sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

FAA

Federální úřad pro letectví potvrdil, že Kelvin Coleman, zástupce správce FAA pro komerční vesmírnou dopravu, je mezi těmi, kdo se přihlásili do druhého kola programu, jehož cílem je snížit celkový počet zaměstnanců ministerstva dopravy, jehož součástí je i FAA.

Spire Global

Družicový operátor Spire Global uzavřel prodej své divize sledování komerční námořní dopravy v hodnotě 241 milionů dolarů belgické společnosti Kpler, která poskytuje analytické služby. Společnost tak končila právní spor ohledně pozastavené transakce.

Robert Ed Smylie

Ve věku 96 let zemřel Robert Ed Smylie. Ed byl zodpovědný za vývoj systémů podpory života, skafandrů a dalšího vybavení v rámci programů Mercury, Gemini, Apollo, Skylab, Apollo-Sojuz a raketoplánu. Je mu připisováno řešení problému odstraňování oxidu uhličitého během mise Apollo 13.
Čest jeho památce.

Chang’e-8

Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) 24. dubna oficiálně oznámil výběr projektů spolupráce pro misi Chang’e-8, která má být zahájena v roce 2028 nebo 2029, přičemž vybrala 10 projektů z 11 různých zemí a jedné mezinárodní organizace.

Jared Isaacman

Jared Isaacman, nominovaný na administrátora NASA, uvedl, že v případě potřeby by upřednostnil program Artemis na průzkum Měsíce před lidskými misemi na Mars a potenciální snížení financování vědeckých programů NASA na polovinu nepovažuje za optimální.

GPS

Interference s družicovými signály Global Positioning System se podle nové zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia stala rutinním rysem vojenských konfliktů na Blízkém východě, ve východní Evropě a v částech Asie. Zjištění signalizují rostoucí rizika pro komerční i vojenské aktéry na oběžné dráze.

Články

Malá laboratoř určená pro Venuši

VMS alias Venus Mass Spectrometer bude jedním z pěti přístrojů na palubě sestupového modulu sondy DAVINCI. ta má startovat v roce 2029 a stane se první americkou sondou, která po 40 letech vstoupí do atmosféry Venuše. Cílem mise je prozkoumat Venuši a určit, zda někdy v historii mohla být obyvatelná. Vědci by také rádi porozuměli, jak je možné, že se proměnila v tak nehostinný svět, jakým je dnes. Atmosférická sonda by měla zhruba hodinu klesat plynným obalem Venuše a během té doby bude pořizovat chemická měření, zaznamenávat údaje o teplotě, tlaku, či větru, ale také v infračervené části spektra snímkovat okolí, než dosedne na povrch planety. Úkolem přístroje VMS bude pohlcovat během sestupu plyny, analyzovat je a poskytovat informace o chemickém složení atmosféry a potenciálních souvislostech s mineralogickým složením povrchu.

ŽIVĚ A ČESKY: První porce Starlinků pro 4. skupinu

Zatímco první skupina (též se říká slupka, vrstva či úroveň) systému Starlink je dokončena, ze druhé proběhl zatím jeden start, třetí ještě ani nezačala a čtvrtá čeká na svůj první start. K tomu by mělo dojít 12. listopadu ve 13:40 SEČ. SpaceX provedla 11. listopadu statický zážeh, ovšem nosič byl poté sklopen do horizontální polohy, což mohlo naznačovat odklad. Ještě během noci však byla raketa opět vztyčena. Zatím to tedy vypadá, že start proběhne, ačkoliv se očekává jen šedesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek. Pokud by ke startu 53 komunikačních družic opravdu došlo, budeme pro Vás mít připraven tradiční česky komentovaný přenos.

Boseho–Einsteinovy kondenzáty a kosmický výzkum

O supratekutém heliu, fascinujícím stavu látky jste zde již hovořili, a ještě se k němu nejméně jednou vrátíme. Existuje ale další, stejně zajímavá fáze hmoty také související s nízkými teplotami, kterou předpověděli dva přední fyzikové první poloviny minulého století. Občas se sice můžete dočíst, že po roce 1916 už Einstein nic důležitého nevymyslel, takový výklad by byl zcela mylný a rozhodně by opomíjel dvě klíčové práce z počátku 20. let 20. století, které spoluvytvořil s hrdinou indické vědy Šatendranáthem Bosem. Podle nich proto zmíněnou fázi hmoty nazýváme Boseho–Einsteinův kondenzát. Na jeho experimentální realizaci jsme si museli počkat více než 70 let, dnes už je ale Boseho–Einsteinův kondenzát natolik běžný, že se dostal až do sondážních raket či na Mezinárodní vesmírnou stanici. O tom ale až později, začít musíme před více než stoletím u lidí, jejichž klíčové teoretické práce celou oblast výzkumu podnítily.

