sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.
Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.
Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.
Společnost Radian Aerospace se sídlem v Seattlu 29. dubna oznámila svůj záměr vyvinout Radian Reusable Reentry Vehicle (R3V), technologický demonstrátor pro hypersonické testovací aplikace a návrat do atmosféry. Získaná data poslouží při vývoji budoucího kosmického letounu Radian One.
Společnost Apex získala v novém kole financování 200 milionů dolarů, které má společnosti pomoci urychlit výrobu družicových tahačů.
Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.
Články
V prvním prázdninovém měsíci polevila činnost agentur a kosmických firem, hlavně, co se týká startů raket. Na floridském kosmodromu panuje v těchto dnech čilý stavební ruch. To je ostatně důvodem, proč jsme se dočkali pouze jednoho startu SpaceX, konkrétně s družicí Intelsat 35e. NASA alespoň testovala motor RS-25 pro raketu SLS. Na opačné straně Zeměkoule vyletěla vstříc ISS raketa Sojuz se stejnojmennou lodí a s opravdu mezinárodní posádkou. Velké horko bylo v červenci technikům Čínské kosmické agentury, když jim během letu selhala nejsilnější raketa Dlouhý pochod-5.
Jak bude vypadat raketa SLS? Na první pohled banální otázka, na kterou odpoví asi každý fanda kosmonautiky – dva urychlovací bloky na tuhá paliva, centrální stupeň se 4 motory RS-25 a nad ním horní stupeň s nákladem. Jenže otázka v úvodu článku je myšlena jinak – jaký grafický design bude raketa mít. Samozřejmě, můžete namítnout, že o vzhled nejde, ale tento článek se pokusí ukázat, že to až tak není pravda – správně zvolený grafický návrh totiž může raketě i pozemním týmům výrazně pomoci.
Sonda Cassini pravidelně provádí korekční zážehy, aby upravila svou dráhu a přiblížila ji té ideální, neboli referenční trajektorii, se kterou počítají letoví plánovači. 15. července došlo k dalšímu takovému zážehu z řady, který byl přesto jiný. Nyní už má tým jistotu, že žádný další zážeh už nebude s největší pravděpodobností potřeba. Od startu své mise použila Cassini pohonný systém ke korekci dráhy 360×. Poslední korekční zážeh trval podle přijatých údajů přesně 153,125 sekund a změnil rychlost sondy o 143,64 mm/s. Do konce této úžasné mise nyní chybí méně než dva měsíce.
Dnes bereme SpaceX jako přirozenou součást kosmonautiky – startuje jednou za dva týdny, přistává s prvními stupni, které používá opakovaně, snižuje náklady na start, ukazuje konkurenci záda a pracuje na dalších velkých projektech. Je pravdou, že SpaceX a její agresivní inovativní přístup dokázal ke kosmonautice přitáhnout mnoho nových fanoušků, které tento obor dříve nezajímal. Pojďme si dnes připomenout pět momentů, kterými SpaceX dokázala zaujmout a zapsala se do historie. Právě tyto momenty totiž dostaly firmu tam, kde je teď.
Do startu americké sondy Parker Solar Probe sice chybí ještě skoro rok, ale to neznamená, že se na celou událost nepřipravuje technika. Zdaleka přitom nejde jen o samotnou sondu, ale i o nosnou raketu, která v létě 2018 vynese tohoto průzkumníka do vesmíru. A máme se opravdu na co těšit, protože na těžko dosažitelnou dráhu v blízkosti Slunce sondu dopraví americká raketa Delta IV Heavy, která se zatím ještě pořád pyšní titulem nejsilnějšího amerického nosiče současnosti. Při startu se zapalují hned tři stupně – kolem toho centrálního jsou připojené ještě další dva, které fungují jako urychlovací bloky.
Obří americká raketa bude startovat z mobilní odpalovací plošiny, kterou na startovní rampu 39-B dopraví pásový dopravník – půjde tedy o systém, který známe z éry programu Apollo i raketoplánů. Přesto je na mobilní plošině mnoho práce. Celý komplex totiž musí být upraven tak, aby odpovídal potřebám nové rakety. Tým specialistů na Kennedyho středisku ke stavbě a zkoušení jednotlivých dílů používá komplex označovaný jako LETF (Launch Equipment Test Facility), na kterém se zkouší hlavně ramena spojující mobilní plošinu s raketou. Samotná stavba a instalace systémů na plošině probíhá podle plánu a příští rok se můžeme těšit na komplexní ověřování a testování. Tento zevrubný proces definitivně prověří, že pozemní vybavení je připraveno na obsloužení startu prvního exempláře rakety SLS. Už nyní ale probíhají testy jednotlivých systémů, k čemuž složí právě LETF umístěný v průmyslové oblasti Kennedyho střediska.
Americký astronaut Randy Bresnik, který minulý týden dorazil na ISS už stačil pořídit první opravdu velmi působivý snímek. Do zorného pole jeho fotoaparátu se včera (1. srpna) dostal supertajfun Noru. Jeho střed se v té době pohyboval na souřadnicích 24,7° severní šířky a 137° východní délky, tedy ve Filipínském moři. Rychlost větru se tehdy pohybovala kolem 46 m/s, tedy 165 km/h. Americký astronaut povedenou fotku nasdílel na sociální sítě, kde k nim přidal i svůj pocit: „Supertajfun Noru, úžasná velikost tohohle projevu počasí, doslova z něj cítíte jeho sílu – i z výšky 400 kilometrů.“ Náhledová fotka tohoto článku pak pochází z družice Suomi NPP, kterou provozuje americká agentura NOAA.
Ozdobou noční oblohy bývá jev, který z našich zeměpisných šířek spatříme jen výjimečně. Stačí ale vycestovat k severu, navštívit třeba Skandinávii a máte velkou šanci, že na vlastní oči uvidíte barevné představení zvané polární záře. Hlavní roli v něm hrají nabité částice ze Slunce, které reagují s materiálem v horních vrstvách atmosféry. Molekuly plynů se pak doslova rozsvítí a na obloze umí vyčarovat působivé obrazce. Ale mohli bychom polární záře vidět i na jiných planetách? Na Saturnu určitě ano.
Zítra ve 3:58 našeho času odstartuje z Kourou nejlehčí evropská raketa Vega. Během 97 minut dlouhé mise bude mít za úkol dopravit dvě družice na různé oběžné dráhy. Pod aerodynamickým krytem už se ukrývá OPTSAT-3000 a pod ním je usazen VENµS. Jako první by se měl od horního stupně AVUM oddělit OPTSAT-3000 zhruba 42 minut a 49 sekund po startu – sestava bude v té době na polární dráze ve výšce 450 kilometrů. Deset minut poté dojde k uvolnění adaptéru Vespa a 53 minut po startu začne 58 sekund dlouhý zážeh, který vytáhne nejvyšší bod do výšky 720 kilometrů. Následovat bude přelet na opačnou stranu Země a 95 minut po startu se motor zapálí na 64 sekund, čímž dráhu zakulatí. O dvě minuty později se oddělí i VENµS a horní stupeň AVUM bude čekat už jen jeden úkol – deset minut po oddělení druhého pasažéra se na 78 sekund zapálí proti směru letu, čímž zpomalí o 218 m/s a stáhne se z oběžné dráhy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
