nákladů – od náhradních baterií pro ISS, přes 600 litrů vody a vědecké experimenty až po cubesaty. Právě těmto drobečkům věnujeme náš dnešní článek, protože jejich úkoly jsou velmi různorodé a krásně demonstrují, jak široké jsou možnosti těchto malých družic.
O zásobování Mezinárodní vesmírné stanice se stará hned několik zásobovacích lodí – ze všech nejméně je ale vidět japonská loď HTV, která startuje sotva jednou za rok. Dnes přichází chvíle, kdy se můžeme podívat na start japonské rakety H-IIB, která vynáší právě tuto zásobovací loď vstříc ISS. Rozhodli jsme se proto Vám tento start zprostředkovat v rámci našeho živě a česky komentovaného přenosu. A pokud ještě váháte, dovolím si upozornit, že se startuje z kosmodromu Tanegašima, který je velmi fotogenický – startovní rampa stojí v těsné blízkosti rozeklaného pobřeží.
Ruské lodě Progress jsou mimořádně spolehlivými zásobovateli mezinárodních stanic. První verze vozily náklady už na sovětské stanice Saljut 6 a 7, jejich nástupci zásobovali stanici MIR a nezastupitelnou roli hrají i při provozu Mezinárodní vesmírné stanice. Nejde ale jen o to, že vozí zásoby pro posádku – v jejich útrobách se na ISS dostává i palivo pro korekční trysky stanice a v neposlední řadě Progressy svými motory pravidelně povytahují stanici na vyšší oběžnou dráhu. Rusové ale již plánují nástupce této legendární lodi.
Některé zprávy se nepíší vůbec dobře. Že je smrt přirozenou součástí života všichni víme, ale vždy nás její příchod překvapí a rozesmutní. Nemusí se ani jednat o příbuzné, nebo kamarády – velký smutek zavládne i při odchodu osobnosti, která tvořila dějiny a která se pro mnoho lidí stala vzorem klukovských snů. Jeden takový případ nastal právě nyní. Náš pozemský svět opustil v požehnaném věku 95 let John Herschel Glenn Jr. – první Američan, který se dostal na oběžnou dráhu a rekordman držící prvenství v nejvyšším věku, ve kterém člověk absolvoval kosmický let. Muž, který za svůj život kromě role astronauta působil i jako armádní pilot, manažer i politik. Kosmonautika tak dnes přišla o svou velkou osobnost.
Není to tak dávno od chvíle, kdy jsme v Kosmotýdeníku oznamovali, že s velkou pravděpodobností dojde k návratu raket Falcon 9 do služby 16. prosince. Mělo jít o start z Vandenbergovy základny v Kalifornii a na oběžnou dráhu mělo zamířit deset družic Iridium NEXT, které měly nahradit pomalu dosluhující satelity systému Iridium. Jenže nyní přišla zpráva, podle které můžeme na jakýkoliv start Falconu 9 v roce 2016 zapomenout.
Tím Děsem z nadpisu pochopitelně není nic jiného, než marsovský měsíc Phobos, jehož jméno pochází z řečtiny, kde má právě tento nelichotivý význam. Ostatně ani druhý přirozený satelit Marsu, měsíc Deimos na tom není lépe – jeho jméno znamená Hrůza. Snímkování Phobosu bylo součástí druhého kola testování přístrojového vybavení evropsko-ruské sondy TGO (Trace Gas Orbiter), která k Rudé planetě dorazila ve druhé polovině října. Celá zkušební etapa proběhla v rámci dvou oběhů sondy kolem Marsu mezi 20. a 28. listopadem.
… a ne jen tak ledajaký, chtělo by se napsat k nadpisu tohoto článku. Družice WGS 8 poskytne ze všech satelitů nejvyšší přenosovou kapacitu pro americké armádní složky. V jejích útrobách najdeme technologická vylepšení na úrovni řídící elektroniky, která téměř zdvojnásobuje využitelné přenosové pásmo, takže vojáci, lodě, letouny i drony budou moci využívat rychlejšího připojení ve srovnání s ostatními družicemi ze systému WGS (Wideband Global SATCOM). V tomto článku budete mít možnost celý start sledovat živě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