ŽIVĚ A ČESKY: Přílet Crew-3 k ISS

Dnes ve 3:03 našeho času jsme byli svědky startu rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon Endurance, která dopravila na oběžnou dráhu čtyřčlennou posádku. Startem však jejich cesta rozhodně nekončí. Cílem čtveřice z USA a Německa je Mezinárodní kosmická stanice, kde by měli strávit půl roku. K tomu je ale potřeba, aby se Crew Dragon ke stanici připojil. Zhruba 22 hodin po startu by tedy mělo dojít k automatickému připojení lodi k ISS. Tím bude počet členů 66. dlouhodobé expedice na stanici rozšířen na dnes již tradičních sedm. Přílet lodi budeme samozřejmě vysílat s českým komentářem.

Předvánoční edice našich propagačních předmětů

Vážení čtenáři, mám velkou radost, že Vám mohu oznámit, že jsme si pro Vás připravili další várku našich propagačních předmětů. Jako minule jsou pro Vás připravena trička pánská, dámská i dětská, ale i mikiny nebo grafiky. Těšit se můžete na některé osvědčené produkty z minulých edic, o které jste si psali nejčastěji, ale čekají na Vás také produkty nové. Motivy jako obvykle pokrývají historii i současnost kosmonautiky z Ruska i USA. Zároveň se dočkali ti, kteří projevili zájem o více barev triček. A nechybí samozřejmě ani stálice všech našich edic – tričko či mikina s velkým logem kosmonautixu. Zkrátka a dobře, je z čeho vybírat a doufáme, že v našem e-shopu najdete model, který se Vám líbí. Aby se vše stihlo ještě před Vánoci, máte na objednávky necelé dva týdny.

Francouzská vlajka vytvořená ze tří snímků různých míst Země. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 57

Astronaut Evropské vesmírné agentury Thomas Pesquet přistál v lodi Crew Dragon spolu se svými kolegy ve vlnách u pobřeží Floridy v úterý 9. listopadu 2021. Seriál fotografií z Mezinárodní vesmírné stanice nám po dobu téměř 7 měsíců ukazoval, čím astronauti nebo chcete-li kosmonauti žijí, ale také, co vídají z oken jejich létajícího domova. Koncem mise Crew-2 by se měl tedy uzavřít i náš fotoseriál. Vy už ale víte, že tomu tak tento týden nebude, protože máme s Thomasovými snímky dosud nevyřízené účty, a to především díky anketám, které jsme pod každým pokračováním seriálu umístili. Také Thomas se hned po návratu do Francie zmínil, že toho má ještě dost co sdílet. Necháme se tedy překvapit, jaký bude další osud tohoto seriálu. S fotografiemi z ISS se ale na portálu Kosmonautix.cz budete potkávat i nadále, jen to už bude jinou formou nebo v jiném seriálu. To je ale ještě daleko. Pojďme se podívat na další várku Thomasových fotografií.

ŽIVĚ A ČESKY: Crew-3 čeká na start

Po moha odkladech z různých důvodů se konečně zdá, že bychom se mohli dočkat startu rakety Falcon 9 s pilotovanou kosmickou lodí Crew Dragon Endurance. Blíží se tedy začátek mise Crew-3, v rámci které se k ISS vydají čtyři lidé – tři muži a jedna žena, tři Američané a jeden Němec a nebo tři nováčci a jeden zkušený astronaut. Jinými slovy posádku tvoří Thomas Marshburn, Raja Chari, Kayla Barron a Matthias Maurer. Start je naplánován na 11. listopadu ve 3:03 našeho času. Pokud pro Vás nebude noční čas překážkou, zveme Vás ke sledování našeho přenosu.

Pražské Planetum bude mít vlastní družici

O platformě Planetum, která sdružuje pražské hvězdárny a planetárium, jsme už na našem webu psali. Dnes Vám ale nenabídneme informace z návštěvy, ale horkou novinku, kterou zástupci této organizace 9. listopadu večer oznámili veřejnosti v rámci akce Czech Space Week. Zástupci platformy Planetum se totiž rozhodli posunout popularizaci kosmonautiky a astronomie na novou úroveň – přímo na oběžnou dráhu! „(Planetum) bude totiž první organizací svého druhu na světě, která vyšle do vesmíru družici určenou pro výuku a popularizaci astronomie a kosmonautiky,“ stojí v oficiální tiskové zprávě.

Testy malých vozítek na simulovaném lunárním povrchu

Laboratoř SLOPE (Simulated Lunar Operations) na Glennově středisku nedávno využil tým, který vyvíjí malá vozítka. V místnosti, která simuluje povrch Měsíce se malé rovery snažily jezdit po regolitu, aby inženýři lépe porozuměli výzvám, které na vozítka těchto velikostí čekají na povrchu Měsíce. Získané poznatky budou využity pro charakteristiku chování vozítek a zlepšení návrhu jejich mobility. Projekt CADRE (Cooperative Autonomous Distributed Robotic Exploration) vyvíjí roboty, kteří jsou naprogramováni, aby pracovali jako autonomní tým studující povrch Měsíce, sbírající data a 3D mapující různá místa Měsíce. Každé vozítko se může pohybovat nezávisle na ostatních a společně tak mohou provádět distribuovaná měření, která by byla pro jeden velký rover prakticky nemožná. Základ autonomní technologie pro projekt CADRE by se dal případně využít i na jiných kosmických tělesech jako je třeba Mars.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.