U.S. Space Force
Americké vesmírné síly udělily softwarové společnosti SciTec z New Jersey kontrakt v hodnotě 259 milionů dolarů na další vývoj pozemního systému určeného pro vojenské družice včasného varování.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly udělily softwarové společnosti SciTec z New Jersey kontrakt v hodnotě 259 milionů dolarů na další vývoj pozemního systému určeného pro vojenské družice včasného varování.
FAA vydalo 6. května rozhodnutí o posouzení vlivů na životní prostředí týkající se zvýšení počtu startů ze základny Starbase v Boca Chica v Texasu, ve kterém povolila zvýšený pocet startů. Posouzení se zabývalo žádostí společnosti SpaceX o provedení až 25 startů a přistání Starship/Super Heavy.
Indie zpřísňuje bezpečnostní pravidla a pravidla pro dodržování předpisů týkajících se družicové konektivity. Indie tak reaguje na snahy telekomunikačních společností, jako jsou například SpaceX se Starlinkem či Eutelsat s OneWeb, vstoupit na lokální trh.
Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.
Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů
Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
Články
Květen přál výstupům astronautů do volného prostoru. Na ISS si vyzkoušeli plánovaný s kulatou číslovkou i jeden mimořádný servisní výstup. Podíváme se také na starty raket. Z Nového Zélandu vzlétla premiérově k nebesům raketa Electron, vyznačující se novátorskými přístupy a využíváním moderních technologií. Falcon 9 od SpaceX nám tentokrát neukázal, co nese pod ochraným krytem, zato se při přistávání předvedl z dosud nevídaných perspektiv. Po rekordně dlouhé misi se vrátil z vesmíru armádní miniraketoplán X-37B. Závěr bude patřit sondě Juno, jež pořídila úchvatné záběry krále planet, Jupitera a přinesla velmi zajímavé poznatky ohledně jeho fyzikálních vlastností.
V posledním týdnu jsme se přehoupli z meteorologického jara do léta a s bouřkami a někde už i ochlazením je tu i další díl našeho pravidelného seriálu, shrnující dění v kosmonautice i na našem portálu. Letní počasí se jen mírně projevilo, když došlo k jednomu odkladu startu, zatímco ostatní proběhly podle plánu. Další významnou zprávou týdne bylo oficiální pojmenování sondy NASA určené k výzkumu Slunce podle žijící osobnosti, astrofyzika Eugena Parkera. Jisté představy o výzkumu Měsíce jsme poodhalili v článku o ruské i americké kosmonautice. No a konečně na začátku víkendu jsme mohli vidět úspěšný návrat posádky z ISS a v noci na neděli úspěšný start Dragonu. Ale nyní se hned v úvodu ještě zaměříme na vylepšení mikroskopu na Mezinárodní vesmírné stanici.
Čtvrteční pokus o start soukromé rakety Falcon 9 s lodí Dragon bohužel nevyšel kvůli počasí. SpaceX nakonec předstartovní přípravy zrušila a start se odložil o téměř 48 hodin. Dvoudenní odklad byl způsoben kromě jiného i výměnou časově citlivého nákladu, tedy 40 živých hlodavců, kteří letí na ISS v rámci vědeckého výzkumu kostních tkání. Ani dnes není předpověď počasí ideální. Meteorologové v minulých hodinách oscilují mezi 60 a 70 %, přesto jsme připraveni Vám tento start zprostředkovat v přímém přenosu s českým komentářem.
V příštím roce se můžeme těšit na několik zajímavých nepilotovaných startů – velmi často Vás například upozorňujeme na blížící se vypuštění Dalekohledu Jamese Webba, hovoříme o misi InSight k Marsu, nebo o Bepi Colombo. Ale neměli bychom zapomínat ani na start, který má přijít v létě roku 2018 – v současné době nejsilnější americká raketa Delta IV Heavy při něm vynese do meziplanetárního prostoru sondu Parker Solar Probe. Pokud Vám její název nic neříká, neděste se, to jen NASA před pár dny přejmenovala misi Solar Probe + a vetkla jí do názvu jméno významného astrofyzika.
