sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
JPL 7. května oznámila, že Laurie Leshin odstoupí z funkce ředitele JPL s účinností od 1. června. V oznámení byly pro toto rozhodnutí uvedeny pouze osobní důvody a memorandum pro zaměstnance JPL od Thomase Rosenbauma, prezidenta Kalifornského technologického institutu, který řídí JPL jménem NASA.
Americké vesmírné síly udělily softwarové společnosti SciTec z New Jersey kontrakt v hodnotě 259 milionů dolarů na další vývoj pozemního systému určeného pro vojenské družice včasného varování.
FAA vydalo 6. května rozhodnutí o posouzení vlivů na životní prostředí týkající se zvýšení počtu startů ze základny Starbase v Boca Chica v Texasu, ve kterém povolila zvýšený pocet startů. Posouzení se zabývalo žádostí společnosti SpaceX o provedení až 25 startů a přistání Starship/Super Heavy.
Indie zpřísňuje bezpečnostní pravidla a pravidla pro dodržování předpisů týkajících se družicové konektivity. Indie tak reaguje na snahy telekomunikačních společností, jako jsou například SpaceX se Starlinkem či Eutelsat s OneWeb, vstoupit na lokální trh.
Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.
Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů
Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.
Články
Rover Curiosity se na Marsu v posledních měsících potýká s problémy s vrtačkou, které jsme detailně rozebrali v tomto článku. Vozítko tak nemohlo odebírat vzorky a následně je analyzovat, čímž dočasně ztratilo jednu ze svých hlavních výhod. Nyní se však začíná objevovat světlo na konci tunelu. Inženýři totiž zjistili, že chyba nepůjde opravit a proto začínají zkoušet nový systém vrtání, kterým by se dal problém obejít. Musí ale být opatrní, protože s podobným postupem se dříve nepočítalo. Pokud by postupovali zbrkle, mohli by s novou metodou snadno zlomit vrták, což samozřejmě nikdo nechce.
Podle plánu z letošního září by ke startu ruského laboratorního modulu Nauka mohlo dojít 21. března 2019 a po devíti dnech samostatného letu dojde k jejímu připojení ke spodnímu uzlu modulu Zvezda. Už dlouho předtím však budou mít ruští kosmonauti plné ruce práce s přípravami na přílet dvacetitunového modulu, který o třetinu zvýší hmotnost a velikost ruské sekce ISS. Kompletní propojení Nauky se všemi staničními systémy se protáhne až do roku 2020, protože bude potřeba 2000 pracovních hodin včetně 11 výstupů do volného prostoru!
Michael Lloyd Coats se narodil 16.1.1946. Navštěvoval Ramona High School v Kalifornii a pokračoval ve studiích na Námořní akademii Spojených Států, kde získal i svůj první doktorát. V září 1969 byl přidělen k Námořnímu letectvu a po výcviku byl dislokován k letadlové lodi USS Kitty Hawk, kde sloužil od srpna 1970 do září 1972. Provedl odtud celkem 315 bojových misí během Války ve Vietnamu. Po skončení tohoto válečného konfliktu prošel dalším pilotním výcvikem a stal se z něj testovací pilot pro letouny A-7 a A-4. V letech 1976-1977 pracoval jako testovací pilot u námořnictva a odtud vedla jeho cesta do výběrového programu NASA. Astronautem se stal v srpnu 1979. Nejdříve byl v záložní posádce STS-4, poté fungoval jako CapCom pro let STS-4 a STS-5. Poprvé se podíval do vesmíru v roce 1984 s osádkou STS-41-D. Byl to ale nervy drásající debut, protože se letělo poprvé s raketoplánem Discovery a start byl během dvou měsíců třikrát odložen – jednou dokonce kvůli požáru. Posádku tehdy tvořili Henry Hartsfield, Michael Coats, Judith Resnick,
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. První část aktuální Kosmoschůzky bude vyhrazena bilancování událostí v kosmonautice za posledních pět měsíců. V druhé části se dozvíte, že i u tak exotických objektů jakými jsou rychle rotující neutronové hvězdy, se mohou nacházet exoplanety.
Pravidelní čtenáři našeho blogu dobře vědí, že se nemůžeme dočkat sondy Psyche, která vyrazí ke stejnojmennému asteroidu. Poslední dobou se však zdá, že NASA chce z už tak atraktivní mise udělat ještě zajímavější – nejprve zpráva o uspíšení startu, pak o využití pokročilých iontových motorů a nejnovější zpráva také udělá radost všem fanouškům technických novinek. Sonda, která se vydá k unikátnímu kovovému asteroidu totiž bude testovat i nové komunikační zařízení, které použije laser místo tradičních radiových vln.
Bylo 23. října roku 2009 a hodiny ukazovaly 15:34, když systém dokončil proces vytváření diskusního fóra na adrese vesmir.thos.cz. Tehdy se začala psát historie fóra, které se v dalších letech stalo základním stavebním kamenem portálu kosmonautix.cz. Dnes tedy naše fórum slaví osmé narozeniny a i když náš blog slaví narozeniny prvního září, nesmíme zapomínat ani na fórum kde to všechno začalo. V loňském roce jsme poprvé zkusili udělat narozeninový přímý přenos a zájem diváků nás velmi potěšil. I letos bychom Vás tedy chtěli pozvat na naši narozeninovou oslavu.
Minulý týden mohla firma Blue Origin vypustit zprávu, na kterou fanoušci kosmonautiky čekali už několik měsíců: „Provedli jsme první statický zážeh motoru BE-4“. Právě tato pohonná jednotka by měla v dalších letech najít uplatnění na raketě New Glenn, od Blue Origin, ale také na nosiči Vulcan od firmy United Launch Alliance. Zážeh ze středy 18. října můžeme právem považovat za výrazný krok v certifikačním procesu nového motoru, předtím než bude na konci tohoto desetiletí nasazen do provozu. Blue Origin projektu hodně věří a doufá, že se s jeho pomocí stane jedním z významných hráčů na trhu komerčních raket.
Eutelsat-172B vypadá jako normální telekomunikační družice jen na první pohled. Ve skutečnosti jde o první evropský komunikační satelit vybavený pouze elektrickým (iontovým) pohonem. Tato družice vyrobená firmou Airbus vstoupila v minulých dnech na svou operační oběžnou dráhu nad Tichým oceánem. Na své palubě nese nové technologie, které poskytla Evropská kosmická agentura. Iontové motory tak mohou být ještě přesnější a účinnější.
Zatímco minulý týden jsme se dočkali hned sedmi startů raket, tento týden nepřišel ani jediný. Nicméně i tentokrát bude o čem psát! Kosmotýdeník bude trochu monotématický, protože kolem společnosti SpaceX se objevilo mnoho zajímavých informací a právě ty si shrneme v hlavním tématu. Dočkáme se jak drobné informace o BFR, tak i potvrzení jasného trendu, kterým je znovupoužití již jednou použitých stupňů ve větší míře. V dalších tématech se podíváme na výstup u ISS a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
