sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Inversion Space

Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.

Novaspace

Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů

Eutelsat

Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.

Orion

Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.

NASA

V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.

Evropská komise

Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.

NASA

V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.

Články

Indická raketa při premiéře dosáhla neplánované dráhy

Premiéře nejsilnější indické rakety GSLV Mk III. jsme se na našem webu věnovali v přímém přenosu a tak naši čtenáři už vědí, že start dopadl úspěšně a satelit GSAT-19 se od horního stupně úspěšně oddělil. Později ale vyšlo najevo, že horní stupeň indického nosiče dosáhl jiné dráhy, než jaká byla původně plánována. Původní plány počítaly s tím, že kryogenní stupeň C25 urychlí sestavu během 10 minut a 43 sekund dlouhého zážehu o 5,8 km/s na 9,8 km/s. Řídící středisko ale zjistilo, že horní stupeň byl výkonnější, než očekávaly předletové simulace a že zrychlil více, než měl. Dosažení jiné, než plánované dráhy není nic neobvyklého – zvláště pak u zbrusu nové rakety, která za sebou nemá žádné letové zkušenosti a vychází se jen z modelů výkonnosti.

Motorová sekce SLS pod tlakem

Nová americká raketa SLS se bude skládat z mnoha důležitých dílů, ale jeden z těch vůbec nejdůležitějších rozhodně není největší. Právě naopak – motorová sekce tvořící nejspodnější část centrálního stupně je ve srovnání s celkovou výškou rakety zanedbatelná. Přesto na tento díl budou při startu působit ohromné síly – Budou v ní usazené čtyři motory RS-25 a navíc se na ni budou z obou stran upínat urychlovací bloky na tuhá paliva, což dohromady vytváří tah téměř 4 000 tun. Motorová sekce tedy musí odolat ohromným silám. Právě proto vyrostlo v Marshallově středisku stanoviště, kde se bude testovat odolnost tohoto dílu. V dnešním článku Vám přinášíme přeloženou infografiku, která ukazuje, jak budou zkoušky probíhat.

Čchang'e 3

Mise na odvrácenou stranu Měsíce

Mnoho z vás má určitě ještě v čerstvé paměti historické přistání čínské sondy Čchang’e 3 na Měsíci a následný sjezd vozítka Jutu z rampy. Stalo se tak 14. prosince 2013 a jednalo o první měkké přistání na povrchu našeho přirozeného satelitu po dlouhých 37 letech, kdy zde naposledy přistála sovětská Luna 24. Úspěšná Čchang’e 3 měla v záloze svou nedokončenou kopii, která ji měla v případě neúspěchu zastoupit. Jelikož se však tento její osud nikdy nenaplnil, Čína přistoupila k mírné úpravě sondy a její přípravě na další ambiciózní misi Čchang’e 4, která posune hranice čínského průzkumu Měsíce zase o krok dál. Pojďme se podívat na fakta a novinky týkající se této sondy, které byly nedávno zveřejněny.

Webbův teleskop je opravdový gigant

V kosmonautice často chybí měřítka, která by umožnila divákům plně pochopit, jak velká technika ve skutečnosti je. Výjimku netvoří ani Dalekohled Jamese Webba, který disponuje primárním zrcadlem o průměru šest a půl metru. Jak jsme Vás již informovali před několika týdny, základní konstrukce teleskopu v tajnosti opustila Goddardovo středisko, kde byly v minulých měsících instalovány segmenty primárního zrcadla a provedeny základní zkoušky. Cestu citlivého nákladu ve speciálním kontejneru STTARS na Johnsonnovo středisko ale monitorovaly kamery a díky nim se nyní můžeme podívat na to, jak obtížně se s takovým kolosem manipuluje. Na náhledové fotce tohoto článku navíc můžete vidět opatrnou manipulaci s tělem teleskopu, který se ukládal do největší vakuové komory A-1. I na tomto snímku máme porovnání s velikostí lidské postavy, což dokresluje velikost primárního zrcadla.

