sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Apex 1.0

V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.

Přistávací modul Veněry už ČR nezasáhne

Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.

Sierra Space

Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.

Čína

Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.

Rheinmetall

Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.

Články

Začala předstartovní příprava sondy Psyche

V pátek jsme Vám přinesli krátký článek informující o příletu sondy Psyche na floridský kosmodrom. Dnes na to navážeme, jelikož se sonda po svém příletu 29. dubna přesunula do přípravné haly Payload Hazardous Servicing Facility na Kennedyho středisku. Tady ji technici vyjmuli z transportního kontejneru, překlopili do vertikální pozice a zahájili závěrečné přípravné kroky na start. V dalších měsících čeká na odborníky celá řada úkolů. Jedná se například o konečné usazení fotovoltaických panelů, opětovné připojení komunikačního aparátu, testy komunikačního systému, plnění pohonnými látkami, nebo o uzavřené do aerodynamického krytu. Poté dokonale připravená sestava opustí přípravnou halu a zamíří ke startovní rampě.

Kosmotýdeník 503 (2.5. – 8.5.)

Další týden je za námi a pro vás byl v toto nedělní poledne naservírován další Kosmotýdeník, který se opět zaměří na nejzajímavější události kosmonautiky uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na výzkum zmražených lunárních vzorků z dob výpravy mise Apollo 17, pro které byl vyvinut nový systém zpracování a výzkumu, který následně využijí i výpravy Artemis. V dalších tématech se podíváme hned dvakrát do Číny, anebo na přistání lodě Crew Dragon s posádkou mise Crew-3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2022_18

Vesmírná technika: Elektronika marsovského vrtulníku Ingenuity

Na elektronické vybavení marsovského vrtulníku Ingenuity byly při stavbě kladeny protichůdné nároky. Na jedné straně tu byl omezený rozpočet a také šibeniční termíny. Na druhé straně však vrtulník potřeboval systémy, které odolají kosmickému záření a poradí si také s nepříjemnými výkyvy teplot. Vše se nakonec podařilo vyřešit chytrou kombinací komerčně dostupných dílů a součástek určených pro leteckou a vojenskou techniku. Výsledkem je až nečekaně odolný stroj, který nevídaným způsobem překonává počáteční předpoklady.

Hledejte rozdíly na kometě a pomozte vědcům

Každý asi někdy hrál nějakou variantu hry „najdi deset rozdílů mezi dvěma obrázky“. Evropská kosmická agentura nyní navázala spolupráci s organizací Zooniverse a výsledkem je projet Rosetta Zoo, do kterého nyní agentura láká zájemce z řad široké veřejnosti. I Vy tak můžete pomoci vědcům lépe porozumět tomu, jak se povrch komety mění v průběhu času, kdy kometa prolétává kolem Slunce. Evropská sonda Rosetta strávila na oběžné dráze komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko více než dva roky. Vědci tak dostali možnost studovat kometu zblízka a nasbírali data, jaká tu dříve nebyla. Cílem vědců je nyní využít tyto údaje k rozlousknutí některých tajemství spojených se vznikem a vývojem Sluneční soustavy. Zhruba v polovině období, kdy Rosetta studovala jádro, se kometa dostala do takzvaného perihelu – na své dráze se nejvíce přiblížila ke Slunci. Kometa se ke Slunci dostala na vzdálenost 186 milionů kilometrů a poté se zase začala vzdalovat. To znamená, že povrch komety byl v různých fázích mise osvětlen odlišně.

Psyche dorazila na Floridu

Na Floridu dorazil po téměř třech letech první náklad, který by měl letošní rok odstartovat na Falconu Heavy. Ten má na letošní rok naplánovaných celkem pět startů. První je mise USSF-44, druhá Psyche, třetí ViaSat-3 Americas + Aurora 4A, čtvrtá USSF-52 a poslední pátá USSF-67. A právě druhá zmíněná mise (Psyche) se opět posunula o krok blíže startu. Na Floridu dorazila sonda na přelomu dubna a května a nyní ji čekají závěrečné předstartovní přípravy. Psyche z JPL v Kalifornii zamířila na základnu March Air Reserve Base, odkud byla letecky přepravena na Floridu. Tato mise také bude první, při které bude Falcon Heavy vynášet náklad pro agenturu NASA.

