sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Mise sondy Rosetta zatím běží přesně podle plánu a největší kosmonautická událost roku stále přináší nové a nové informace. Zlatým hřebem celé mise bude listopadové přistání stokilogramového pouzdra Philae přímo na jádru komety. Odborná komise v posledních týdnech velmi pečlivě vybírala z pěti lokalit, které se dostaly do finále. Jejich kompletní přehled najdete ve starším článku. Dnes konečně ESA odtajnila finální oblast, kam Philae 11. listopadu dosedne. Jedná se o oblast, která byla během výběru označena písmenem J.
Čínská kosmická stanice Tiangong-1, která byla na oběžnou dráhu vynesena v roce 2011, se chýlí ke svému definitivnímu zániku. Jak to bude s jejím nástupcem? Původní plán byl vypustit Tiangong-2 už v roce 2013, přičemž trojka se mohla začít stavět už v roce 2016. Zkušenosti a poznatky získané z provozu a konstrukce prvních dvou stanic Tiangong mají vyústit ve vybudování větší stanice složené z několika modulů. Plán byl ovšem mírně pozměněn a projekt Tiangong-2 byl odsunut o několik let. Důvody jsou zřejmé. Konstrukce i provoz vesmírné stanici není procházka růžovým sadem. I ambiciózní Čína tak posouvá své plánované termíny doprava. Kdy se tedy dočkáme další čínské chlouby kroužící nad našimi hlavami?
Do prvního letu nové americké superrakety SLS sice zbývají 4 roky, ale tohle dlouhé čekání si můžeme alespoň trochu zkrátit pomocí různých vizualizací a animací, jak bude jednou tenhle kolos vypadat. Čas od času se na YouTube objeví video, které kvalitou modelů, nebo celkovým pojetím překročí běžný standard těchto propagačních videí. Dnes přichází jedno takové mimořádně povedené video, u kterého se všichni fanoušci kosmonautiky mohou kochat tím, co už snad za pár let bude realitou. Dnešní poutavá animace startu rakety SLS pochází z YouTube profilu Marshallova střediska.
Týden pomalu končí a je proto čas zrekapitulovat si všechny zajímavé události, které nám přineslo posledních sedm dní. Dnešní Kosmotýdeník Vám opět přináší kromě několika menších zpráv na konci článku i tři hlavní témata. S trochou nadsázky by se dalo říct, že se budeme věnovat cestám a přesunům – nejprve bude řeč o transportu téměř dokončené lodi Orion, ve druhém tématu se podíváme na cestu pilotované lodi Sojuz zpátky na Zemi. Aktuální díl zakončíme na Marsu, kde vozítko Curiosity konečně dorazilo do svého cíle.
Vážení čtenáři, jednou za pár měsíců se na našem webu objeví krátký článek jako je tento. Nebudou v něm informace o aktuálním dění v kosmonautice, ani perličky z historie, nebo novinky o budoucích projektech. V dnešním článku se zaměříme na Vaše reakce, které jste nám za posledních několik týdnů poslali pomocí ankety v pravém sloupci našeho webu. Zpětná vazba od čtenářů je pro nás velmi důležitá. Proto jsme se rozhodli dělat vyhodnocení anket veřejně – aby bylo vidět, že pro nás mají Vaše hlasy velký smysl.
Včera zažilo Michoudovo středisko v New Orleans velkou slávu. Po několika měsících stavebních prací se tu slavnostně otevřelo Vertical Assembly Center – největší svařovací zařízení pro kosmické účely na světě. Právě zde bude vznikat největší součást nové americké superrakety, která se stále označuje zkratkou SLS. Postupně zde vznikne centrální tělo rakety, tedy její první stupeň, který bude během startu spolu s pomocnými urychlovacími motory zajišťovat co možná největší tah. Je jasné, že takový mastodont musí vznikat na svářečce odpovídající velikosti.
Mezinárodní vesmírná stanice – největší lidmi vyrobený objekt mimo zemský povrch. Její budování trvalo mnoho let, spolykalo mnoho peněz. Výsledkem je unikátní vědecká laboratoř, která nemá obdoby a na jejíž palubě se mohou provádět experimenty, které jinde nemají šanci. Orbitální komplex řítící se po oběžné dráze rychlostí 27,600 km/h nabízí přetlakový prostor o objemu 837 m3, který využívá šestičlenná mezinárodní posádka. Jak to ale vypadá v útrobách stanice?
Kosmodrom v Kourou se dnes krátce po půlnoci stal dějištěm letos čtvrté, ale celkově již 75. ohnivé show, během které se nejsilnější evropská raketa – Ariane 5 odlepila od startovní rampy a zamířila k nebi. Na oběžnou dráhu vynášela hned dva telekomunikační satelity. Původně měly satelity startovat už v květnu, ale satelit Optus 10 musel na dodatečné kontroly do Kalifornie, což zdrželo i družici Measat 3b, která s ním měla startovat. Tyto družice mají za úkol pokrýt svým signálem oblast Malajsie a Austrálie. Náš dnešní článek zrekapituluje samotný start, ale najde se i prostor pro seznámení se se satelity.
O Rosettě se u nás můžete dočíst čím dál častěji. Není divu. Po dlouhých deseti letech se teprve na začátku srpna dostala téměř na dotek ke svému cíli. Jen několik měsíců před tímto jejím příletem jsme začali dostávat první rozmazané snímky komety a přístroje sondy se uváděly do provozu. V těchto dnech jsme však přesyceni úchvatnými fotografiemi jádra komety a čas od času dostáváme i zajímavé zprávy týkající se naměřených vědeckých dat. Rosetta se neohroženě přibližuje ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Včera se k ní dostala na klíčovou vzdálenost a vstoupila tak do další důležité fáze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
