sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Slingshot Aerospace

Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.

FLTA0006

Během startu 29. dubna došlo k poruše rakety Firefly Alpha během mise FLTA0006. V prohlášení společnost Firefly potvrdila, že horní stupeň a náklad, demonstrační družice společnosti Lockheed Martin, se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu kvůli problému s oddělením stupňů.

FCC

Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. dubna jednomyslně odhlasovala revizi pravidel pro sdílení spektra připojení pro družice. Cílem je aktualizace limitů, které byly zavedeny před více než 30 lety.

Kuiper Government Solutions

Společnost Kuiper Government Solutions (KGS), dceřiná společnost projektu Kuiper, navázala partnerství s dodavatelem obrany L3Harris Technologies s cílem vytvořit družice, které splňují standardy uživatelů z oblasti armády a veřejné bezpečnosti.

FAA

Federální úřad pro letectví potvrdil, že Kelvin Coleman, zástupce správce FAA pro komerční vesmírnou dopravu, je mezi těmi, kdo se přihlásili do druhého kola programu, jehož cílem je snížit celkový počet zaměstnanců ministerstva dopravy, jehož součástí je i FAA.

Články

Známe termíny modulu Nauka

Ačkoliv se před několika dny objevily znepokojivé informace, že se během přípravy modulu Nauka zapomnělo na instalaci tepelné izolace na několik senzorů Slunce a zemského horizontu (a podle některých zpráv se tato izolace dokonce zapomněla i vyrobit), mělo by být zpoždění startu tohoto toužebně očekávaného modulu jen drobné. Místo původně plánovaného 15. července je nyní oficiálně podle prohlášení agentury Roskosmos plánován 21. červenec, konkrétně v 16:58:21 SELČ. K vynesení se použije nosná raketa Proton-M, která vůbec poprvé poletí v třístupňové konfiguraci. Všechny dosavadní Protony-M létaly ve čtyřstupňové konfiguraci.

Cesta k Artemis I a II (výhled na 3. čtvrtletí 2021)

V uplynulých týdnech pokračovala v montážní hale VAB integrace nosné rakety SLS, která má vynést nepilotovanou kosmickou loď Orion k 26dennímu letu na oběžnou dráhu Měsíce a zpět. Horní stupeň ICPS byl 19. června převezen z budovy MPPF do centrální chodby v hale VAB. V noci z 21. na 22. června byl v kvadrantu High Bay 4 haly VAB vyzdvižen adaptér LVSA a 22. června byl usazen na centrální stupeň. Jejich sešroubování se však podařilo až 27. června. Povrch jejich spojovacích desek totiž nebyl zcela plochý a vyřešení těchto neshod si vyžádalo určitý čas. Jakmile byly šrouby dotaženy, soustředila se pozornost na stupeň ICPS. Dne 5. července došlo i na jeho usazení na adaptér LVSA. Další na řadě bude testovací adaptér OSA, pravděpodobně v příštím týdnu. Souběžně s připojováním horních prvků nosné rakety a renovací centrálního stupně jsou také postupně zapínány systémy rakety pro zahájení kontrol a testů. Testy, které mají probíhat v průběhu července s přesahem do srpna, jsme podrobně popsali v první části tohoto článku. Popis testů končil provedením integrovaného modálního testu.

Srdce lunárního senzoru

Na náhledovém snímku vidíte srdce přístroje EMS (Exospheric Mass Spectrometer), který bude studovat množství vody na Měsíci. Spektrometr byl včera doručen do NASA jakožto součást přístroje PITMS. Nyní se začne chystat na svůj start k Měsíci. EMS je založen na tzv. iontové pasti, což je chytré detekční zařízení, které výzkumníkům umožňuje identifikovat a kvantifikovat atomy a molekuly v plynném vzorku a určit odpovídající spektrum. Vědci z The Open University a RAL Space vyvinuli EMS v rámci kontraktu s agenturou ESA. Lunární molekuly po vstupu do senzoru budou bombardovány elektrony z ohřátých drátů, čímž vzniknou ionty. Ty pak budou udržovány pomocí elektrického pole, které vytvoří precizně tvarované elektrody. Ionty pak budou z této pasti uvolněny, když se zvýší jejich poměr hmotnosti vůči náboji. Zamíří pak do detektoru, který identifikuje a kvantifikuje jejich chemické složení.

Modul Cupola vyfotografovaný objektivem typu rybí oko. Foto: Thomas Pesquet, zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 39

Po několika výstupech do volného kosmu, při nichž byla nainstalována dvojice solárních panelů IROSA se život astronautů vrátil trochu do normálu, i když co je na ISS vlastně normální stav? Thomas měl zkrátka víc času na jiné experimenty i fotografování povrchu naší planety. Kromě záznamu experimentů, ostrovů, vesnic a měst se na snímcích objevují i pěkné záběry z odletu nákladní lodi Cygnus. A jako bonus tu máme několik krátkých videí, například z testování zákona setrvačnosti. A poprvé tu máme snímky objektivem typu rybí oko.
Text k úvodnímu záběru: „Všech sedm oken modulu Cupola – snímek jak na profilovku, co?“ Zdroj: Flickr.com.