Starliner již opět sedí na Atlasu V

Připravená na další pokus o start k Mezinárodní kosmické stanici ISS se opravená kosmická loď Starliner od Boeingu 4. května vydala k obslužné věži na Mysu Canaveral, čímž začala závěrečná fáze příprav na start, který je zatím plánován na 20. května. Při této testovací misi nebude na palubě žádná posádka, ovšem její úspěch otevře cestu pilotované testovací misi k ISS, která by mohla proběhnout ještě letos, případně v roce 2023. Nosná raketa Atlas V od United Launch Alliance (ULA) by měla startovat 20. května v 0:54 SELČ. Kosmická loď, která bude mít na palubě figurínu astronauta a zhruba čtvrt tuny zásob, by se měla o den později spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí, u které zůstane připojena několik dní. Během té doby se mají ověřovat její systémy a dojde i k přenesení nákladu. Loď se poté oddělí od orbitálního komplexu a odhodí již nepotřebný servisní modul. Znovupoužitelnou návratovou kabinu čeká vstup do atmosféry a sestup na padácích, který bude zakončen měkkým dosednutím do airbagů v oblasti White Sands. Pokud mise OFT-2 odstartuje v plánovaném termínu, mohla by se loď vrátit na

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 a Starlink jsou připraveny na další start

Jak už bývá v poslední době zvykem, tak na floridském kosmodromu je rušno. Vývoz rakety SLS na rampu, starty Falconu 9 s pilotovanými Crew Dragony a nespočet dalších aktivit. Jeden z dlouhodobých zvyků je i vynášení dalších a dalších várek družic Starlink a i tentokrát je to hlavní téma tohoto článku. Na floridské startovní rampě LC-39A je již v pozoru raketa Falcon 9, která vynese další část této konstelace. Bude se jednat o misi Starlink 4-17 a už název mise nám klasicky prozradí, že se bude jednat o 17. várku družic pro takzvanou 4. skupinu. Tato skupina o oddělení od horního stupně obíhá Zemi ve výšce 304 – 317 km a vůči rovníku má sklon 53,2°.

EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation)

EMIT zmapuje prachové částice v atmosféře

Za účelem pomoci výzkumným modelům klimatických efektů má mise Earth Surface Mineral Dust Source Investigation sledovat složení minerálů, ze kterých se stanou částice polétavého prachu. Ty jsou pak větrem hnány přes kontinenty i oceány a mají na svědomí více věcí než jen zamlženou oblohu, podrážděné plíce nebo nános na automobilech. Takzvaný minerální prach, případně pouštní prach může mít vliv na počasí, urychlovat tání sněhu, nebo hnojit rostliny na souši i v oceánech. Částice ze severní Afriky mohou po celé planetě cestovat tisíce kilometrů a na různých místech ovlivňují rozvoj fytoplanktonu, zásobují živinami amazonské deštné pralesy a zahalují některá města závojem, který zároveň pohlcuje a rozptyluje sluneční světlo.

Sonda Juno vyfotila stín měsíce Ganymedu

Americká sonda Juno pořídila přiložený snímek planety Jupiter během svého jubilejního 40. průletu nejnižším bodem své dráhy kolem této obří planety, ke kterému došlo 25. února 2022. Velká protáhlá tmavá skvrna v levé části snímku je stín, který na povrch planety vrhnul Jupiterův měsíc Ganymed. Zpracování snímku se zvýrazněnými barvami obstaral amatérský nadšenec Thomas Thomopoulos, který využil surová data z palubní kamery JunoCam. V době, kdy byl tento surový snímek pořízen, nacházela se sonda 71 000 kilometrů nad vrcholky oblaků Jupiteru zhruba nad 55. stupněm „jupiteropisné“ šířky. Byla tedy plynné planetě přibližně 15× blíže než Ganymed, který obíhá ve vzdálenosti 1,1 milionu kilometrů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.