sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.
Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.
Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.
Společnost Radian Aerospace se sídlem v Seattlu 29. dubna oznámila svůj záměr vyvinout Radian Reusable Reentry Vehicle (R3V), technologický demonstrátor pro hypersonické testovací aplikace a návrat do atmosféry. Získaná data poslouží při vývoji budoucího kosmického letounu Radian One.
Společnost Apex získala v novém kole financování 200 milionů dolarů, které má společnosti pomoci urychlit výrobu družicových tahačů.
Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.
Články
V letošním roce se ruští inženýři rozhodli udělat významný krok k připravované lodi Federace. Odmítli totiž pokračovat v minulých letech stanovené vizi, která počítala s vynášením nové kosmické lodi na raketě Angara A5. Místo toho se rozhodli preferovat chystaný nosič označovaný jako Sojuz-5, který povstal v rámci projektů Fenix a Sunkar. Výběr nosné rakety pro lety na nízkou oběžnou dráhu je pro další vývoj kosmické lodi velmi důležitý, protože poskytne potřebnou jistotu pro další vývoj všech technologií. Rusové se tím ale nezbavili otázky, jaká raketa bude novou loď vynášet při misích, které mají mířit dál než jen na nízkou oběžnou dráhu.
Více než měsíc dlouhá pauza určená k modernizaci techniky na floridském kosmodromu je u konce. Falcon 9 byl poslední raketou, která odsud startovala a bude i nosičem, který kosmodrom „znovuotevře“. Už dnes večer by měly na rampě 39A zaburácet motory Merlin a téměř 70 metrů vysoká raketa se vydá k obloze. Jejím úkolem je vynést na oběžnou dráhu zásobovací loď Dragon, která poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Budeme rádi, když budete celou událost sledovat na našem živě a česky komentovaném přenosu.
Je asi jasné, že v nadpisu článku jsme použili drobný jazykový vtípek. Řeč bude o přístroji CREAM (Cosmic Ray Energetics and Mass Instrument), což je anglický výraz pro krém, nebo též smetanu. Právě tento přístroj je hlavním nákladem lodi Dragon, která by měla dnes večer našeho času vyrazit k Mezinárodní vesmírné stanici. Jde o detektor energetických částic, jehož úkolem bude studovat ty nejenergetičtější částice, které k nám přichází ze vzdálených končin vesmíru. Jejich energie vysoce přesahuje úroveň, kterou zvládají současné částicové urychlovače na Zemi. Právě tyto částice s ultravysokou energií v sobě mohou ukrývat informace o složení vesmíru.
Americká sonda Cassini právě vstupuje do závěrečné fáze projektu Grand Finale, ve které vykoná sérii pěti superblízkých přiblížení k Saturnu. První z pěti posledních průletů přijde zítra v 18:22 našeho času – nejnižší bod dráhy bude jen 1630 – 1710 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Odborníci očekávají, že v této výšce už mohou být zbytky atmosféry natolik husté, že sonda bude muset použít své korekční trysky – stejně jako to dělala při blízkých průletech kolem Titanu, který má také hustou atmosféru.
Další týden uplynul a s tím logicky připlul Kosmotýdeník. Na co se v něm můžete těšit? Podíváme se na dokončení jednoho ze sedmi dílů tlakové kabiny lodi Orion určeného pro první misi s posádkou. Dále zamíříme do Japonska, kde byl odložen start rakety, podíváme se na extrémní počasí v jižní Evropě a nevynecháme ani tradiční rubriky jako je snímek a video týdne. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Předpokládám, že znáte web Stuffin.space, na kterém můžete v reálném čase sledovat dráhy obrovského množství družic kolem Země (a pokud jej neznáte, pak Vám jej vřele doporučujeme!). Pavel Mašek využil tohoto systému a upravil jej tak, aby zobrazoval pouze družice telekomunikačního systému Iridium – jak původní systém, tak i aktuální modernizované kusy. To, aby byly dráhy vždy aktuální, zajišťuje aktualizace dat z veřejně dostupných údajů, ke které dochází několikrát denně. Ovládání je jednoduché a stačí vám k němu myš, se kterou otáčíte Zeměkoulí a scrollovacím kolečkem si můžete pohled přiblížit nebo oddálit.
Fanoušci SpaceX byli v květnu a červnu hodně zmlsaní – firma nasadila k rychlé kadenci startů, která v průměru dosahovala jednoho odpalu za 14 dní. Po vypuštění Falconu 9 s družicí Intelsat 35e (6. července) ale přišlo více než měsíc dlouhé období bez startu. SpaceX v tom ale byla nevinně – během této doby nemohla z Floridy startovat žádná raketa, protože kosmodrom procházel tradiční údržbou systémů, které se používají k odbavování startů. Nyní je tato vynucená pauza u konce a my tak můžeme netrpělivě vyhlížet další start. Neklamnou známkou toho, že se blíží start Falconu, je bezpochyby statický zážeh. Ten byl nejprve plánován na 8. srpna, následně se posunul o jeden den a pak ještě o jeden – tentokrát kvůli menší závadě na raketě. Okno pro zážeh se otevíralo ve 14 hodin našeho času, ale už několik hodin předtím raketa zamířila na startovní rampu 39A, kde byla následně vztyčena. Následovala tradiční procedura, která probíhá před každým startem Falconu – při procesu WDR (Wet dress rehearsal) postupují technici prakticky stejně jako při startu a kontrolují, zda všechny systémy
Rover Curiosity nasnímal svými kamerami jemné mraky, které připomínají pozemské ledové mraky typu cirrus. Samotný rover už dříve pořídil fotky těchto útvarů, stejně tak i jiné mise včetně landeru Phoenix, ale tentokrát byly mraky nejlépe vidět. Inženýři tentokrát použili kamery NavCam, aby pořídily dvě sady po osmi snímcích nebe během marsovského rána. První sada fotek vznikla když kamera mířila téměř přímo vzhůru, při druhé pak rover hleděl k jižnímu obzoru. Na obou sériích byly vidět pohyby mraků, které ještě vynikly po obrazových korekcích snímků. Když pak rover ten samý den pohlédl stejnými kamerami k obloze v poledne, nebylo už po mracích ani vidu.
Bez raketových motorů by kosmonautika nemohla existovat. Právě jejich spoutané síle vděčíme za to, že lidstvo dokáže překonat gravitaci a uniknout do vesmíru. Raketové motory jsou různé – používají odlišná paliva, stojí na odlišných konstrukčních základech a odlišují se od sebe i svým určením – zatímco na horních stupních najdeme spíše slabé motory s možností opakovaného zapalování, motory na prvních stupních, nebo dokonce na urychlovacích blocích sází na brutální sílu. Není proto překvapením, že v dnešním výčtu figurují pouze motory, které se zapalují při startu z rampy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