Dnes skončí mise kosmické lodi Sojuz MS-03, která se mnoha lidem zapsala do paměti – Oleg Novickij a Thomas Pesquet startovali před půl rokem i s Peggy Whitson, ta však na stanici ještě pár měsíců zůstane, takže Rus a Francouz poletí po 197 dnech ve vesmíru a více než 3 000 obletech Země domů sami. Sojuz by se měl od stanice oddělit ve 12:50 našeho času, v 15:15 se zapálí motor lodi, který sníží rychlost oběhu a navede Sojuz do atmosféry. K přistání v kazašské stepi by mělo dojít v 16:10 našeho času, kdy bude v místě dosednutí osm hodin večer, což je poměrně výjimečné. Sojuzy totiž většinou přistávají ráno – navíc půjde o první dvoučlenné přistání Sojuzu od roku 2010 (tehdy šlo o Sojuz TMA-16).
Letos v březnu se v úvahách o průzkumných misích americké pilotované kosmonautiky na dvacátá léta odehrály tři zásadní momenty. Nejprve 13. března nová administrativa zveřejnila předběžný rozpis rozpočtu NASA na nový fiskální rok, v němž oznámila, že nebude financovat robotickou misi ARM, která by dopravila k Měsíci několikametrový balvan z asteroidu. 21. března pak prezident Donald Trump podepsal autorizační zákon pro NASA č. S.442, který v sekci 421 ukládá povinnost pokračovat ve vývoji deep space habitatu jako klíčového prvku v architektuře průzkumu vesmíru a v sekci 434 přikazuje zhodnotit alternativní přístupy k ARM pro demonstraci technologií a schopností vysoce výkonného solárně elektrického pohonu.
Jak jsme psali již před pár dny, mise CRS-11 v podání SpaceX bude mimořádně zajímavá tím, že při ní bude poprvé v historii použit již jednou letěná loď Dragon. Tedy abychom byli přesní, opakovaně použita bude „jen“ hlavní část lodi – přetlaková komora, ale i tak jde o velkou událost. Soukromá firma by navíc chtěla s prvním stupněm přistát na pevnině, jedná se o jubilejní stý start z rampy 39-A a aby toho nebylo málo, tak Dragon nese velmi slušnou porci vědeckých přístrojů. Když si to všechno sečteme, čeká nás velmi zajímavý start, který Vám chceme přinést v přímém přenosu s českým komentářem.
Za největší úspěch současné pilotované kosmonautiky můžeme s přehledem označit Mezinárodní vesmírnou stanici. Jenže pomalu a jistě se blíží její konec a tak již teď jednotlivé státy spřádají své plány do budoucna a pokládají si stejnou otázku jako asi většina z nás: „Co bude, až tu nebude ISS? Nebo „jaký osud čeká pilotovanou kosmonautiku v příštích desítkách let?“ To dnes samozřejmě nelze s jistotou říci. Co lze ale s jistotou říci je fakt, že se všechny velké kosmické agentury již teď zajímají o Měsíc a nejen ony. Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“. Amerika buduje obří dopravní raketu SLS s kosmickou lodí Orion, která slibuje minimálně pilotovaný oblet Měsíce a se kterou Američané dokonce počítají při misích k Marsu. Ba i soukromá společnost SpaceX prý vyšle platící zákazníky na oblet našeho souseda a ani Čína s Indií nezůstávají pozadu, protože již teď mají své osobní „Měsíční úmysly“. Co však plánuje Rusko?
Už příští rok v létě na přelomu července a srpna by měla z Floridy odstartovat americká raketa Delta IV Heavy se speciálním nákladem – vědecká sonda Solar Probe + prozkoumá naše Slunce z takové blízkosti, kde ještě nikdy žádný lidský výtvor nepracoval. Dostane se ke Slunci až na pouhých šest milionů kilometrů od „povrchu“ naší životodárné hvězdy, odkud bude studovat jeho projevy a vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje i život na Zemi. Aby sonda neshořela pekelným žárem, bude ji chránit speciální štít z uhlíkových kompozitů o tloušťce 11,5 centimetru, který bude muset odolat teplotám téměř 1 400°C.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