Extrémní počasí odkládá odlet Dragonu 2

Podle původního harmonogramu měla nákladní kosmická loď Dragon 2 v rámci mise CRS-22 opustit Mezinárodní kosmickou stanici dnes, tedy 6. července. Jenže počasí je proti. Na náhledovém snímku tohoto článku můžete vidět fotografii, kterou z paluby Mezinárodní kosmické stanice pořídila americká astronautka Megan McArthur. Fotografie pořízená 4. července zachycuje v plné děsivé kráse řádění tropické bouře Elsa, která se z oblasti Karibiku přesouvala vstříc pobřeží Floridy, kde lodě Dragon 2 (a také Crew Dragon) přistávají.

Češi testují díl pro Ariane 6

Na podzim roku 2018 jsme vydali krátký článek věnovaný tomu, že Výzkumný a zkušební letecký ústav bude testovat spodní nosnou konstrukci pomocného urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky rakety Ariane 6. Po necelých třech letech se k tématu vracíme, jelikož testy tuhosti a nosnosti už ve speciálně vybudovaném zkušebním zařízení probíhají. Na spodní nosnou konstrukci jsou kladeny velké nároky. Jednak na ní před startem raketa sedí a přenáší se na ni tedy celá hmotnost nosiče. Po startu pak musí zvládnout přenést tah pomocného stupně na centrální stupeň. „Proto musí být spodní nosná konstrukce extrémně odolná, aby unesla hmotnost celé rakety. Jedná se tedy o velmi důležitý konstrukční prvek z hlediska statické únosnosti,“ uvádí VZLÚ ve své zprávě. Ariane 6 může startovat ve dvou verzích – slabší variantě 62 se dvěma pomocnými stupni nebo silnější verzi 64 se čtyřmi. Obě varianty budou vysoké 63 metrů, přičemž ta silnější verze bude vážit 860 tun. A kdo by si myslel, že testy jsou jediná česká stopa u tohoto dílu, ten by

Webbův teleskop prošel zhodnocením

Mezinárodní Dalekohled Jamese Webba prošel závěrečným zhodnocením mise, které je nutné pro start na Ariane 5 z kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Tento milník realizovaný společností Arianespace, která zde funguje jako poskytovatel startu, potvrzuje, že raketa Ariane 5, Dalekohled Jamese Webba i letový plán jsou připraveny ke startu. Kromě toho je také konkrétně potvrzeno, že všechny aspekty nosné rakety a nákladu jsou plně kompatibilní. Během startu zažije teleskop celou řadu vnějších sil, vibrací, změn teploty a elektromagnetického záření. Všechna těchnická zhodnocení provedená firmou Arianespace zaměřená na klíčové aspekty mise včetně letové trajektorie a oddělení nákladu, ukázala pozitivní výsledky.

Metan - nejjednodušší uhlovodík

Na cestě k řešení marsovské metanové záhady

Zprávy o detekci (nebo naopak „nedetekci“) metanu v atmosféře Marsu zajímají jak vědce, tak i informovanou veřejnost. Na Zemi je velké množství metanu vytvářeno mikroorganismy, které pomáhají trávit hovězímu dobytku rostlinnou stravu – vzniklý plyn je pak uvolňován do ovzduší. Jenže na Marsu není žádný dobytek, ani ovce či kozy a přesto tu vědci pátrají po metanu. Jeho objev by totiž mohl naznačovat, že na rudé planetě byly (nebo stále jsou) mikroorganismy, které tento plyn vytváří. Je ale potřeba říct, že metan nemusí vždy vznikat pouze s přispěním mikroorganismů či jiných forem života. Vytvářet jej mohou i geologické procesy spojené s interakcí hornin.

Trička kosmonautixu jsou tu!

Vážené dámy a vážení pánové, chce se říct, že peklo zamrzlo a nečekané se stává skutkem. Již mnoho let jsme od mnoha různých členů naší úžasné komunity dostávali dotazy, zda nechystáme trička s motivy kosmonautiky a našeho webu. Na každou takovou otázku vždy následovala odpověď ve stylu: „Zatím to neplánujeme“. Jenže jak čas postupoval, bylo dotazů na tohle téma stále více a nám bylo jasné, že se do tohoto oboru budeme muset dříve či později pustit. Jenže nastala otázka, jak to technicky udělat. Z časových důvodů jsme okamžitě zavrhli možnost, že bychom grafické návrhy, tisk i distribuci propagačních předmětů zajišťovali sami. To znamenalo využít externích služeb. Nakonec se na nás usmálo štěstí – pan Matúš Nemčík nám napsal zrovna v době, kdy jsme v redakci řešili téma propagačních předmětů. Oznámil nám, že rozjíždí projekt s propagačními předměty věnovanými kosmonautice a že by s námi rád spojil síly. Po několika měsících jednání dospěla tato spolupráce do fáze, kdy ji můžeme s radostí představit Vám, čtenářům.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.