X-Bow Systems
Společnost X-Bow Systems, startup zabývající se výrobou raketových motorů na tuhá paliva, získala v rámci financování 35 milionů dolarů. Poslední kolo vedla společnost Lockheed Martin, která se společností uzavřela strategickou dohodu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost X-Bow Systems, startup zabývající se výrobou raketových motorů na tuhá paliva, získala v rámci financování 35 milionů dolarů. Poslední kolo vedla společnost Lockheed Martin, která se společností uzavřela strategickou dohodu.
Americké vesmírné síly udělily zakázky v celkové hodnotě 17,6 milionu dolarů společnostem Auria Space a Sphinx Defense na vybudování prototypů cloudových základen, které by propojily vojenské družicové operace s komerčními a vládními anténami pro zvýšení kapacity.
Čína dňa 12.5.2025 o 20:09 hod. SELČ úspešne vypustila technologickú družicu TJSW-19 pomocou rakety CZ-3C z kozmodrómu XSLC.
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Články
Fanoušci kosmonautiky mají ve svých kalendářích zakroužkované datum 29. března. Právě tehdy by mělo dojít ke startu rakety Falcon 9 s družicí SES-10. Myslím, že už asi všichni vědí, že při této misi bude poprvé v historii použitý již jednou letěný první stupeň. Dlouhé měsíce jsme se těšili na tuto výjimečnou událost, která se právem zapíše do dějin kosmonautiky a nyní nás od ní dělí pouhé desítky hodin. Čekání si můžeme ukrátit přímým přenosem, který zajišťuje portál spaceflightnow.com. Jeho kamera míří na floridskou rampu 39A, kde by v noci z dneška na zítřek mělo dojít ke statickému zážehu, který je nezbytným krokem k finálním předstartovním přípravám. Nejdůležitější momenty Vám zároveň přineseme formou psaného přenosu.
Vítáme vás u čtení dalšího pravidelného vydání Kosmotýdeníku, který vás i tentokrát provede kosmonautickými novinkami z uplynulých sedmi dní. Tentokrát vyrazíme daleko od Země a vydáme se k trpasličí planetě Ceres, kde v dnešním hlavním tématu prozkoumáme, kde by se na povrchu stále ještě mohla nacházet zmrzlá voda. Budeme tedy zkoumat takzvané chladné pasti. V dalších tématech se podíváme například na to, kdy nás čeká očekávaný start Falconu 9, proč byl odložen start rakety Atlas 5 se zásobovací lodí Cygnus a nevynecháme ani tradiční video a obrázek týdne. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.
Minulý měsíc přinesl velký pokrok v rámci přípravy prvního exempláře nové generace atomových hodin. zařízení Deep Space Atomic Clock bylo připojeno k družici Orbital Test Bed (OTB-1), na jejíž palubě se vydá na oběžnou dráhu. Ke startu by mělo dojít na konci letošního roku a nosičem má být Falcon Heavy od SpaceX – nejedná se přitom o jeho premiéru, ale až o druhou misi. Atomové hodiny postavila kalifornská Jet Propulsion Laboratory a 17. února se citlivý hardware spojil se satelitem v montážní hale společnosti Surrey Satellite Technology v coloradském městě Englewood.
Zkuste si představit svět, ve kterém mohou lékaři využívat rozsáhlé zdroje lidských kmenových buněk, aby mohli léčit mrtvici, nebo jiné nemoci. Na ISS se proto výzkum zaměřuje i tímto směrem. Cílem je ověřit, zda se kmenové buňky ve stavu mikrogravitace množí rychleji bez toho, že by trpěly nějakými vedlejšími efekty. Lékaři by potřebovali stovky milionů kmenových buněk, ale momentálně neexistuje způsob, jak vyrábět taková množství. Dřívější výzkumy ale naznačují, že by se těmto buňkám mohlo dobře dařit ve stavu beztíže. A protože věda má k dispozici ISS – laboratoř v mikrogravitaci – byla by velká škoda toho nevyužít.
Dnešním dnem startuje na ISS dva týdny trvající maraton tří výstupů do volného prostoru spojený i s robotickou operací. V 11:30 našeho času by mělo začít vysílání NASA TV věnované prvnímu výstup do volného prostoru, který společně absolvují Robert Kimbrough a Thomas Pesquet. Během šest a půl hodiny dlouhé procházky na ně bude čekat třeba instalace nového řídícího počítače, příprava na oddělení modulu PMA-3, nebo promazávání staniční robotické paže. Detailní popis výstupu najdete v minulém článku, tady ale máte možnost celý výstup sledovat živě.
Na Mezinárodní vesmírné stanici bude v dalších dnech opravdu hodně živo. Čeká nás hned několik výstupů do volného prostoru, které budou proloženy robotickou manipulací, chybět nebude ani přemístění jednoho modulu. Právě dnes celý maraton startuje – přímý přenos prvního výstupu Vám přineseme v samostatném článku, ale teď se podrobně podíváme na to,co astronauty v příštích dvou týdnech čeká. Zkráceně jde o přípravu ISS na pilotované soukromé lodě, ale i o modernizaci a údržbu vnějšího vybavení, což zahrnuje třeba nové HD kamery.
Na konci roku 2018 by měla z Floridy poprvé odstartovat nová americká raketa SLS, která dopraví k Měsíci loď Orion. Ta měla být původně nepilotovaná, ale v poslední době se hovoří o možnosti pilotované mise. Ale v tomto článku se podíváme do vzdálenější budoucnosti. Zatím sice do mise EM-1 zbývá více než rok a půl, ale to nebrání technikům z kalifornské firmy AMRO Fabricating , aby začali s výrobou lodi Orion pro misi EM-2. Ta je od začátku plánována jako pilotovaná a prozatím se s ní počítá na rok 2021. Dnešní krátký článek Vás tedy seznámí s fotkami, které ukazují, že se nová americká éra skutečně začíná velmi pomalu rozjíždět.
Od zbytku světa izolovaná Severní Korea jen málokdy zveřejní novinky týkající se jejího technického pokroku. V neděli tomu ale bylo jinak – KLDR oznámila, že provádí statické zkoušky nového raketového motoru na kapalné palivo. Ke zkoušce došlo na kosmodromu Sohae, který je severokorejským střediskem kosmické techniky. Nově testovaný motor disponuje velkou tryskou a Vernierovými tryskami pro korekce dráhy letu. Takový návrh může najít uplatnění jak v kosmickém průmyslu, tak i v armádě. Neznáme však žádné bližší informace o parametrech tohoto motoru.
Sonda TGO postavená v Evropě a vypuštěná Ruskem dorazila k Marsu v říjnu. Před pár dny zahájila další kritickou fázi – rok trvající aerobraking, tedy postupné snižování nejvyššího bodu dráhy ze současných 33 000 kilometrů na závěrečných 400 kilometrů. Inženýři v řídícím středisku v německém Darmstadtu naplánovali sedm zážehů, které sníží nejnižší bod dráhy z původních 200 kilometrů na 113, kde už sonda začne třít o horní vrstvy atmosféry. První dva zážehy proběhly 15. a 18. března, přičemž v pondělí 20. března byl nejnižší bod ve výšce 140 kilometrů. Zbývající zážehy jsou plánovány na 24. března, 27. března, 1. dubna a 6. dubna.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