Dvanáct nových astronautů

Být astronautem – tohle dětské přání u drtivé většiny lidí nevydrží do dospělosti. Za pozlátkem letů do vesmíru se ukrývá mnoho těžké práce, složité pozemní přípravy a hlavně nesmírné množství znalostí. Většina z nás tak po zbytek života jen obdivně vzhlíží k výškám, kam se odvážní muži a ženy vydávají, aby rozšířili naše obzory a posunuli znalosti celého lidstva vpřed. Ve středu večer našeho času se do elitního výběru amerických astronautů zařadilo dvanáct nových jmen – pět žen a sedm mužů vzešlo z rekordního počtu více než 18 300 přihlášek. I počet vybraných astronautů stojí za pozornost – jde o největší množství lidí přijatých od roku 2000.

Nechte se vtáhnout do tajů vědy

Akce, kde se široká veřejnost může přístupnou formu seznámit s vědou, jsou bezesporu chvályhodné. Velice nás proto těší, že můžeme informovat o akci, která probíhá právě v těchto dnech v Praze. Ode dneška (čtvrtek 8. června) do soboty (10. června) se na výstavišti PVA Expo Praha v Letňanech koná největší populárně naučná akce v ČR, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR – Veletrh vědy. Všichni zájemci mají vstup zdarma, takže byste s návštěvou váhat neměli. Na veletrhu najdete široký průřez všemi vědními obory a chybět nebude ani naše milovaná kosmonautika.

Nahlédneme do hlubin neutronových hvězd

Představte si svět, který vypadá úplně jinak, než jak jsme zvyklí. Svět, ve kterém by čajová lžička jeho materiálu vážila miliony tun, svět, který má tak silné magnetické pole, že si jej ani nedokážeme představit, svět, který vznikl zmenšením hvězdy až na pouhou stotisícinu původního průměru. Ne, to není žádná šílená představa – seznámili jsme Vás s neutronovými hvězdami – pozůstatkem, který zbyde po výbuších supernov. Hustota těchto objektů se pohybuje mezi 8×1013 až 2×1015 g/cm³ a magnetické pole, které u většiny hvězd měříme v setinách Tesla, dosahuje 106 až do 109 T.

ŽIVĚ: NASA představí kandidáty na kosmonauty

Už dnes večer se dozvíme jména osmi až čtrnácti lidí, kteří doplní oddíl amerických astronautů. Stanou se kandidáty na kosmonauty a bude na ně čekat rok a půl dlouhý základní výcvik. Po něm už se budou moci těšit na zařazení do kosmické mise – čekají na ně lety v soukromých lodích Crew Dragon a CST-100, ale je téměř jisté, že některý z těchto lidí zažije i let v lodi Orion a pobyt na nástupci ISS, který vznikne u Měsíce. Součástí ceremoniálu v Johnsonově středisku v Houstonu bude i americký viceprezident Mike Pence, zastupující administrátor NASA Robert Lightfoot, ředitelka Johnsonova střediska Ellen Ochoa, nebo ředitel letových operací Brian Kelly. Jmenování začíná ve 20:00 našeho času a mělo by trvat zhruba jednu hodinu. NASA TV bude celou událost vysílat živě a v tomto článku máte možnost sledovat vše živě. V dalších dnech Vám zkusíme přinést článek, který představí vybrané kandidáty.

čínská EVA

Čína letos vybere nové kosmonauty

Čínská kosmická agentura CNSA má za sebou další úspěšné kroky na cestě k trvalému osídlení nízké oběžné dráhy Země. Na stanici Tiangong-2 pobývala dvoučlenná posádka po dobu 33 dní a nyní je zde připojena nová automatická zásobovací loď Tiančou-1. Ta testuje poslední klíčové prvky, které Číně chybí do skládačky k tomu, aby mohla započít stavbu své připravované modulární kosmické stanice. Orbitální stanice však nejsou jen o technologiích. Jsou také o lidech, kteří na stanici žijí a pracují. A právě proto je potřeba, aby Čína rozšířila řady svých kosmonautů. Stane se tak již letos a o tom, jaké požadavky by tito noví kosmonauti měli splňovat a kolik jich bude, se veřejně vyjádřil zástupce ředitele kanceláře pro čínský pilotovaný program a zároveň první čínský kosmonaut v historii Yang Liwei.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.