ClearSpace
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Společnost IonQ, která se zabývá kvantovými výpočty a sídlí v Marylandu, 7. května oznámila, že dosáhla dohody o akvizici společnosti Capella Space. Akvizice posouvá plán společnosti IonQ na vytvoření první vesmírné sítě pro distribuci kvantových klíčů (QKD) na světě.
JPL 7. května oznámila, že Laurie Leshin odstoupí z funkce ředitele JPL s účinností od 1. června. V oznámení byly pro toto rozhodnutí uvedeny pouze osobní důvody a memorandum pro zaměstnance JPL od Thomase Rosenbauma, prezidenta Kalifornského technologického institutu, který řídí JPL jménem NASA.
Americké vesmírné síly udělily softwarové společnosti SciTec z New Jersey kontrakt v hodnotě 259 milionů dolarů na další vývoj pozemního systému určeného pro vojenské družice včasného varování.
FAA vydalo 6. května rozhodnutí o posouzení vlivů na životní prostředí týkající se zvýšení počtu startů ze základny Starbase v Boca Chica v Texasu, ve kterém povolila zvýšený pocet startů. Posouzení se zabývalo žádostí společnosti SpaceX o provedení až 25 startů a přistání Starship/Super Heavy.
Indie zpřísňuje bezpečnostní pravidla a pravidla pro dodržování předpisů týkajících se družicové konektivity. Indie tak reaguje na snahy telekomunikačních společností, jako jsou například SpaceX se Starlinkem či Eutelsat s OneWeb, vstoupit na lokální trh.
Články
V neděli večer jsme byli společně svědky úspěšného startu rakety Falcon 9, která dopravila na oběžnou dráhu první exemplář nákladní lodě Dragon 2. Ta veze na své palubě téměř tři tuny nákladu a v pondělí večer našeho času bychom se měli dočkat jejího připojení k Mezinárodní kosmické stanici. Dragon druhé generace se už na rozdíl od svého předchůdce umí ke stanici připojit automaticky a navíc vůbec poprvé využije dokovací prstenec IDA-3, na který se zatím žádná loď nepřipojila. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se spojení dočkat kolem 19:30 SEČ.
Kosmická agentura oznámila výběr dvou projektů, které spadají do kategorie malých družic. Jeden projekt má studovat nejvyšší vrstvy naší atmosféry, druhý pak otestuje sluneční plachtění. Obě malé sondy mají odstartovat v roce 2025 jakožto sekundární náklad společně s hlavní sondou IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe). Malé projekty nesou názvy GLIDE (Global Lyman-alpha Imagers of the Dynamic Exosphere) a Solar Cruiser. Vybrány byly v rámci takzvaných příležitostných misí, které využívají možnost levně dopravit do kosmického prostoru sekundární vědecký náklad. GLIDE by měl pomoci vědcům porozumět procesům, které probíhají v takzvané exosféře, kde zemská atmosféra přechází do kosmického vakua. Solar Cruiser pak má demonstrovat možnosti využití slunečních fotonů jakožto kosmického pohonu.
Kosmická loď Dragon 2 si měla původně odbýt premiéru už v sobotu, ovšem kvůli špatnému počasí v místě plánovaného přistání prvního stupně byl start Falconu 9 odložen. Nyní by tedy mělo ke startu z floridské rampy 39A dojít v neděli večer v 17:17 SEČ. Půjde o start velmi zajímavý nejen kvůli premiéře nové kosmické lodi. Atraktivitu zvyšuje i náklad, ze kterého je nejznámější komerční přechodová komora Bishop. Ale i raketa je zajímavá – ještě žádnou misi pro NASA neobsloužil první stupeň, který by vyrážel už na svou 4. misi.
Jen v málokterém týdnu se toho ohledně kosmonautiky děje tolik, jako právě v tom, který právě minul! Pojďte se v pravidelném souhrnu nejzajímavějšího kosmonautického dění ohlédnout za všemi těmi výjimečnými událostmi. Asi nikoho nepřekvapí, že hlavním tématem Kosmotýdeníku bude úspěšně přistání návratového pouzdra mise Hayabusa-2, které přivezlo zatím neznámé množství vzorků z planetky Ryugu. Budeme se však věnovat i dění u Měsíce, kde se na oběžné dráze našeho nejbližšího přirozeného souputníka úspěšně setkaly obě části sondy Chnag’e-5. Nevynecháme však ani další dění a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V dnešním dílu Vesmírné techniky se podíváme na další z živlů, který člověk potřebuje k tomu, aby mohl žít na palubě kosmických příbytků. Po vzduchu, který jsme probírali minule, je dnes na řadě voda. Bez vody se nedá žít. Astronauti na kosmických stanicích se bez ní také neobejdou. Sice vodu přijímají i pitím, ale většinu ji snědí s potravou. A aby se nemusela všechna voda na oběžnou dráhu složitě vozit, je potřeba ji recyklovat.
„Rampa 39A, lávka připojená, trunk solárními panely posázený, ale Crew Dragon to není, milý čtenáři,“ tak by se dal volně parafrázovat citát z pohádky o třech oříšcích. Na floridské rampě 39A stojí Falcon 9 s prvním stupněm, který čeká již na čtvrté použití! Na vrcholu rakety sedí loď Dragon 2, kterou čeká mise CRS-21. Půjde o vůbec první start této lodi. Ta na první pohled připomíná Crew Dragon, ale při druhém pohledu zjistíme, že chybí motory SuperDraco a počet křidélek na trunku je menší. Pokud tedy vyjde počasí (50:50) měli bychom se startu dočkat už v 17:40 SEČ – ke sledování našeho přenosu jsou samozřejmě zváni všichni zájemci.
Pokud by se nějaký šikovný kutil pustil do rozebírání robotického vysavače, samořiditelného auta nebo dokonce marsovského vozítka (což prý NASA rozhodně nedoporučuje!), našel by velké množství procesorů, které s pomocí příslušného softwaru fungují jako „mozek“ tohoto robota. Tyto robotické mozky zajišťují veškeré pohyby a činnosti stroje, ale chystaný americký lunární rover VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) určený k pátrání po vodním ledu bude mít jako první v historii své „mozky“ rozdělené do dvou částí.
Dění v kosmonautice posledních hodin se rozhodně nedá označit jako nudné. Před pár desítkami hodin přistála na Měsíci sonda Chang’e 5, která tam odebrala vzorky (psaný přenos najdete zde), v sobotu odpoledne by mohl z Floridy odstartovat první nákladní Dragon druhé generace (přenos vydáme v sobotu) a aby toho nebylo málo, tak k Zemi míří japonská sonda Haybusa 2 se vzácnými vzorky, které v minulém roce odebrala na planetce Ryugu. Přistání by mělo proběhnout v australské lokalitě Woomera v sobotu kolem 18:50 SEČ. V tomto článku budete moci sledovat aktuální průběh všech důležitých momentů.
2. prosince roku 1995 byla do kosmického prostoru vypuštěna sluneční observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) – společný projekt mezi agenturami ESA a NASA. Původní plán počítal pouze s dvouletým provozem, avšak nyní po mnoha nadstavbových fázích slaví úctyhodných 25 let v kosmickém prostoru. V průběhu let se tato sonda stala klíčovým zdrojem informací pro mnoho různých vědeckých poznatků, inspirovala také nástupnické mise a umožnila i zapojení veřejnosti do vědeckého výzkumu. SOHO také dvakrát unikla konci mise z důvodu technických problémů a může se honosit označením nejdéle fungující sonda studující Slunce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
